Ve světě je 44 tisíc „nuceně zmizelých“. Česko proti nim bojuje
Česká republika se rozhodla po boku dalších zemí formálně odmítnout fenomén tzv. nuceně zmizelých. Jedná se o případy, kdy stát nebo síly na něj napojené tajně uvězní, unesou či zadrží člověka, přičemž to administrativa odmítá oficiálně přiznat, případně zatajuje místo, kde dotyčného drží. OSN prý v současnosti eviduje asi 44 tisíc takových případů v 88 zemích světa.
Osmého února uložil český zástupce v New Yorku do depozitáře úmluv OSN ratifikační listinu k Úmluvě na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Pro Českou republiku vstoupí úmluva v platnost počátkem března.
„Úmluva patří k základním lidskoprávním úmluvám OSN. Definuje jev ‚nucené zmizení‘ jako zbavení osobní svobody státní mocí, jež odmítne fakt zbavení osobní svobody uznat nebo jej utají včetně místa pobytu zmizelé osoby, a zároveň stát postiženému nepřizná právní ochranu,“ píše se na webu ministerstva zahraničí.
Česká republika se ratifikací připojila k dalším 55 zemím světa včetně 12 členů EU. Další necelá padesátka zemí úmluvu podepsala, ale dosud neskončil ratifikační proces.
44 tisíc lidí v 88 zemích
Podle resortu představuje nucené zmizení v nejrůznějších částech světa masový jev. V nedávné historii bylo typické například za války v bývalé Jugoslávii nebo v Čečensku. V posledních deseti letech se týká například Kolumbie, Barmy nebo Srí Lanky. Jedná se o případy, kdy stát, politické organizace nebo složky napojené na administrativu a s jejím svolením zajmou člověka, obvykle s úmyslem držet ho mimo ochranu zákona.
„Nucené zmizení osob stále zůstává aktuálním problémem v mnoha zemích světa, včetně ČR relativně blízkého regionu – evidujeme závažná podezření ze spáchání nuceného zmizení na Ukrajině v oblasti Krymu a Donbasu. OSN aktuálně registruje 44 tisíc individuálních případů nuceného zmizení z celkem 88 států,“ uvádí ministerstvo.
Podle Českého červeného kříže je důležité, že ustanovení úmluvy platí za všech okolností, tedy třeba i ve válečném stavu nebo v případě politické nestability. „Rozsáhlé či systematické nedobrovolné mizení je chápáno jako zločin proti lidskosti se všemi důsledky dle mezinárodního práva. Úmluva také např. zavádí povinnost států vést registry osob zbavených svobody,“ tvrdí Marek Jukl na stránkách Českého červeného kříže.
