Šlechtová a Bělobrádek se hádali online. Chtěli si zrušit ministerstva

Je to jednoduchá rovnice – Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) je v Sobotkově vládě vicepremiérem pro vědu, výzkum a inovace. Z této pozice velmi stojí o vytvoření Ministerstva pro výzkum a vývoj (MVV). Nedělá to však prý pro sebe. 

„MVV a jeho zřízení účelové není, protože je pro další volební období, ne pro mě,“ bránil se Bělobrádek na sociální síti. Dle jeho slov pro ČT mu jde o vznik alespoň zárodku ministerstva s tím, že další věci by byly již na nové vládě po volbách v příštím roce.

Bělobrádek si od nového resortu slibuje sjednocení roztříštěného systému vědy a výzkumu i zefektivnění financování těchto oblastí. Opírá se přitom o výsledky mezinárodního auditu české vědy i analýzy stavu české vědy.

„Vyplývá z ní, že náš systém je poměrně roztříštěný a potřebuje centrální autoritu, která by dokázala zefektivnit finanční využití prostředků a metodicky dlouhodobě tento velmi důležitý segment nést,“ uvedl vicepremiér pro Blesk.cz hlavní důvod pro vznik ministerstva.

Česko potřebuje vědecké diplomaty, tvrdí Bělobrádek. Jet mají do USA

Šlechtová je proti: Nové ministerstvo nepotřebujeme

Bělobrádkův záměr však ztrhala ministryně Karla Šlechtová (ANO). „Nesouhlasím se vznikem jakéhokoliv nového ministerstva. Resorty si zasahují do kompetencí vzájemně již nyní,“ odmítla Šlechtová na Facebooku vznik MVV.

„Věda a výzkum je důležité téma – mám velký respekt před našimi vědci. Ale nejdříve bychom měli zapracovat na reorganizaci státu a celé veřejné správy. Otevřít konečně kompetenční zákon a pořád si neříkat, že otevřeme Pandořinu skříňku. Ano, otevřeme. A co?!“ navrhuje ministryně.

Podle ní jde o lepší nastavení řízení státu jako takové. „Zrušíme resorty, sloučíme resorty, přeskládáme agendy, máme šanci to učinit, tak se toho již nebojme,“ apeluje Šlechtová. „Vznik či rušení resortů musí být systémové a ministerstva by neměla vznikat ad hoc, jak se právě stalo,“ dodala.

Zrušme vaše ministerstvo, vzkázal Bělobrádek Šlechtové

Kvůli návrhu Bělobrádka a odporu Šlechtové došlo i k velmi živé přestřelce na sociální síti. Vicepremiér „na oplátku“ navrhl zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které Šlechtová vede. „Souhlasím, že by se měl ‚kompetenčák‘ změnit. Zrušení MMR by bylo logické,“ napsal Bělobrádek. 

Odstartovalo to další výměnu názorů. „Pozor, to je vysoké politikum, zda vzniknou, či zaniknou ministerstva!“ varoval Bělobrádek. „Zas tak vysoké politikum to není. Stačí jednou říct, že možná vznikne, a za půl roku dát na vládu věcný záměr,“ oponovala Šlechtová. „Kdybyste znala dokumenty schválené vládou, možná i vámi samotnou, věděla byste, že to není pravda,“ kontroval vicepremiér. „No, já o materiálech vím. A také jsem nehlasovala pro poslední materiál, kde jste takticky uvedl ‚možnost‘,“ nedala se Šlechtová.

Rodinný dům i bazén si postavíte bez povolení úřadů, plánuje Šlechtová

K přestřelce Bělobrádek pro Blesk.cz uvedl: „Ona říkala, že by se měla otevřít debata nad celým kompetenčním zákonem. Já s tím samozřejmě souhlasím. Ono vznik nového ministerstva pravděpodobně nebude otázka tohoto volebního období a myslím si, že ta debata o tom, jaká by měla být dále struktura centrálních orgánů státní zprávy, je bezpochyby nutná.“

Se Šlechtovou tak našel na moment i společnou řeč, ovšem nápad na zrušení jejího resortu nadále obhajuje. „Myslím si, že svým způsobem jsou tady některá ministerstva, která by šla sloučit, popřípadě rozdělit. A to je určitě věc další debaty. Myslím si, že ministerstvo pro místní rozvoj je dlouhodobě debatováno o tom, zda již neztratilo v podstatě svoji funkci, protože vznikalo v době, kdy ještě nebyly kraje, a potom část té agendy převzaly jiné orgány. V tomhle směru já myslím, že ta debata by být měla, protože určitě můžeme tu seriózní debatu vést,“ dodal Bělobrádek.

