Česku skončil blahobyt s vodou, varoval Brabec. O suchu kázal z lodi na Vltavě
Řada věcí se v Česku zanedbala, problém sucha se podcenil. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) usedl v úterý na loď, kotvící na břehu Vltavy, a společně s odborníky probíral během diskuze s veřejností problém hrozícího nedostatku vody. Dostalo se i na téma hrozících válek o vodu v budoucnosti. Možná ne zas tak daleké.
U populární pražské náplavky na zakotvené lodi proběhla v úterý debata o vodě a suchu. „Věřte mi, že bych daleko radši seděl tady než na Bezpečnostní radě státu,“ pochvaloval si na jednu stranu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) volbu místa, kam organizátoři z Institutu pro politiku a společnost akci umístili, postěžoval si ale také, že bude muset vyrazit na Úřad vlády.
Brabec: Sucho se neřešilo, nebylo tak „sexy“
Brabec upozornil, že doba vodního blahobytu, ve které ČR žila poměrně dlouho, skončila. Česko je dle něj dobře připravené na povodně, ale špatně na sucho. „Povodně a sucho jsou dvě strany téže mince a ta mince se jmenuje klimatická změna,“ upozornil přitom.
Sucho bylo dle Brabce odsouváno coby problém do pozadí – na rozdíl od povodní, které způsobují na první pohled velké škody. „Kdežto to sucho je takové plíživé a možná ne moc sexy,“ doplnil s tím, že například Šumava dle něj dramaticky vysychá. Česká republika je střecha Evropy, nikdo nám vodu nedá, musíme ji udržet u nás a dobře s ní hospodařit, apeloval na debatě Brabec předtím, než odjel na bezpečnostní radu státu.
„Období konce vodního blahobytu, jak říkal pan ministr Brabec, je pravda, ale nepřipouštíme si to,“ souhlasil vodohospodář Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy. „Nemáme pocit, jako by nám něco utíkalo, jako by nám něco chybělo. Tím hůře se řeší problémy, které přicházejí. Přicházejí pomalu, přicházejí skrytě,“ varoval.
„Chybí nám osvěta, co ta voda pro náš život vlastně znamená,“ míní s tím, že problémy, které dnes řešíme my, budou ještě více řešit naše děti. Pochvaloval si však symbiózu ministra životního prostředí s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Věří, že současná řešení neskončí s koncem volebního období.
Zdrojů vody máme překvapivě málo, varoval náměstek z ČHMÚ
Náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka upozornil, že Česko má velmi omezené zásoby vody. A také možnosti, na rozdíl třeba od Slovenska.
„My těch zdrojů vody máme vlastně překvapivě málo. Když se podíváme třeba na srovnání v evropském měřítku, tak jsme na tom vlastně jedni z nejhůř. Což je dáno tím, že jsme na střeše Evropy a opravdu máme jenom tu vodu, která k nám naprší, zatímco vezmeme-li si sousedy, třeba Slovensko, tak ti vlastně díky Dunaji sbírají vodu z mnohem většího území než z vlastního státu. Prostě jim tam přitéká voda z celého Rakouska a z Bavorska,“ uvedl Jan Daňhelka.
„Navíc my máme problémy v podzemních vodách. Díky tomu, že jsme země, která má hory, má vrchoviny, které jsou ale žulové, kde se podzemní vody moc neudrží, v podstatě naše jediné zásoby jsou podél řek v těch písčitých usazeninách a potom v české křídové tabuli, i podzemní vody máme strašně málo na to, abychom si jí nešetřili nebo s ní nějak špatně zacházeli. Zdrojů máme málo, přesto to nevnímáme a veřejnost to nevidí jako problém,“ pokračoval Daňhelka.
Do budoucna to zároveň na zlepšení nevypadá. „Scénáře srážek pro naše území jsou velice nejisté, my jsme na té přechodové zóně mezi jihem a severem. Na jihu by mělo ubývat srážek, na severu přibývat,“ upozornil. Ve výhledu do budoucna připomněl i hrozbu válek o vodu. Jediná oficiální válka o vodu se dle něj stala ještě v Mezopotámii. Voda od té doby nebyla hlavní příčinou střetů, což se však prý do budoucna může změnit.
„Bez nádrží, které jsme vytvořili zhruba za posledních 100 let, tak bychom absolutně neměli šanci zásobovat obyvatelstvo vodou, jak zásobujeme,“ uvedl další z řečníků Ladislav Satrapa, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT.
Kvůli nedostatku vody se omezuje průmysl
Vodní blahobyt co se týká pitné vody dle něj u nás zatím ještě funguje, hůře je na tom však třeba průmysl. „Občané většinou nepocítí to, že je nedostatek vody, protože jim se dodává voda na prvním místě. Omezuje se průmysl a další. Díky soustavám, které u nás fungují, vodní blahobyt co se týká pitné vody funguje,“ pokračoval Satrapa.
„Horší to je v oblasti průmyslu, průmysl se omezuje při nedostatku vody v nádržích dříve než obyvatelstvo a to už v některých oblastech je nepříjemné a to je třeba severní Morava a některé další regiony. Co se týká pitné vody, tak už jsou u nás také již nepříjemné regiony, Královéhradecko, Českobudějovicko, Rakovnicko, a tam už si pomalu musíme dávat velký pozor, abychom to zvládli,“ dodal Satrapa.
Podle něj v současné době těšíme z toho, že nádrže u nás fungují a dokáží zásobovat vodou obyvatelstvo, v horizontu několika desítek let ale nemáme šanci bez dalších nádrží zajistit stabilitu zásobování vodou.
Během debaty vystoupil i profesor Bohumír Janský, geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty UK, objevitel pramenů Amazonky. „Mířím asi zpátky k pravdám našich otců a dědů. Je třeba se té přírodě daleko více přizpůsobit, než to děláme. Musíme se chovat odpovědně, tam kde voda není, tak se jí přizpůsobit, tam kde je jí nadbytek, se tomu také přizpůsobit,“ uvedl Janský.
Jsme občané STÁTU ,pracujeme a platíme daně .Za to nám stát na oplátku dává jiné požitky .To je princip státu ,tudíž občan očekává ,včetně dalšího ,dostatek vody .Říci - no tak si občane pomoz sám a zakážeme ti bazén , zalévání a chytej si dešťovku je porušení ústavy .