Letní čas přichází a s ním řada hrozeb: Nespavost, infarkty a nehody

Zimní čas je daný naším časovým pásmem. Jedná se tedy o správný čas. Letní, který nastane v neděli, je v podstatě uměle vytvořen.

Letní čas platí téměř ve všech státech Evropy, kromě Islandu, Ruska a Běloruska. V Rusku byl zrušen přechod ze zimního na letní čas v roce 2011, takže tam platil pouze letní čas. To se ale neujalo, a tak prezident Putin vrátil Rusům v roce 2014 „věčný zimní čas“.

Co je letní čas? | Profimedia.cz, Archiv Blesku

• První nápad na změnu času se objevil v roce 1784, kdy Američan Benjamin Franklin ironicky doporučoval, aby lidé vstávali i chodili spát dřív, čím by lépe využili denní světlo a ušetřili tak na svíčkách.
• Vážně myšlený návrh se objevil v roce 1907, kdy se o změnu času pokoušel stavitel William Willet z Londýna.
• Reálně byla změna zavedena v roce 1916 v několika evropských zemích. První bylo Švédsko, v Rakousku-Uhersku byl letní čas zaveden 30. dubna 1916. Takto se měnil do konce mocnářství roku 1918.
• Znovu byl letní čas zaveden za 2. světové války v roce 1940 a trval do roku 1949.
• Tak, jak jsme dnes zvyklí, se začal čas posouvat v roce 1979. V roce 1996 byl letní čas prodloužen do konce října, stejně jako v celé Evropské unii. 

Historie letního času | Profimedia

Hlavním cílem úpravy času je podle obhájců úspora elektrické energie, která by byla jinak spotřebována pro večerní osvětlení. Lidé jsou totiž aktivnější po západu slunce než před jeho východem. Také se údajně zmírňují tzv. energetické špičky, tedy chvíle, kdy velké množství lidí odebírá elektřinu v jednu chvíli.

Důvody změny času podle obhájců | Profimedia

Jestli letní čas přináší nějaké úspory, se energetici přou už delší dobu. Podle různých měření nemá letní čas na spotřebu elektřiny žádný vliv, přirozené světlo je totiž i tak dost dlouhé. Změna má prý negativní vliv na spotřebu pohonných hmot, protože lidé jezdí auto až do pozdních večerních hodin.

Největším odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka. Až do své smrti v roce 2009 neúnavně bojoval proti letnímu času, obrátil se dokonce i na Evropskou komisi. Ta se zrušením letního času zabývá neustále, ale podle komise nepřinesly výzkumy nic tak přesvědčivého, aby byl letní čas zrušen. Zatím.

Argumenty odpůrců letního času | Profimedia

Pro většinu lidí je změna času zpočátku nepříjemná. Někteří lidé změnu ani nepocítí. Problémy mají lidé citlivější, nebo dlouhodobě nemocní a také děti a senioři. Problémy mají i lidé s psychickými problémy, jsou podráždění a nesoustředění, v prvních dnech po změně přibývá sebevražd. V této době se také zvyšuje počet dopravních nehod. Unavený řidič se hůře koncentruje na řízení a nedává dostatečně pozor.

Podle lékařů se v tomto období zvyšuje riziko srdečního záchvatu.

Mezi další problémy patří bolesti hlavy, nervozita a samozřejmě nekvalitní spánek.

Zdravotní dopady | Profimedia

Potíže by měly odeznít do týdne. Jak to ale přežít?

• V prvních dnech jděte spát o 15 minut dříve a postupně protáhněte interval na celou hodinu. Biorytmus se tak lépe srovná.
• Snižte konzumaci kofeinu a alkoholu, zvyšte příjem vitamínů
• Dostatečně odpočívejte, cítíte-li se unavení, dejte si po obědě dvacet.
• V prvním týdnu po změně si neplánujte nic, na co je třeba se soustředit, např. zkoušky, podpis důležité smlouvy.
• Odpoledne běžte na procházku či si zasportovat, více se unavíte a snadněji usnete. Uvařit si můžete i bylinkový čaj (meduňka, kozlík lékařský).
• Jako prevenci před srdečním infarktem dostatečně pijte (33 až 40 ml na kg hmotnosti)
• Na případnou nervozitu a napětí vyzkoušejte babské rady – čaj z třezalky tečkované, ke snídani či dopolední svačině banán, mlsání v podobě citronu s medem.
• Myslete pozitivně - večer bude o hodinku déle vidět a vy nebudete odcházet z práce za tmy.

Jak to přežít? | Profimedia