Děti půjdou do „Mekáče“ a půlka bufetů zavře, varují kritici pamlskové vyhlášky

„Důležitá je osvěta. Jestliže rodiče naučí děti od dvou, od tří let chodit na Happy Mealy do Mekáče, tak my to potom na těch školách už tedy všechno nezachráníme,“ upozorňovala Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou.

Vyhláška o nezdravých potravinách byla 5. září zařazena do Sbírky zákonů. Důvodem jejího vytvoření byla podle ministerstva školství „potřeba snížení nezdravého prostředí ve školách a školských zařízeních“. „K prodeji bude možné nabízet a prodávat pouze potraviny odpovídající svým výživovým složením zásadám zdravé výživy,“ uvádí resort Kateřiny Valachové (ČSSD).

Ministerstvo ji považuje „za významný krok k tomu, aby byl především dětem v základních školách znesnadněn přístup k nápojům a potravinám s vysokým obsahem cukru a tuků, a nebylo tak podporováno prostředí podporující vznik obezity“.

Starší studenti budou prodávat jídlo mladším?

Podle ředitelky Schejbalové má být rozhodnutí o tom, co se ve školách smí a nesmí prodávat, ponecháno v kompetenci škol a ředitelů. Upozornila, že ani v minulosti se na její škole neprodávaly chipsy a coca-coly či přeslazené nápoje.

„Všichni víme, že děti jsou alergické na zákazy. Když jim zakážeme, že si nesmějí tu colu koupit ve škole, tak si ji pochopitelně koupí cestou do školy. Všechno, co bude zakázané, tak pro ně bude lákavé,“ pokračovala Schejbalová.

Tatranka, Lipánek i džus: Na tyto pochoutky mohou děti ve školách zapomenout

Např. na osmiletých gymnáziích se však pamlsková vyhláška týká jen žáků základní školní docházky. Ředitelka proto varovala i před dalším dopadem. „Domnívám se, že nepůsobíme moc výchovně na naše studenty, protože k čemu to povede – ti starší studenti si z toho mohou udělat určitý byznys a nakupovat mladším studentům potraviny ve školním bufetu,“ míní Schejbalová.

Pro bufety likvidační vyhláška

Záměrem ministerstva je dostat do škol tzv. zdravé potraviny. „Co je takzvaně zdravé, je pro studenty velmi drahé,“ upozornila Dana Jelínková, provozovatelka školního bufetu Gymnázia Na Vítězné pláni.

„Tato vyhláška je pro nás jako provozovatele bufetů absolutně likvidační,“ dodala Jelínková. „Odhaduji polovina, ale to je opravdu hrubý odhad,“ uvedla o počtu končících bufetů ředitelka Schejbalová.

Padaly i narážky na to, že rodiče často vybavují děti do školy především penězi, aby si mohly cokoli koupit – a tím pro ně starost končí. Ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka také varoval před tím, že děti budou „utíkat někam za roh k McDonaldu si něco koupit“.

A zmínil i další dopady pamlskové vyhlášky. „Je i mým zájmem, podobně jako asi autorů vyhlášky, aby se žáci stravovali zdravě. Ale nemyslím si, že by k tomu vedla cesta regulací zákonem nebo vyhláškou,“ upozornil.

Podle něj může dojít k tomu, že provozovatel bufetu zjistí, že není co prodávat – kvůli přísným limitům pro „nezávadné“, nevyhovující potraviny. Bufety tak budou zrušeny. „Děti buď nebudou svačit vůbec, nebo si bez jakéhokoliv omezení donesou či koupí jídlo kdekoliv jinde v okolí školy nebo přinesou z domova,“ dodal. 

„Ta vyhláška je pro nás naprosto nepřijatelná, vyhání pekaře ze škol,“ uvedl Jaromír Dřízal, předseda Svazu pekařů a cukrářů. Upozornil, že většina běžných produktů pekařů se kvůli „pamlskové“ vyhlášce do škol nemůže dostat vůbec. A připravil si při té příležitosti i atraktivní ukázku pečiva, které je sice bráno za zdravé (dýňový chléb a různé bulky či bagety z tmavého pečiva), nové „bufetové“ normy ale nesplňuje.

„Kornspitz je nejprodávanější rakouský výrobek, společně s Red Bullem. A je to žitná špička, žito je prospěšná plodina, je ještě zdravější než pšenice, bohužel neprojde, mírně překročené procento tuku, někde je tam nadměrný posyp soli, což je oprávněná připomínka,“ uvedl Dřízal. Jako důsledek vyhlášky označil nakupování zmražených polotovarů. Namísto aby se podporovala spotřeba českých potravin, tak se naopak omezují, dodal.

Potraviny zakážou, smažené karbanátky zůstanou?

Vyhláška je tak podle odborníků příliš přísná. Byť se nakonec nevztahuje na středoškoláky. „Vyhláška stanovuje zákaz téměř všech potravin a ve školních jídelnách se děti dál stravují karbanátky,“ upozornila na další problém Lucie Štěpánová z České středoškolské unie.

Původní záměr vést děti ke zdravé životosprávě podle ní vede skrze pamlskovou vyhlášku k regulaci bez pozitivního dopadu. Do bufetů je zdravé potraviny také složité dostat, protože jsou dražší. Cestu vidí právě v jejich finančním zvýhodnění, pokud má vyhláška dál platit.

„Od začátku jsme připomínali, že potraviny s limity, které jsou ve vyhlášce nastaveny, na trhu v podstatě nejsou nebo bude velmi obtížné je najít, navíc za rozumnou cenu,“ uvedl exministr zemědělství a dlouholetý šéf Potravinářské komory Miroslav Toman.

Neprojde sýr ani müsli. „Pamlsková vyhláška“ likviduje školní bufety

Upozornil také, že výrobci se ke kritizovaného množství soli ve výrobcích zavázali již před pěti lety. Sůl či cukr však hrají v potravinách však v určitém poměru být musí. „Pokud je budeme chtít stále omezovat, tak je bude nezbytné nahradit jinými látkami, aditivy,“ podotkl. 

Důležitá je dle něj i výchova ke zdravému životnímu stylu. „Děti nemají mít k pohybu odpor, musí ho brát jako součást životního stylu. Tady by se ministerstvo školství mělo chytit za nos daleko více,“ míní. „Všichni chceme nepochybně pro své děti jen to nejlepší,“ dodal Toman. Dotaženo až do absurdna, varoval před tím, abychom nakonec nezavedli rámy, jestli někdo do škol nepronáší příliš tučnou nebo příliš sladkou svačinu.

„Děti dostávají málo tuků ve školním stravování a ten je nezastupitelný. Jediné, čeho je tam nadbytek, je sodík. Ten může souviset s tím, že jsou z cenových důvodů používány předpřipravené produkty,“ doplnil jej Miroslav Koberna, ředitel projektování a strategie Potravinářské komory.