Česko potřebuje vědecké diplomaty, tvrdí Bělobrádek. Jet mají do USA

Vrátil se ze slunné Floridy a nyní má úmysly, koho z Čechů tam napříště poslat. Vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) by totiž rád vyslal českého vědeckého diplomata do USA. „Byli bychom rádi, aby ještě v tomto volebním období do Ameriky někdo vyjel,“ potvrdil ve čtvrtek Bělobrádek.

Nejde však o myšlenku zcela novou a ryzí plod Bělobrádkovy pracovní návštěvy Floridy. O vědeckém diplomatovi v USA či Německu mluvil již v době, kdy vystoupil na Úřadu vlády po boku jediné Češky, která tuto pozici nyní zastává. První diplomatkou ČR pro vědu je totiž Delana Mikolášová – od loňského podzimu působí v Izraeli. O jménu její následovnice (či následovníka) zatím není rozhodnuto.

První česká vědecká diplomatka D. Mikolášová (půs. v Izraeli) se účastní dnešního zasedání RVVI, @PavelBelobradek pic.twitter.com/wwHy9OiwQy

— Věda výzkum inovace (@Vedavyzkum) 31. března 2016

K čemu je vědecký diplomat?

Mezi hlavní úkoly vědeckého diplomata obecně patří navázání kontaktů s vědci, výzkumnými institucemi a inovativními firmami v daných zemích a podpoření jejich spolupráce s českou vědeckovýzkumnou sférou a průmyslovými podniky.

„Řada zemí si uvědomuje, že oblast vědy, výzkumu a nových technologií má zásadní význam pro jejich rozvoj. Nejedná se pouze o akademické úspěchy, tato oblast je vnímána jako důležitý nástroj podpory národního hospodářství a jako nástroj schopný zodpovědět mnoho mezinárodních výzev. To všechno ostatně potvrzuje růst významu ‚vědecké diplomacie‘ ve světě,“ uvádí na svých stránkách Bělobrádkova Sekce pro vědu, výzkum a inovace.

Bělobrádek vyjel na Babiše. „Potvrdil podezření, že účelově přepsal Čapí hnízdo“

Náklady na funkci vyjdou ročně podle náměstka Arnošta Markse na jednotky milionů korun a hradí je Úřad vlády ČR. Diplomatka v Izraeli Mikolášová je řízena vládním úřadem i ministerstvem zahraničí. Sídlí na velvyslanectví v Tel Avivu.

„Důležité je, aby kandidát na vědeckého diplomata znal akademické prostředí i státní správu. Myslím, že významnou roli hraje i komunikativnost a schopnost se učit nové věci. Je to kombinace různých vlastností a toho, kdo kdy v daném okamžiku je na ‚trhu‘ k dispozici,“ popsal požadavky na kandidáta Marks.

Vědecké diplomaty přitom mají z evropských zemí v Izraeli ještě Francie, Itálie, Velká Británie, Německo a Maďarsko. Slovensko o něm podle Mikolášové uvažuje.

Ve Spojených státech je momentálně i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vyrazil tam na jaderný summit.

Ráno jsem se ve Washingtonu setkal se zástupci amer.firem,které u nás podnikají či mají zájem investovat,převažovalo IT. A chválili si Brno.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 31. března 2016

Na výzkum chtějí na příští rok 32,7 miliard

Pokud by vědecký diplomat byl v USA, jeho základna by byla ve Washingtonu. Než vycestuje, bude to navíc nějaký ten pátek trvat. „Bude to určitě otázka měsíců a záleží to skutečně na tom, jak se vyrovnáme s debatami na ministerstvu zahraničních věcí,“ poznamenal Bělobrádek. O jaké debaty jde? Samozřejmě i o ty finanční.

„My v rozpočtu s tím tabulkovým místem počítáme, nicméně to ještě neznamená, že tam bude dohoda na technické záležitosti,“ poznamenal Bělobrádek.

Celkově přitom na vědu Vládní rada pro výzkum navrhuje pro příští rok 32,7 miliard korun. Oproti letošku je to o 3,6 miliard více. Vicepremiér Bělobrádek o tom jednal s rezortem financí.