7°C
Letní čas nadobro skončí, tlačí Bělobrádek na Marksovou. A žene to do Bruselu
V době kolem střídání letního a zimního času se tradičně rozjíždějí debaty o jejich sjednocení. Obvykle se za toto téma bijí lidovci. Letos šli ještě dál než k peticím, jejich šéf a vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek totiž chce po ministryni práce Michaele Marksové (ČSSD), aby řešila letní čas s Evropskou komisí. Ta s tím však nesouhlasí.
Nenápadný spor se vyvinul na pozadí návrhu nařízení o letním čase pro roky 2017 až 2021, který má vláda na programu svého středečního jednání. Jeho cílem je ujednotit pro následujících pět let termíny střídání časů v rámci Unie, tak aby rozdílné přístupy nekomplikovaly například obchod nebo dopravu.
Bělobrádek ale do připomínek zahrnul i výzvu ministryni práce, aby iniciovala jednání o zrušení letního času v Evropské komisi.
„Nesouhlasíme s celkovou koncepcí letního času. Důvody, pro které byl letní čas zaveden, jsou odbornou veřejností zpochybňovány – například ekonomické dopady jsou marginální. V případě dopadů na lidské zdraví je prokázáno, že u zhruba 20 % populace (převážně dětí a seniorů) způsobuje posun času (zvláště pak na jaře) velké zdravotní a psychosomatické potíže,“ stojí v Bělobrádkových připomínkách.
Místopředseda pro vědu a výzkum navrhl do materiálu doplnit bod, který ukládá Marksové coby předkladatelce iniciovat jednání s Evropskou komisí o zrušení letního času. Ministryně to ale odmítá.
Resort Marksové: Má to řešit doprava
„Považuje tuto iniciativu za kontraproduktivní s ohledem na současné stanovisko Evropské komise prezentované oficiálně na veřejném slyšení v Evropském parlamentu,“ argumentuje ministerstvo práce s odkazem na slova komisařky pro dopravu Violety Bulc z loňského října. Ta podle resortu tvrdí, že existuje řada studií zkoumajících možné dopady na zdraví, ale zjištěné argumenty pro zrušení letního času nepovažuje za dostatečně silné.
Ministerstvo se také ohradilo, že daná problematika nespadá do jeho gesce, ale má ji řešit ministerstvo dopravy. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá k dispozici žádné nové studie ani jiné důkazy v oblasti dopadů zavedení letního času na zdraví občanů, na energetiku apod., které by mohlo Evropské komisi předložit, což ani věcně nespadá do kompetencí ministerstva práce a sociálních věcí,“ stojí v materiálu.
Lidovci se za zrušení střídání času bijí dlouhodobě. Nejaktivnější je v tomto směru senátor Petr Šilar, který uspořádal petici za zrušení letního času. Loni se k jeho snaze připojil na evropské úrovni i europoslanec Pavel Svoboda.
V Česku letos začal platit letní čas 27. března, kdy se ručičky hodin posunuly z 2:00 na 3:00. Skončí 30. října, kdy se naopak vrátí z 3:00 na 2:00.
Nejlepší by byl letní čas od dubna do září.