České rodiny málo mluví o sexu, drogách a smrti, míní experti

Tým odborníků svolal k debatě o stavu českých rodin místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který platí za jednoho z kritiků nové rodinné koncepce ministerstva práce a sociálních věcí. U jednoho stolu se tak sešli experti na řadu oblastí.

Bartošek: Rodina má více mluvit o sexu i smrti

Podle Bartoška má přitom stát podporovat rodinu i v tom smyslu, „aby dokázala mluvit i o tématech, jako je sociální patologie, aby se nespoléhala, že škola ji bude zastupovat v oblasti sexuální výchovy, případně, aby rodina dokázala hovořit i o tématech, jako je smrt“.

„Rodina má vytvořit soudržné společenství, které spolu bude žít od narození dítěte až do přirozeného skonu některého z členů,“ podotkl Bartošek a ke slovu se dostali i experti na tyto oblasti.

Rodiny jsou ohledně drog příliš pasivní

K tématu drog v rodině vystoupil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Stát podle něj má řadu možností, jak regulativně vstupovat do oblasti dostupnosti návykových látek.

„Zároveň se děje negativní to, že rodina a ti nejbližší se tak trochu spoléhají, že to stát vyřeší. Škola má něco říct dětem o sexuální výchově o užívání drog anebo se to děti dozví na internetu,“ vytkl Vobořil, podle kterého by české rodiny neměly být pasivní v řešení této problematiky a je úkolem pro tuto i další vlády, aby tuto starost do rodiny vrátily.

VIDEO: Lidovec Bartošek o českých rodinách a jejich potřebách

Lepší podpora dětí bez rodin

To dětský psycholog Jaroslav Šturma upozorňoval, že je třeba se více zaměřit na podporu rodin, které skutečně fungují a které prospívají i současné poměrně neklidné společnosti. „Aby tyto rodiny, které jsou solí země, na tom nakonec nebyly hůř než ti – paradoxně –, kteří kompenzací nedostatků, které tu jsou, se v některých ohledech mají třeba i lépe a možná na to i někdy trochu hřeší,“ podotkl. 

Za klíčový označil význam časného dětství v rodině. Vycházet se má proto z potřeb nejslabšího člena rodiny – malého dítěte. A to i v případě, že nemělo to štěstí a rodiče nemá.

Marksová chce škrtnout „dovolenou“ u mateřské. A chystá dotace na hospodyně

Podle Šturmy je proto třeba podpořit dlouhodobou pěstounskou péči na místo té přechodné – aby dlouhodobí pěstouni byli motivováni se postarat o děti. „Ústavy nevyprázdníme, pokud tam budou děti s postižením, děti jiného etnika atd. Pro ty se těžko za daných okolností hledají náhradní rodiče, kromě těch přechodných,“ podotkl odborník.

Když spolu 20 let nemluví snacha s tchyní

Došlo však i na téma rodiny a smrti. I o ní se prý nemluví dostatečně, poukázali odborníci. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, upozornil, že přichází z prostředí, kde akutně umírají lidé.

„Mohu dosvědčit, že zejména na konci dní lidského života má rodina velký a blahodárný význam. Jak jiný je odchod člověka, který je osamělý, a jak jiný je odchod člověka ze života, který má funkční a láskyplnou rodinu. Jak krásné je, když na smrtelné posteli se usmíří snacha s tchyní, které spolu 20 let nemluvily,“ uvedl Huneš.

Podle něj fráze, že rodina je základem lidské společnosti, frází vlastně není. A odcházející i pozůstalé často pošramocené rodinné vztahy trápí. Výhodnější je přitom psychosociálně rodinu udržet než rodinu opustit, míní Huneš.

Nová rodinná koncepce? Prý „schizofrenní“

Upozorňovalo se přitom i na významnou ekonomickou roli rodiny. Rodina potřebuje od státu tři základní věci – stabilitu, čas, aby měli rodiče čas na sebe i na výchovu dětí, a ocenění, uvedl ekonomický expert lidovců Otakar Hampl. „Ne hovořit pouze o podpoře, ale ocenění toho, co rodina skutečně pro stát a pro celou společnost dělá,“ upozorňoval.

Hampl proto vyzýval k ještě výraznější prorodinné politice. „Bez rodiny a dobře vychovaných dětí by hned v příští generaci zkolaboval nejen důchodový, ale i zdravotní systém a v konečném důsledku celá naše ekonomika,“ podotkl Hampl, podle kterého současná vláda pro rodiny udělala řadu dobrých věcí.

Od zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí i další dítě, zavedení dětských skupin a podpory předškolních zařízení po podporu slaďování rodinného a pracovního života. „Toto vše je ale v příkrém kontrastu s připravovanou koncepcí rodinné politiky, která je s tímto úplně schizofrenní,“ postěžoval si.

„Česko vymírá,“ straší Jurečka. Marksová: Nízká porodnost je problém

Podle Hampla by právě v této koncepci mělo zaznít, jak důležitá je kompletní rodina a co se od ní očekává. „Místo toho vnáší spoustu zmatených pojmů, hodnotovou bezradnost a rodina je jakási neurčitá, rozmanitá skupina lidí, kteří se mají tak nějak rádi,“ podotkl Hampl.

Lidovci: Manželství nikomu nenutíme

Koncepce rodiny, s jakou přišla ministryně Michaela Marksová (ČSSD), totiž rodinu vykresluje v novém světle. „Rodinu v dnešním světě tvoří jednotlivci a páry s dětmi (biologickými a osvojenými) či bez nich (neplodné či vědomě bezdětné), manželské, registrované, nesezdané, pěstounské i tzv. seskládané, často vícegenerační, a vždy nehledě na jejich pohlaví,“ uvádí koncepce.

Lidovci s touto koncepcí nesouhlasí. Pro rodiny a jejich podporu jde prý o nejednoznačný signál. „My manželství nikomu nenutíme. Naopak jestli je manželství např. jenom pouhou vyprázdněnou skořápkou a zbytečným a nemoderním folklorem, tak ho klidně i zrušme. Proč bychom se měli trápit v nějaké instituci, která nás umrtvuje. Ale jestli manželství má skutečnou hodnotu, jestli má pozitivní hodnotu pro rodiny i pro stát, tak to lidem musíme říci. A kde jinde bychom to měli říci, než právě v koncepci rodinné politiky,“ rýpl si Hampl.

Přispěl i statistikami – i když se struktura českých rodin proměňuje, 76 procent rodinných soužití jsou úplné rodiny a 88 procent z toho je založeno právě na manželství. „Manželská rodina má více dětí, přijímá od státu méně sociálních dávek a je ekonomicky aktivnější. To je evidentní zpráva o tom, že manželství a stabilita má pro rodinu, ale i pro stát velký význam,“ podotkl expert.