Povolení ke stavbám trvá i 20 let. Podnikatelé: Novela Šlechtové to nespasí

Zařídit všechny náležitosti, aby bylo možné začít stavět dům, je v Česku průměrně martyrium na 247 dní. Pokud jde o větší budovy, trvá to 5 až 10 let. Nejvíce je ale bita dopravní infrastruktura. Získat všechna potřebná povolení, často jde o desítky katastrálních území roztroušených i po více krajích, je pak vytrvalostní běh. Trvat může až 20 let. Není proto divu, že stavby silnic a dálnic jdou v Česku tak pomalu.

Návrh ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) počítá s tím, že se sloučí některá řízení. Jít by mělo o územní a stavební řízení i to o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Ponesou jednotné pojmenování koordinované povolovací řízení, které bude dobrovolné.

„V praxi to znamená vydávání jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb - tedy opět zjednodušení administrativy pro stavebníky,“ napsalo k tomu ministerstvo.

„Stavební zákon patří k zákonům, které se týkají nejširších vrstev obyvatel. Většina z nás alespoň jednou v životě něco staví nebo přestavuje,“ je si vědoma ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodala: „A proto víme, jak je někdy složité získat všechna povolení a doklady, než můžeme vůbec se stavbou začít.“ 

Rodinný dům i bazén si postavíte bez povolení úřadů, plánuje Šlechtová

„Snadnější realizace větších i menších staveb bude mít pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu v České republice a na zvýšení zaměstnanosti. Novela určitě přispěje i  realitnímu trhu,“ poznamenala také.

Novela, která by měla platit od začátku roku 2018, by měla také umožnit stavbu svépomocí u všech typů rodinných domků, tedy bez určení zastavěné plochy. Dnes je možno stavět tímto způsobem pouze do 150 m².

Nově by také nebylo třeba povolení ani ohlašování například pro stavbu bazénů nebo skleníků na vlastním pozemku. „Bude moci postavit každý pouze na základě jejich umístění. Doposud ještě platí omezení, kdy taková stavba může mít maximálně 40 m² rozlohy a 5 metrů výšky. To však chce novela zrušit,“ píše také na svých webových stránkách na vysvětlenou ministerstvo.

Podnikatelé chtěli „jednu cestu na úřad“

Velmi složitá novela, která se dotýká i desítek dalších zákonů, mohla lidem pomoci ještě víc. Myslí si to alespoň zástupci Hospodářské komory. „Kvanta povolení budou stále potřeba a budou to muset řešit zase ti stavebníci. Nebude to příliš velké zjednodušení,“ poznamenala viceprezidenta komory Irena Bartoňová Pálková. 

Viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková kandidovala v říjnových senátních volbách jako nestraník za ODS na Praze 10. | ODS

Podnikatelé chtěli prosadit tzv. jednotné řízení v rámci něhož by celé „kolečko“ zařídil za stavitele stavební úřad. „Teď je to tak, že vy musíte nejdříve absolvovat tzv. vodohospodářské řízení. I když máte rodinný domek a chcete si připojit vodu, tak musíte nejprve požádat o toto povolení. Pak když ho dostanete, můžete jít teprve žádat o společné řízení, během kterého se k tomu ale budou vyjadřovat všechny možné instituce a vy třeba také budete muset na některé z nich dokládat další a další věci,“ předpokládá průběh novely v praxi Pálková.

„My jsme navrhovali, že dáte žádost a všechno si musí vyřídit ten stavební úřad. Bohužel se často stává, že lidé na těch úřadech nejsou odborně zdatní. Neumí vykomunikovat například s hygienou, jestli jejich požadavek je oprávněný a je podán tak, jak má být. Kdežto vy jako občan to vědět musíte, když to řeknu zjednodušeně,“ doplnila k návrhu komory její viceprezidentka a zároveň tak poukázala na paradox současného stavu.

Velkou bolestí procesu je také častá nečinnost úředníků, kteří nedodržují lhůty. Proti tomu se pak musí stavitelé úředně bránit, což ale trvá další měsíce, v případě složitých staveb, jako jsou například dálnice, i roky. Tyto problémy podle Palkové novela vůbec neřeší. 

Češi mají menší minimální mzdu než Slováci a Turci. Ekonomka: Podvod na voliče

„Dnes je dokonce možné, že máte platné stavební povolení, máte třeba i postaveno a ve veřejném správním řízení zruší, ať už územní rozhodnutí nebo stavební povolení, jediná úřednice. A vy o tom dokonce ani nevíte. Vy vůbec nevíte, že někde ve vaší stavbě začal někdo něco řešit, oni vám to nemají povinnost dát na vědomí. To se stalo u rekonstrukce budovy, kde je Maroldovo panorama. Památkáři do toho vstoupili na poslední chvíli a zrušili celé povolení,“ upozorňuje Pálková na další problém s tím, že by bylo podle ní správné ponechat připomínky jen do období před vydáním stavebního povolení.

Sama Karla Šlechtová nedávno přiznala, že stavební zákon v této podobě není ideální. Připraví prý nový. „Chci radikální změny, proto připravuji nový zákon. Podoba novely stavebního zákona není mé přání, ale výsledek resortismu všech,“ napsala na sociální síti.

Chci radikalni zmeny, proto pripravuji novy zakon. Podoba novely stavebniho zakona neni me prani, ale vysledek resortismu vsech.

— Karla Slechtova (@SlechtovaKarla) 13. listopadu 2016

Ruku v ruce s EIA. Ekologové povládnou dál

Stavební zákon, který se týká mj. stavby silnic a dálnic, jde v souvislosti s dopravní infrastrukturou ruku v ruce s novelou ministerstva životního prostředí, tzv. EIA. Jde o posudky vlivu staveb na životní prostředí, kvůli jejichž zastaralosti Evropská unie nedávno stopla Česku peníze na výstavbu dopravní infrastruktury. Vyjednat se podařilo jen 11 nejklíčovějších výjimek.

Novela tohoto zákona se nedostala ještě ani na vládu a stejně jako nad stavebním zákonem nad ní visí otazník, zda ji ještě stihne schválit Sněmovna do podzimních voleb. Premiér Sobotka ani jednu z novel totiž v pořadu Blesk.cz Ptám se, pane premiére ve čtvrtek neoznačil za prioritu do konce volebního období, soustředit se chce na sociální legislativu.

Novela EIA by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) měla zvýšit právní jistotu pro investory, snížit byrokracii a zjednodušit celý systém.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v terénu | ČTK

Nově například bude v zákoně konkrétní výčet všech 13 řízení, které investory čekají. Jde například o územní řízení, stavební řízení nebo o dodatečné povolení stavby. „Aby investor věděl, do čeho jde,“ řekl Brabec.

Podnikatelé ale vidí zásadní problém v tom, že se novela nijak nevypořádala s „obstrukcemi“ ekologů a jde, stejně jako řada dalších zákonů, nad rámec povinností, které ukládá Evropská unie. 

Dálnice budou, Česko se dohodlo s Unií. Které stavby se mohou konečně rozjet?

Kdokoliv a kdykoliv totiž podá se stavbou nějaký rozpor, úřady se stížností musejí zabývat. Může se tak stát, že vám někdo stavbu domu stopne až před kolaudací. Peníze z hypotéky jste proinvestovali, splácíte dluh, ale nemáte kde bydlet, protože zasáhli například ekologové. Ti navíc nejsou regionálně omezeni, takže proti stavbě u Ostravy se mohou ohradit lidé třeba z jižních Čech.

A s tím je také spojeno, že se Češi opět snaží být tak říkajíc bruselštější než Brusel. „Když to řeknu velmi lidově, rozporovali jsme možnost, že 'žabičkář' z Aše může vstoupit do stavby dálnice třeba na severní Moravě. Navíc kdykoliv během toho procesu. Směrnice EU dává prostor pro národní adopce, aby vymezili tu veřejnost,“ vysvětlila Pálková s tím, že logické by bylo veřejnost omezit pouze na danou oblast stavby. V úvahu by zřejmě připadaly bývalé okresy, případně celý kraj nebo okruh v určité vzdálenosti, který by nebyl vázán na administrativní členění.