Nové ministerstvo: Peníze až na prvním místě

Věcný záměr ke zřízení nového Ministerstva pro vědu a výzkum přitom již schválila i vláda. Jako jeden z dalších argumentů, proč je tento resort třeba, je také to, že platný zákon o vědě je již letitý. Pochází z roku 2002, což prý nepokrývá dostatečně současný rychlý vývoj. Od té doby navíc přibylo v Česku vědeckých kapacit i peněz v systému, upozorňuje Bělobrádek.

A právě otázka peněz a financování hraje důležitou roli. Ministerstvo by připravovalo celý rozpočet na vědu, připravovalo by finanční plány na 7 až 10 let dopředu. Česko by navíc mělo být díky nim konkurenceschopnější a připravenější na nové vědecké pokroky i v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí.

„Česká republika neoplývá nerostným bohatstvím a budoucí konkurenceschopnost naší země je do značné míry závislá na rozvoji vědy a výzkumu. Na tuto oblast dává stát ročně více než 30 miliard korun. Věda si proto zaslouží vlastní ministerstvo, které zavede jasná pravidla pro rozdělování peněz, hodnocení výzkumných organizací a určí priority ve výzkumu a vývoji,“ míní Bělobrádek.

Ostrá debata Zemana a Merkelové o uprchlících: My je nezvali, řekl prezident

Má být zaveden i nový systém hodnocení výzkumných organizací a také finanční nástroje, které by motivovaly samotné podniky k větším investicím do výzkumu. Pod MVV by spadaly Grantová i Technologická agentura ČR. Pracovníků by mělo být kolem 157, z toho 65 ze současného Úřadu vlády, roční náklady se předběžně odhadují kolem 200 milionů korun. Efektivita by však měla vyvážit náklady, uvedl Bělobrádek.

Vědu a výzkum řešili i s Merkelovou

Na vědu a výzkum přitom došlo i během ostře sledované návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Ta se ve čtvrtek po přivítání a jednání na Úřadu vlády, při kterém Bělobrádek nechyběl, dočkala i setkání s bývalými kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeňkem Havlasem, svým někdejším vedoucím doktorské práce, a svým profesorem Rudolfem Zahradníkem.

Merkelová totiž coby vědkyně z NDR tehdejší Československo často navštěvovala. Havlas ji poznal při kontaktech s jejím manželem Joachimem Saurem, německým kvantovým chemikem.

Během čtvrteční návštěvy Merkelové v Praze byla podepsána i dohoda mezi ČVUT a Německým výzkumným centrem pro umělou inteligenci DFKI o spolupráci v oblasti průmyslu 4.0 týkajícího se právě čtvrté průmyslové revoluce.

Kancléřka A. Merkelová zdůraznila význam česko-německé spoluprace ve vědě a výzkumu. Letos i pristi rok mame pripraveno moho společných akcí

— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) 25. srpna 2016

Jednání s Merkelovou o vědě a výzkumu si Bělobrádek pochvaluje. „Považuji to za velmi velký úspěch a ocenění našeho více než dvouletého snažení v oblasti vědy a výzkumu a spolupráce s Německem. Nejsou to jen věci deklaratorní, ale má to konkrétní dopad, konkrétní výsledky, s nimiž se paní kancléřka seznámila v podstatě i prakticky,“ řekl Blesk.cz vicepremiér.

Merkelovou prý seznámil i s tím, co Česko chystá ještě letos a příští rok. A to i v rámci česko-německého strategického dialogu. „Vzhledem k robustnosti našich průmyslových základen jak v ČR, kdy jsme nejprůmyslovější zemí EU, tak v Německu, kde mají 22 procent HDP tvořeného průmyslem, je logické, že jsme velmi intenzivně spjati i ekonomicky. A z tohoto hlediska má i smysl peníze a lidský potenciál, který naše země mají, spojit pro zvýšení konkurenceschopnosti obou našich zemí a vlastně i možnosti odolávání i té obrovské konkurenci, která je třeba v Asii,“ dodal Bělobrádek.