Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Oblačno, déšť 8°C

Zvonění klíčů, zpěv a lampiony. Tak se mimo Prahu slavil 17. listopad

  • Autor: ČTK,tmp - 
    17. 11. 2016
    21:30

    Největší pozornost se každoročně při oslavách 17. listopadu věnovala hlavnímu městu. Pražané ale nebyli jediní Češi, kteří uctili památku tohoto svátku. Podívejte se, jak se slavilo v ostatních velkých městech.

  • 1.V Brně hrál hlavní roli rok 1939

    Na lampionový průvod, který se v Brně každoročně večer 17. listopadu koná, přišly letos stovky lidí. Po cestě z Moravského náměstí na Kraví horu si lidé připomněli tragické události roku 1939, řekla ve čtvrtek jedna z organizátorek, Karla Kuželová z Nadačního fondu studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Průvod bývá v Brně v Den boje za svobodu a demokracii nejmasovější akcí. Ostatní demonstrace včetně extremistických letos přitáhly nejvýše 200 lidí.

    Dav studentů a rodičů s dětmi nejprve zamířil k budově bývalé lékařské fakulty na Komenského náměstí, kde řečníci připomněli osudy některých studentů, kteří před 77 lety stanuli tváří v tvář nacistické moci v protektorátu Čechy a Morava. „Letos promluvila prorektorka univerzity Hana Svatoňová, protože rektor Mikuláš Bek se účastnil pietních akcí v Praze,“ vysvětlila Kuželová.

    Oslavy 17. listopadu v Brně Oslavy 17. listopadu v Brně | ČTK

    Oslavy 17. listopadu v Brně Oslavy 17. listopadu v Brně | ČTK

    Dále pokračoval průvod k filozofické fakultě, právnické fakultě a Kaunicovým kolejím, než dorazil na Kraví horu. Všechna místa jsou spjata s událostmi roku 1939 či nacistickou okupací. Na Kaunicových kolejích, které nacistům sloužily jako vězení a popraviště, lidé zapalovali svíčky. „Jsme rádi, že chodí i rodiče s dětmi. Myslíme si, že je dobře mladým generacím připomínat historické události. Jsme rádi, že se o to zajímají,“ řekl Kuželová. Studenti z filozofické fakulty organizují lampionový průvod Brnem už od roku 2002 k Mezinárodnímu dni studentstva.

     

    V roce 1939 se konaly demonstrace 28. října k výročí vzniku Československa. Tehdy byl zraněn student medicíny Jan Opletal a zemřel 11. listopadu. Jeho pohřeb o čtyři dny později se stal obrovskou studentskou protinacistickou demonstrací, načež nacisté zavřeli všechny české vysoké školy v protektorátu a 17. listopadu popravili devět vedoucích představitelů studentských organizací a stovky jich zatkli a deportovali do koncentračních táborů.

    Oslavy 17. listopadu v Brně Oslavy 17. listopadu v Brně | ČTK

    Oslavy 17. listopadu v Brně Oslavy 17. listopadu v Brně | ČTK

    V Brně se konaly i demonstrace či další akce připomínající události roku 1939 i roku 1989, kdy padl komunistický režim. Po poledni se na Malinovského náměstí sešlo pár desítek komunistů. V 15:00 na Moravském náměstí řečnili extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti, které přijeli podpořit i jejich kolegové z Ludové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.

     

    Akce několika desítek lidí skončila průvodem k hlavnímu nádraží, pouze jeden účastník se kvůli použití pyrotechniky bude zpovídat podle policistů z přestupku. V podvečer se sešlo odhadem 150 lidí na Dominikánském náměstí, kde řečníci z řad politiků a brněnských osobností mluvili o nutnosti hájit svobodu a demokracii a ideály listopadu 1989.

  • 2.V Liberci se rozezněly budíky a klíče

    Hlas desítek budíků, mobilních telefonů i zvonečků zněl ve čtvrtek v podvečer hlavním náměstím před radnicí v Liberci. Na demonstraci Liberec ve slušnosti aneb Beze lží a bez intrik se tam sešlo kolem 150 lidí. Chtěli tak vyjádřit svou nespokojenost se situací ve společnosti i nedávnými událostmi na politické scéně, které považují za vážné ohrožení demokracie v Česku. Podobné akce se dnes konaly po celé zemi s cílem vyburcovat občanskou společnost.

    „To shromáždění je hlavně uctěním státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii,“ řekl za organizátory Daniel Zach, který se sám v roce 1989 zúčastnil protestních pochodů studentů v Liberci. „Mám pocit, že demokracii ztrácíme, je něco nehorázného, když čtyři ústavní činitelé pošlou dopis Číně. Když se nemůže ministr kultury sejít s dalajlamou, s duchovním, tak já tomu nerozumím. To podle mě není demokracie,“ řekl. Zach si je vědom, že nějakým shromážděním v Praze, Plzni nebo Liberci se nic nezmění. „Ale není možné mlčet, já bych se sám před sebou styděl,“ dodal.

    Oslavy 17. listopadu v Liberci Oslavy 17. listopadu v Liberci | ČTK

    Oslavy 17. listopadu v Liberci Oslavy 17. listopadu v Liberci | ČTK

    Liška: Společnost je dnes více rozdělená

    Účastníci shromáždění v Liberci vzpomínali i na listopadové události v roce 1989 v Liberci. „Pamatuju si, jak 20. listopadu přišel k nám do třídy Pavel Liška a celá stavárna pak šla Libercem. Bylo mi tehdy 16, pro mě je 17. listopad obrovský svátek, bylo to nádherný a mělo to smysl,“ zavzpomínal Zach. „Ono to tenkrát v tom osmdesátémdevátem bylo v něčem možná jednodušší než dneska, měli jsme společného nepřítele, byli jsme jednotní. Dnes je společnost rozdělená,“ poznamenal herec Liška.

    Oslavy 17. listopadu v Liberci Oslavy 17. listopadu v Liberci | ČTK

    Podvečerní setkání před radnicí nebylo jedinou akcí v Liberci. Už dopoledne se zhruba stovka lidí sešla na vzpomínkovém shromáždění u Památníku obětem komunismu v Liberci, kde položili květiny a zapálili svíčky. Vzpomínalo se nejen na 17. listopad 1989, ale i na studenty, kteří položili životy v roce 1939. „Den boje za svobodu a demokracii není jen prázdnou frází, jsou za ním tragické osudy lidí,“ připomněl rektor liberecké univerzity Zdeněk Kůs. Průvod se potom přesunul k Pomníku obětem okupace u liberecké radnice. I večer tam pak lidé rozsvěceli další svíčky.

  • 3.V Ostravě se zpívalo

    Přes pět desítek lidí se ve čtvrtek v Ostravě sešlo na vzpomínkovém pochodu u příležitosti výročí 17. listopadu. Lidé se svíčkami prošli centrem města, poslechli si projevy organizátorů nebo si zazpívali píseň Jednou budem dál, která byla jednou ze skladeb provázejících v roce 1989 takzvanou sametovou revoluci.

     

    „Říkali jsme si, že každý rok se ve všech velkých městech něco podobného děje. My jsme něco podobného pořádali v Ostravě před dvěma lety a loni jsme na to nějak pozapomněli a nestalo se vlastně nic, ani co jsme zjišťovali, tak ani zastupitelé města neorganizovali žádnou akci. Říkali jsme si, že je to škoda a že aspoň pár lidí by se určitě mohlo sejít a nějak si to připomenout,“ řekl novinářům jeden z organizátorů akce, herec Vladan Hýl.

     

    Z počtu lidí, kteří se k akci připojili a přišli si tak připomenout Den boje za svobodu a demokracii, nakonec zklamaný nebyl. „Já jsem počítal s tím, že nás opravdu bude třeba deset, takže z té strany to zklamání není. Ale je fakt, že Ostraváci jsou asi takoví trochu laxnější, co se týče nějakých občanských iniciativ, ale myslím si, že vidět jsme byli, takže těch pět desítek lidí není špatné číslo,“ podotkl Hýl.

    Prezident prý neplní slib

    Během vzpomínkové akce, které se účastnili například i herci Vladimír Polák, Tomáš Jirman či Jitka Smutná zazněl i úryvek z politické eseje Václava Havla Moc bezmocných.

     

    Při pochodu se lidé zastavili také v Husově sadu, kde Hýl zmínil i současné rozdělení společnosti. Uvedl, že prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu řekl, že lidi bude sjednocovat. „Ať už jsme jeho příznivci nebo odpůrci, přiznejme si, že se mu to moc nedaří. Buď to nezvládá, anebo tento svůj slib neplní záměrně a spíš se snaží o opak,“ řekl Hýl. Dodal, že Zeman je sice demokraticky zvoleným prezidentem, což mu nikdo nemůže vzít, ale lidem zase nikdo nemůže vzít právo ho bedlivě hlídat či poukazovat na jeho chyby a nedostatky.

     

    „Jako Češi jsme dneska rozděleni jako nikdy před tím. Jestli to někomu prospívá, tak jsou to právě ty politické špičky, na které si tak často a rádi stěžujeme. Nenechejme si ale vnutit představu dvou nesmiřitelných táborů, které proti sobě v České republice údajně stojí. Otevřme se diskusi,“ vyzval přítomné Hýl. Program vzpomínkové akce večer ukončí diskuse s ostravskými herci, kteří se účastnili převratu v roce 1989, polistopadovým ministrem vnitra Tomášem Hradílkem či bývalým rektorem Ostravské univerzity Vladimírem Baarem.

  • 4.V Českých Budějovicíh svítí demokracie

    Svíčky poskládané do slova demokracie se ve čtvrtek v podvečer rozsvítily na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. K bustě prvního československého prezidenta T. G. Masaryka umístěné na radnici je přinesly stovky lidí. Zúčastnily se akce s názvem Rozsviťme demokracii, kterou pořádal Ateliér 3D Jihočeského divadla.

     

    „Smyslem je připomenout podstatu samotné demokracie,“ řekl ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek. Dodal, že organizátoři nechtěli zdůrazňovat žádná konkrétní témata, která se dnes ozývají v politickém spektru. Proto také pořadatelé nezvali žádného řečníka, jenž by pronesl jakýkoliv projev.

    Oslavy 17. listopadu v Českých Budějovicích Oslavy 17. listopadu v Českých Budějovicích | ČTK

    Oslavy 17. listopadu v Českých Budějovicích Oslavy 17. listopadu v Českých Budějovicích | ČTK

    Začíná tradice?

    „Chceme touto akcí otevřít prostor pro diskusi. Rádi bychom dosáhli toho, aby lidé mezi sebou více debatovali o různých problémech,“ řekla Michala Piskačová z vedení Ateliéru 3D. Podle ní by se čtvrteční mítink, při němž se lidé vydali od Jihočeského divadla k radnici, mohl stát první ze série akcí se stejnou tematikou.

     

    Piskačová řekla, že kromě demokracie si účastníci dnešního průvodu připomněli 17. listopad 1989. Právě náměstí Přemysla Otakara II. bylo před 27 lety, kdy se jmenovalo náměstí Jana Žižky, hlavním centrem demonstrací v Jihočeském kraji. Připomínkové akce k 17. listopadu se ve čtvrtek konaly i na řadě jiných míst v regionu.

  • 5.Zlín ovládla čínská kritika

    Kritika zahraniční politiky státu zazněla ve čtvrtek na shromáždění stovek lidí v centru Zlína u příležitosti státního svátku. Podle organizátorů se Česko v zahraniční politice posunuje k nedemokratickým zemím. Vzpomínkové akce k výročí 17. listopadu se konaly i v dalších městech kraje.

     

    V centru Zlína se sešlo v 17:00 zhruba 500 obyvatel na shromáždění „Nemůžeme mlčet!“. „Bylo to velice euforické, jsme teď nabití energií. Na náměstí panovala výjimečná atmosféra, pomocí telemostu se nám podařilo spojit a pozdravit se také s Václavským náměstím. Na závěr shromáždění jsme za Zlínskou křižovatku a zlínské divadlo přijali prohlášení, které reaguje na posun republiky ohledně zahraniční politiky směrem k nedemokratickým zemím a na úkor lidských práv,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů akce Tomáš Pasterný.

    Na programu Ovčáček čtveráček

    Po konci shromáždění se lidé přesunuli do velkého sálu divadla, kde byl na programu nekorektní kabaret Ovčáček čtveráček s bezprostředně navazující diskusí s názvem ČR: bazar práv a svobod. Program byl dopředu vyprodán. Kabaret reaguje na aktuální dění na české politické scéně a zachycuje prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka jako svérázného hrdinu nynější doby.

    Video  Ukázka z divadla Ovčáček čtveráček: Bradyovi sledují vítězství Trumpa.  - Tomáš Sovinský, Blesk.cz
    Video se připravuje ...

    Vzpomínková akce se dnes v regionu konala také ve Valašském Meziříčí na zdejším náměstí či na vsetínském náměstí Svobody na neformálním shromáždění a pietě.

luder ( 19. listopadu 2016 07:59 )

Oproti tobě jsem v životě nic neukradla! „Podle sebe soudím tebe!?“

luder ( 19. listopadu 2016 07:55 )

J.Mixa. Myslím si, že existují určité symboly státnosti, které by měl občan respektovat. Patří mezi ně Ústava ČR, státní vlajka ČR, standarta prezidenta ČR a sám prezident ČR, který je volen demokraticky v přímé volbě většinou voličů...Kdo sprostě haní tyto symboly, haní i celou naši zem a měl by za to existovat jasně definovaný trest! Je s podivem, že je kolem toho mezi politiky i veřejností tolik humbuku a nevšimnou si, že třeba ministr Pelikán chce na obyvatele uvalit za pomlouvání Islámu a jeho představitelů u nás až tříleté nepodmíněné tresty!!! Prezident vadí, Islám nevadí...Tak se koukejte všichni vzpamatovat, protože to druhé je daleko horší a nevšímejte si té třísky v oku, když tam máte celý trám!Symboly České státnosti by měly být chráněny a proto také volím SPD a Okamuru, to je ta změna, kterou všichni potřebujeme! Ne Islám!

luder ( 18. listopadu 2016 11:38 )

Máte smůlu havloidi! Žádný nový prezident nebude, i kdybyste vzteky lezli po stropě! 2018 - 2023 bude Miloš Zeman opět prezidentem a žádné havloidní zbabělé vřeštění v ulicích tomu nezabrání..! Žádný havloid nikdy nebude naším prezidentem! NIKDY! Zapište si to za uši iddioti!

joudajoudovy ( 18. listopadu 2016 08:18 )

jen jednu poznamku.... ze se akteri na namestich nezklicovali, kdyz za komousu vystudovali skoly a byli kadrovymi rezervami? proc jiz tenkrat proti rezimu nebojovali? pucistum nejde o blaho naroda, ale potrebuji dotankovat vysychajici konta. a az se lide poperou, oni si promnou ruce a jejich krejci jim presije odpovidajici kabatek. prineste mi kybl, chce se mi zvracet...

luder ( 18. listopadu 2016 01:06 )

Petr S., Zboural. Já to stále nějak nechápu...všichni mají ústa plná demokracie a svobody..a když tedy se pak lidé svobodně demokraticky rozhodnou..tak jsou z toho občanské nepokoje těch co se jim to nelíbí, protože to není podle nich...tak kde je ta demokratická svoboda? Prostě zvítězil ten druhý, tak to přijmu jako fakt. Očividně je vidět, že mnoho lidí potřebuje autokrativní režim. V Sýrii dokud tam byl tak to tam fungovalo..ale jak se tam začala cpát demokracie..tak je celá zem v háji...lidé s ní prostě neumí zacházet...a jak to tak vidím tak to je i v USA.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa