Babiš chtěl poslancům zdražit obědy. Sněmovna o tom nechce nic slyšet
Kancelář Poslanecké sněmovny se odvolala proti rozhodnutí finančního úřadu o její říjnové registraci jako plátce daně z přidané hodnoty. Gastronomické služby, kvůli nimž úřad Sněmovnu mezi plátce daně zařadil, nemohou být považovány za ekonomickou činnost podle příslušného zákona, vysvětlil výhrady ředitel sněmovního tiskového odboru Roman Žamboch.
Spor by mohl případně skončit až u soudu. Finanční správa se ke kauze nevyjádřila s tím, že nemůže komentovat probíhající daňová řízení. O zařazení Sněmovny mezi plátce daně z přidané hodnoty se zasadil ministr financí Andrej Babiš (ANO) a upozornil na něj deník Blesk. „Poslanecká sněmovna je nově registrována k DPH. Chlebíčky budou dražší. Doufám, že poslanci nebudou navrhovat zvýšení platů,“ napsal ministr před časem na sociální síti.
Registrace k dani platí zpětně, od roku 2013. Ceny se ve sněmovních gastronomických provozech zvýšily jen málo. Kancelář Sněmovny tvrdí, že není takzvanou povinnou osobou, a poukazuje i na své zvláštní postavení.
„Není subjektem, jehož základní činností by byla soustavná a samostatná ekonomická činnost za účelem zisku, nevykonává svojí činnost v oblasti veřejné nebo státní správy, ani není organizační složkou státu,“ uvedl Žamboch. Státnímu rozpočtu navíc nevznikla podle něho žádná škoda. Základem konečné ceny je nákupní cena včetně DPH, kterou odvádějí prodejci státu. K nákupním cenám se navíc připočítává přirážka, například u výroby hlavních teplých jídel je to 120 procent. Celá tržba se odvádí do státního rozpočtu.
„Kancelář Poslanecké sněmovny odvádí fakticky například u hotových teplých jídel, což činí významnou část tržeb v gastronomických zařízeních, do státního rozpočtu vyšší částky, než které by případně odváděla u DPH ve výši 21 procent,“ uvedl Žamboch. Z rozboru za rok 2013 podle něho vyplynulo, že pokud by Sněmovna byla plátcem DPH, odvedla by státu asi o 690 tisíc korun méně, než kdyby plátcem daně byla.
Úvahy o tom, zda pře případně skončí u soudu, jsou podle Žambocha předčasné. Podotkl však, že nynější názor finančního úřadu je odlišný od dvou dřívějších stanovisek „příslušného státního orgánu“, existuje tedy nejasnost ve výkladu. „Rozhodnutí finančního úřadu se Poslanecká sněmovna musela přizpůsobit, ale po právní stránce je nutno záležitost jasně dořešit,“ dodal Žamboch.
