„Semelová, ta ať se za Horákovou neomlouvá.“ Čeští politici překvapili
„Oběť justiční vraždy Milada Horáková se ke svojí protistátní činnosti přece přiznala.“ Ani za tenhle výrok se komunistická poslankyně Marta Semelová nemusí podle soudu omlouvat. A většina českých politiků, které Blesk.cz kontaktoval, říká: „Ať to ani nedělá.“ Není podle nich totiž nic hloupějšího než omluva neprocítěná a neupřímná.
Semelovou, která se řadí do stalinistického křídla KSČM, po soudech tahal právník a člen TOP 09 Michal Kincl. Tvrdil, že její výroky, které pronesla před dvěma lety v České televizi, se dotkly jeho osobnostních práv. Vyvolaly v něm prý obavu z návratu zločinného komunistického režimu.
Odvolací pražský městský soud ale ve čtvrtek potvrdil předchozí rozsudek soudu prvního stupně a konstatoval, že se slova netýkala Kinclovy osoby. „Ten soud je zcela absurdní už z toho důvodu, že není možné, aby rozhodoval o věcech historických,“ řekla u stání sama Semelová, která si vysloužila přezdívku „Rudá Marta“.
Schwarzenberg (TOP 09): Není nic trapnějšího než vynucená omluva
Blesk.cz se zeptal čelních politiků, zda by i navzdory rozsudku, třeba už jen kvůli pozůstalým po Horákové, neměla nějakou omluvu „vyplodit“. A jejich odpovědi byly zarážející. „Máme, Bohu díky, svobodu slova a každý se může zostudit sám. Ostatně, není nic trapnějšího než vynucená neupřímná omluva,“ napsal třeba exministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Podobně reagoval i šéf ODS Petr Fiala: „Od poslankyně Semelové žádnou omluvu nečekám. Její výroky jsou naprosto nepřijatelné, jsou lidsky pokřivené a historicky nesprávné. Na to nepotřebujeme rozhodnutí soudu. Jsou dalším důkazem toho, proč by demokratické strany neměly s KSČM spolupracovat.“
Foldyna (ČSSD): Politik by neměl vraždu zlehčovat
Z osy neuhnuli ani další představitelé demokratických stran. „Mám naprosto opačný názor než Marta Semelová. Jen si myslím, že vynucená omluva, která nejde od srdce (paní Semelová by stejně svůj scestný názor nezměnila), nemá smysl. Takže: ať se radši neomlouvá a lidé ať si udělají názor sami,“ tvrdí Petr Gazdík, místopředseda Sněmovny a šéf STAN.
„Je věcí každého člověka, jak dané události vnímá. Ač osobně tyto konkrétní události považuji za zločiny. Vražda Milady Horákové je vraždou, politik by s vraždou nikdy neměl souhlasit či ji zlehčovat,“ dodává poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD).
Herman (KDU-ČSL): Omluvu pokládám za minimum
Pouze ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), exšéf Ústavu pro studium totalitních režimů, by čekal nějakou přidanou hodnotu. „Žádný soud na světě nemůže změnit jednotlivcovo vnímání historie, byť je jakkoli pokřivené. Milada Horáková položila život za ideály, nesklonila se před nacistickým ani komunistickým režimem. Některé provinilce napraví trest, některé nenapraví ani celonárodní či dokonce mezinárodní ostuda. Omluvu pokládám v tomto případě za minimum,“ napsal v SMS Blesk.cz.
Sama Semelová přitom už před dvěma lety, kdy byla kauza „žhavá“, Blesku řekla, že se od ní nikdo ničeho podobného nedočká. „Přišly mi anonymní e-maily s urážkami, výhrůžkami. Je mi v nich vyhrožováno násilím, a dokonce i smrtí. … Já na tom nemám co měnit a nestydím se za to,“ tvrdila. V pořadu Hyde Park ČT kromě justiční vraždy Horákové zpochybnila i interpretace jiných dějinných momentů. Odmítla například invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 prohlásit za okupaci a řekla, že šlo o „internacionální pomoc“. Prohlásila také, že ideolog normalizace Vasil Biľak byl pozitivní postavou československých dějin.
Podívejte se na video s Martou Semelovou u soudu:
Miladu Horákovou ještě před komunisty k smrti odsoudilo gestapo. Po osvobození se vrátila do Československé národní strany, po komunistickém puči ale byla prohlášena za šéfku hnutí, které chce svrhnout režim. Soud s ní a dvanácti kolegy začal na konci května 1950 a jel přesně podle scénáře, kdy snad ani nemělo cenu se bránit, ač se o to Horáková pokoušela.
Na vykonstruovaný soud si stěžovaly velké osobnosti ze zahraničí včetně Alberta Einsteina, i tak byla Horáková odsouzena k smrti oběšením za velezradu. 27. června 1950 byla popravena na dvorku pankrácké věznice. Podle nových posudků znalců se na šibenici dusila 4 hodiny. Zanechala po sobě muže a dceru, oba emigrovali do Spojených států.
lživě nazývaná demokracie se nikdy neomluvila za politické procesy,popravy a masakry miliónů lidí na Ukrajině,ani za vraždy politiků, novinářů a desítky okupací včetně Československa.
Jde o to co řekla a kdo se toho zcela nesystémově chytil. Taky to bylo trochu vytržené z kontextu, tak se nedivme, že to dopadlo tak, jak to dopadlo