Ministerstvo zemědělství rozdalo 1,4 miliardy. Aniž by tušilo účel

Autor: ČTK - 
1. srpna 2016
14:31

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělilo v letech 2007 až 2014 na dotacích určených na vzdělávání a poradenství 1,4 miliardy korun, ačkoliv nemělo představu, čeho chce podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Reakce rezortu zatím není k dispozici. Ministerstvo pod vedením nynějšího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uvedlo, že do zděděných projektů už nemohlo zasáhnout, chystá ale zásadní reformu poradenského systému.

Kontroloři se zaměřili jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV), tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím.

Nejhůře podle NKÚ dopadla oblast dotací určených pro neziskové organizace. O těchto dotacích rozhodovaly do roku 2013 jednotlivé odbory MZe, a to každý podle svého uvážení a bez společných pravidel. Od roku 2013 MZe sice už mělo pravidla pro výběr projektů, přesto ale k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. „Z tak obecných žádostí nemohlo MZe posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat,“ míní kontroloři.

"Zdědili jsme projekty, do jejichž realizace jsme už nemohli zasáhnout. Za působení současného ministra se například pravidla pro poskytování dotací neziskovým organizacím každoročně postupně zpřísňují," uvedla na dotaz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Ministerstvo si podle NKÚ ani nestanovilo strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit. Dotaci tak získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka. Zatímco účast jednoho dítěte na vzdělávací akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije pak na 40 korun, tak v případě slavností Rok na vsi to bylo 1400 korun na jednoho účastníka.

Konzultace za 11 tisíc

Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich ministerstvo financuje například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova. V praxi se jedná obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace. „Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé,“ uvedl NKÚ.

Krajské informační středisko Středočeského kraje poskytlo od roku 2010 do roku 2012 jen 35 osobních konzultací. Další konzultace poskytlo například pomocí 92 e-mailů a 59 telefonních hovorů. Cena jedné konzultace v roce 2010 vycházela na 11 000 korun, v letech 2011 a 2012 pak na 4500 korun. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce.

Ministerstvo uvedlo, že zjištění NKÚ ohledně krajských informačních středisek podrobně vyhodnotí. "To nám poslouží k zásadní reformě celého poradenského systému, do kterého tato informační střediska patří. Reforma je plánována na letošní rok," dodala Ježková.

O možné nadbytečnosti krajských informačních středisek (KIS) upozorňovala již dříve i Asociace soukromého zemědělství ČR. Podle ní se přenos informací za poslední desetiletí, kdy střediska fungují, již změnil. Zemědělci jsou podle asociace gramotnější, ale fungují i nové informační kanály jako Portál farmáře, web Státního zemědělského intervenčního fondu nebo jeho cílené maily.

"KIS ve stávající podobě se staly již před řadou let zbytečnými, přežitými složkami informačního prostředí v zemědělství, které z velké části pouze přebírají zprávy z jiných zdrojů a v podstatě informovanost nezlepšují, ale často jen dublují a ve výsledku znepřehledňují," napsal Jurečkovi v únoru předseda asociace Josef Stehlík. Navíc podle něj většinu středisek provozuje Agrární kom

Drhly i evropské dotace

Určité nedostatky odhalili pracovníci NKÚ i u evropských dotací. Ministerstvo podle kontrolorů vybíralo projekty jen podle formálních kritérií, aniž hodnotilo jejich reálný smysl a kvalitu. Do roku 2013 rezort také nestanovil maximální možnou částku, kterou mohli získat lektoři a přednášející na vzdělávacích akcích. V roce 2013 pak ministerstvo stanovilo limit na 5 000 korun za hodinu, od roku 2014 ho snížilo na 2000 korun za hodinu.

Podle NKÚ je důležité, aby si ministerstvo stanovilo priority dotační politiky. „Mělo by mít představu, jaké vzdělávací a poradenské aktivity chce podporovat a proč, a těmto kritériím přizpůsobit výběr projektů, které nakonec na dotaci dosáhnou,“ uvedli kontroloři. Podle NKÚ je důležité si také ověřit, jestli podpořená akce k něčemu byla, tedy například udělat průzkum nabytých znalostí nebo zjistit, jak účastníci úroveň akce hodnotili. Jen takový přístup může zajistit, aby veřejné prostředky byly využity cíleně a smysluplně, uzavírá zpráva NKÚ.

konecny ( 1. srpna 2016 17:41 )

To je teda pěkné, zase nějaká malá domů ...to kdyby raději ty peníze poslali vinařům, kterým pomrzlo víno...jako to udělal hejtman Hašek...ach jo...

istyl ( 1. srpna 2016 15:19 )

a od soukromniku chteji priznat prodej i jen rohliku...fuj...verim, ze každý by si takove peníze, co by mel zhora nalite priznal, i bez EET

salto ( 1. srpna 2016 15:05 )

Ty flanďáci nadělali nejméně škody, když se nedostali do parlamentu

cestr ( 1. srpna 2016 13:45 )

Žrádlo samá chemie! Když je pár dní sucho řvou, když prší zase řvou. Že ministerstvo dotace rozfrcá pro sebe? nepřekvapuje.

tomik007 ( 1. srpna 2016 12:47 )

Hlavne ze ma hodinky jako cernossky raper

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud