Politici: V Turecku nastupuje islámská polodiktatura. Přikloní se země k Rusku?

Výjimečný stav, požadavek na obnovu trestu smrti, desetitisíce zadržených policistů, vojáků i soudců nebo stopka akademikům vycestovat do zahraničí.

Tak by se dala krátce shrnout situace v Turecku po víkendovém pokusu o vojenský převrat. Země je členem NATO a uchazečem o členství v Evropské unii. U obou těchto statusů se ale nyní objevuje otazník. Opoziční pražský zastupitel Filip Humplík (ODS) by dokonce rád v NATO Turecko vyměnil. To má ovšem ve společenství druhou nejsilnější armádu.

„NATO není jen vojenská, ale také hodnotová aliance sdružující demokratické státy. Izrael má k našim hodnotám logicky blíže než Turecko, speciálně po nedávném převratu. Izrael v NATO se na první pohled zdá být utopickou myšlenkou, ale stejně tak v ne tolik vzdálené minulosti působilo zavedení volebního práva pro ženy, zrušení otroctví v Americe nebo dekolonizace Afriky. Je to o vůli,“ poznamenal na dotaz Blesk.cz.

Turecký šéf spravedlnosti: O trestu smrti u nás rozhodne právo, ne Evropská unie

„Bez ohledu na to, zda to byl řádně připravený puč, nebo zda ho v určité fázi některé složky režimu zneužily, tak to, co v tuto chvíli v Turecku probíhá, vzbuzuje pochybnosti a obavy. Turecký režim také vysílá signál, že nehodlá dále směřovat do Evropské unie a vybírá si jinou cestu,“ komentoval situaci také europoslanec Pavel Telička (ANO), který předpokládá, že současné dění ovlivní další jednání o přistoupení země do EU.

SLOVNÍČEK POJMŮ: Co je to »sekulární stát«

„Šance Turecka na členství se nejen snížily, ale zmizely. Země, která zvažuje zavedení trestu smrti a ve které probíhají regulérní čistky, nemá šanci se stát členem EU. Druhá věc je, že samotné Turecko asi ztratilo zájem a rozhodlo se jít cestou islamistické (polo)diktatury,“ míní Humplík.

Podporovatelé prezident Erdogana drží vlajky a brání zemi před vojáky. | ČTK

Seznamy nepohodlných byly připraveny předem

Zatímco o roli prezidenta Erdogana v celém puči se „jen“ spekuluje, dění po převratu vidí Evropa jasně. Tolik jmen nemohlo být tak rychle s organizátory puče pospojováno.

„Jak to bylo doopravdy, ví jen sám Erdogan a pučisté, my můžeme pouze spekulovat. Jestli byl puč 'objednaný', netuším, ale je zřejmé, že Erdogan ho plně využil k vypořádání se se zbytky opozice. Je skoro jisté, že seznamy nepohodlných osob byly připravené dopředu,“ míní Humplík a podobného názoru je i Telička.

„Mně přijde zcela absurdní to interpretovat tak, že tito lidé mohli být zapojeni do puče nebo mohli mít vazby, které by sehrály jakoukoliv roli. Kdyby to tak bylo, kdyby to bylo tak masové, tak si myslím, že by ten puč vypadal jinak, než že by bylo za jeden den a jednu noc hotovo,“ má jasno někdejší lobbista.

Šéfredaktor turecké CNN pro Blesk o puči: Bylo to jako v Praze v roce 1968

„A i kdyby, i když tomu nevěřím, tak neznám žádnou demokratickou exekutivu, která by byla schopna tak rychle identifikovat tak vysoký počet lidí zapojených do puče nebo napojených na organizátory nebo klíčové subjekty. Tady se to jeví jako jednoznačný odklon od demokratických principů,“ dodal Telička pro Blesk.cz.

Co bude dál? Emigrace, příklon k Rusku

Budoucnost Turecka je aktuálně nejasná. Pokus o převrat i následné represe ale zřejmě ovlivní i jednání o bezvízovém styku, který zemi odklepla Evropská komise. Členské země o něm ale ještě nehlasovaly a podle Humplíka by měly tuto možnost jednoznačně odmítnout.

Změny ale čekají i samotné Turecko. Erdogan si upevnil pozici a významně oslabil své odpůrce. Proevropské elity tak zřejmě ze země prchnou. „Nepochybně dojde k dalšímu utahování šroubů v turecké společnosti, což povede k vyšší emigraci bohatších a prozápadnějších Turků, pokud tedy nedostanou zákaz vycestovat,“ řekl k tomu pražský zastupitel.

Zachránili Rusové Erdoganovi život? Prezidenta varovali pár hodin před pučem

Podle něj si na mezinárodní úrovni Turecko po odklonu od Evropské unie najde pravděpodobně cestu k Rusku. „Dojde k sbližování mezi Tureckem a Ruskem, ostatně nějaké náznaky jsou vidět již nyní,“ dodal s tím, že to je možná cesta také ve chvíli, kdy by Turecko skutečně opustilo NATO.

Sbližování dokumentuje například omluva tureckého prezidenta za sestřelení ruské stíhačky. Druhým příkladem je také konec premiéra Davutoglua, který Rusko označil za teroristickou organizaci. Pak ale kvůli sporům s Erdoganem rezignoval.

Neklid na ulicích by se měl uklidňovat. | ČTK

Podle bývalého ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) se ale Turecko členství v NATO spíše nebude chtít vzdát. „Podle mě Turecko neodejde ani nebude vyloučeno z NATO. Tento stav se bude udržovat dál, protože ani Turecko si nebude chtít vytvořit nepřátelské vztahy s Evropou. A Evropa nemá zájem na tom, vytvářet si nepřátelské vztahy s Tureckem. Takže v tomto ohledu se nestane nic,“ předpověděl Svoboda.

Páka na EU: Uprchlíci

Turecko ale v žádném případě nebude jen 'otlounkánkem' Evropské unie. Pokud se významně zadrhne jednání o bezvízovém styku a budou sílit kritické hlasy směrem k jeho členství v unii, může evropsko-asijská země vypovědět dohodu, která významně přispěla k utlumení migrační krize.

„V rovině věcné to spolu nesouvisí. Nevidím tedy důvod, aby jedna ze stran jednostranně vycouvala ze svých závazků. Nicméně ne vždy tento pohled hraje roli. Nemohu proto vyloučit, že pokud by Evropská unie vyhodnotila, že se Turecko odklonilo třeba od podmínek pro bezvízový režim, pak nemůžeme vyloučit nějakou tureckou reakci,“ ví zkušený diplomat Telička. I proto budou podle něj někteří evropští politici ve svých projevech na tureckou adresu velmi zdrženliví.

VŠE O PUČI V TURECKU ČTĚTE ZDE