Zrušit Senát, jak chce Babiš? Expert: Brání uzurpování moci jednou stranou

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš
Autor: Vera Renovica, bru - 
16. 10. 2016
19:06

Ukázala nízká volební účast na fakt, že pro Čechy není horní komora parlamentu důležitá? A bylo by tedy na místě Senát z legislativního procesu škrtnout? To už ostatně navrhl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Už v minulosti o tom ale mluvil třeba Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Výsledky voleb jsme rozebrali s politologem Josefem Mlejnkem.

Co říkáte na prohlášení šéfa ANO Andreje Babiše, který neměl valný výsledek (do Senátu usednou jen 3 kandidáti ze 14, kteří postoupili do druhého kola), že by uvítal úplné zrušení horní komory parlamentu? Není to nová myšlenka, už ji vyslovili exprezident Václav Klaus i prezident Miloš Zeman…

„Senát hraje v legislativním procesu roli pojistky. Může vrátit poslancům zákon, může upozornit na jakési mezery. Je důležitý zejména z hlediska rozložení moci a může bránit tomu, aby si ji uzurpovala jedna strana. Změny Ústavy proto schvaluje jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Senát také schvaluje prezidentovy návrhy ústavních soudců. Čili je to instituce, která by měla bránit monopolizaci politické moci. Je však pravda, že by možná šlo takovou instituci nějak reformovat, například změnit způsob, kterým probíhají volby.“

Jak to myslíte?

„Mám na mysli třeba jednokolové volby místo dvou kol. Nutit voliče, aby chodili k urnám dvakrát, ještě do komory, která pro ně moc významná není, je trošku přehnané. Pak se nemůžeme divit, že zejména to druhé kolo je z hlediska volební účasti velmi špatné. Popřípadě se i zamyslet nad tím, jestli by Senát zčásti nemohl být složen z již jinam zvolených politiků, třeba z hejtmanů. Ale to už jenom spekuluji. Ta volební účast se každopádně nezlepší, pokud lidé nebudou mít pocit, že jim Senát něco přináší, že je nástrojem nějaké hmatatelné změny.“

Tedy v kostce: místo politických proklamací a líbivých hesel na billboardech by měli kandidáti vysvětlovat funkci této komory voličům?

„To je také možné, ale dělat nějaké politologické přednášky si myslím, že by bylo k ničemu. Když jdou lidé volit do komunálu, mohou docílit toho, že se ve městě ujme někdo jiný s jiným programem a pocítí to. Podle mě by bylo opravdu nejmoudřejší změnit volební systém na jednokolový, aby účast byla aspoň 30, 40 procent.“

Proč bylo hnutí ANO velmi úspěšné v boji o kraje a přitom neúspěšné, pokud šlo o senátní křesla?

„ANO neuspělo v senátních volbách, protože ti jejich voliči už prostě nepřišli. Anebo nepřišli v takové míře jako k volbám krajským v prvním kole. Navíc kandidáti hnutí ANO nemají schopnost přilákat voliče jiných stran. Vypadalo to tak, že když volič, který ANO běžně nevolí, přišel dát hlas v druhém kole, sáhnul po jiném kandidátovi. Je to i důsledek politiky hnutí pana Babiše, které se vymezuje jako hnutí »proti všem«. Jako něco nového, nezkorumpovaného, ale také konfliktního. Prezentuje ostatní strany jako skupinu politických korytářů. A když se takto vymezí, tak se nelze divit, že v druhém kole jim voliči ostatních stran hlasy nedávají.“

Jak hodnotíte relativní úspěch KDU-ČSL a neúspěch ANO či ČSSD v druhém kole senátních voleb? Je to skutečně dáno jakousi disciplinovaností voličů?

„Tak u lidovců určitě. Je to dáno tím, že byla nízká volební účast, ale voliči lidovců, zejména v moravských částech, spořádaně přišli. V české části k tomu přistupuje faktor, že jsou lidovci schopni vytvářet koalice s řadou menších subjektů a jsou v tom úspěšní. Samozřejmě, kdyby byla volební účast vyšší, tak ten jejich úspěch asi zas tak výrazný není. Využili podmínek, které byly.“

Co říkáte na rekordně nízkou voličskou účast (15,4 %)? Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska dokonce ohrožuje demokracii.

„Demokracii to snad přímo neohrožuje, toto je trvalá bolístka Senátu. Volební účast je vždy nízká. Bohužel se to zhoršuje a je to asi dáno i tím, že Senát nemá žádné významnější pravomoci, tudíž lidé nemají pocit, že když k senátním volbám půjdou, něco změní. To pochopení Senátu je něco srozumitelného spíše pro politology, ústavní právníky, odborníky. Běžný volič tam jaksi nevidí pro sebe žádné plus a žádnou možnost, jak docílit změny, která by se týkala jeho osobně. To je asi hlavní příčina.“

Přitom tato strategie vymezování se proti etablovaným politickým stranám umožnila hnutí ANO před třemi lety získat slušný výsledek ve sněmovních volbách – umístilo se s 18,65 procenty na druhé příčce. Proč to teď nefunguje?

„Ano, ale to bylo v poměrném systému. Kdežto ve většinovém systému, který platí pro volby do Senátu, je třeba také získat hlasy voličů, kteří vás v prvním kole nevolili. Kandidát ANO musí být přitažlivý i pro voliče ODS, lidovců a ČSSD. A pokud je hnutí tak vymezeno právě proti těmto stranách, tak se nemají jeho lídři čemu divit. Na druhou stranu kandidát lidovců může být přijatelnou alternativou pro voliče, který jinak nemá KDU-ČSL jako první volby. Ale protože to je strana kompromisní, vstřícná k navazování koalic, k dialogu, tak může počítat s tím, že část voličů jiných stran, které neuspěly v prvním kole, toho lidovce zvolí. ANO to má přesně obráceně.“

Jak tento výsledek ovlivní síly i na úrovni vládní koalice? Koneckonců lidovci v Senátu posílili a v případě některých reforem a zákonů právě KDU-ČSL a ANO zastávají podobný názor a stojí v opozici vůči ČSSD.

„Ten Senát sice může vetovat zákon, ale Sněmovna ho může přehlasovat celkem snadno. Takže pokud jde o chod vládní koalice, tak si myslím, že tyto volby zatím nic neovlivní. I kdyby vládní koalice přišla o většinu v Senátu, tak by stačilo držet ve Sněmovně pohromadě a každé veto přehlasuje. I na tomhle se dá ukázat, že i voliči, kteří chodu komor do hloubky rozumí, chápou, že svým hlasem za současné konstelace nic moc nezmění.“

V těchto senátních volbách uspělo 6 žen, v komoře jich tak bude nejvíce v historii – celkem 16. Čím je to podle vás dané?

„Podle mě to je odraz skutečnosti i nepolitické, kdy jsou ženy častěji zastoupeny v řídících funkcích, v rozhodovacích funkcích. Řídí firmy, instituce, jsou manažerkami. Souvisí to s emancipací, která je dlouhodobým historickým procesem. Tento přirozený proces je dle mého názoru lepší než zavádění jakýchsi kvót, kdy se pak hledá žena jenom proto, že je žena.“

Volby do Evropského parlamentu 2019

Informace Kandidáti Evropská unie Voličský průkaz Instituce Evropské unie Legislativní proces

Volby do Evropského parlamentu čekají České republiky v pátek a sobotu 24. a 25. května. Rozhodne se v nich o obsazení 705 křesel. Výsledky by měly být známé v neděli 26. května ve 23 hodin. Počet Europoslanců zeštíhlí o 46 kvůli odchodu Velké Británie.

Počtu českých europoslanců se tato změna ovšem nedotkne. Stejně jako před pěti lety si Češi vyberou 21 nových poslanců.

Blesk Zprávy zjišťovaly, kteří čeští europoslanci chtějí své pozice obhajovat.

Doporučujeme
joudajoudovy ( 17. října 2016 07:49 )

expert de facto vyjevil, ze senat je zbytecny a proto neni duvod zivit par trafikantu. at jim zeman rozda novinove stanky jako masaryk valecnym invalidum z prvni svetove a oni pro statni kasu budou uzitecnejsi, nebot se budou poctive zivit a odvadet dane.

muscula ( 17. října 2016 05:52 )

Blesk zase zruší diskuzi u prohnilých politiků

havran2 ( 16. října 2016 22:28 )

Babiš mluví za veřejnost ! ! !

prezny ( 16. října 2016 21:07 )

TOP pukla právem, má přeběhlíky, Langšádlová už maká na jejich vyloučení. Ta strana bejvala volitelná!!!!!!! Škoda.

tomik007 ( 16. října 2016 20:55 )

A takto budu z cehunu brzy vyrezavat organy czobolandjani

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa