Nepostavit radar byla chyba. Exdiplomat: Zapojme Česko do protiraketové obrany

Autor: Václav Lang - 
25. 5. 2016
06:10

Česká republika před lety „prošustrovala“ příležitost stát se jednou z nejdůležitějších částí protiraketové obrany NATO a nyní by měla vyslat signál, že se chce zapojit. Takový je názor Petra Koláře, bývalého velvyslance Česka v Rusku a Spojených státech. V rozhovoru pro Blesk.cz také uvedl, že prezident Miloš Zeman škodí našemu obrazu v NATO. Naopak blížící se průjezd amerického konvoje nepovažuje za nic nestandardního.

Na tiskové konferenci jste řekl, že byste byl rád, kdyby se Česká republika nějakým způsobem zapojila do protiraketového štítu NATO, případně přispěla svou infrastrukturou. Je ale vůbec ze strany NATO poptávka po přispění z České republiky?

Poptávka a nabídka jsou dvě věci, které se vyvíjejí, a v rámci našeho spojenectví si umím představit, že Česká republika nabídne své kapacity, své možnosti, své území k tomu, aby alespoň část protiraketové obrany u nás mohla být zakotvena.

Když Obamova administrativa změnila její původní architekturu, přijel viceprezident Biden přesvědčit naši úřednickou vládu o tom, že máme pokračovat i za okolností změněné architektury, kdy tedy u nás nebude radar, ale bude u nás část velení a také nějaká výzkumná část protiraketového štítu. Byl bych rád, abychom na tyto rozhovory navázali a dokázali spojeneckou přítomnost u nás nějak fruktifikovat (zužitkovat, pozn. red.). Myslím, že řada lidí, kteří tehdy byli proti budování radaru v Brdech, si dnes zpětně vyhodnocuje, že to nebylo úplně rozumné a z hlediska našeho strategického a bezpečnostního zájmu jsme promarnili příležitost.

Protesty proti umístění amerického radaru v ČeskuProtesty proti umístění amerického radaru v Česku | Archiv Blesku

Měl jsem možnost při příležitosti otevření raketové základny v Rumunsku před pár dny mluvit s lidmi z NATO právě o tom, jestli uvažují o zapojení České republiky do tohoto systému. Odpovědi byly většinou takové, že stávající plány jsou dostatečné a zapojení ČR se nerýsuje ani by o to zájem nebyl.

Oni nemohou ani nic jiného říkat. My jsme svého času opravdu měli šanci být jednou z nejdůležitějších součástí protiraketové obrany NATO a nevyužili jsme ji. Po podepsání smlouvy ministry zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) a Condoleezzou Rice jsme ji nebyli schopni v našem Parlamentu ratifikovat. Navíc Jiří Paroubek tehdy v zásadě vycházel z toho, že 70 procent obyvatel, kteří jsou proti, jsou určujícím hlasem. Nepochopil, že správný státník má lidi přesvědčovat a ne pouze populisticky následovat veřejné mínění.

Bylo by to vůbec něco platné po tom, co v roce 2009 Barack Obama původní plány stáhl?

Tím, že jsme to odmítli, respektive neratifikovali, nepřijali, využili příležitosti Rumuni. Že je dnes část protiraketové architektury v Rumunsku, je do značné míry dáno ani ne tak jejich geopolitickou polohou, ale tím, že o to měli aktivní zájem, tak jako Poláci chtěli americkou přítomnost na svém území.

Věřím, že kdybychom to chtěli a dnes zpětně dokázali reflektovat, jak jsme prošustrovali příležitost, a přišli s konkrétní iniciativou zaměřenou na určité aspekty infrastruktury protiraketové obrany, že bychom to dokázali prosadit a naši spojenci by potom měli i na vaše otázky trošku jiné odpovědi, protože co mohou v tuto chvíli říkat, když ví, že jsme to svého času v zásadě odmítli a že tady byla dost silná averze veřejnosti. Ale je na nás, pokud bychom přišli s tím, že je to pro nás důležité a že umíme nabídnout spolupráci. Bavme se o jejích formách a pak přesvědčme naše spojence, že jsme k tomu dnes už dobře disponováni.

Máte signály, že se tak nyní neděje?

Nevím o tom, že by se tak dělo, možná se tak děje, ale tím, že už jsem mimo diplomacii a státní službu, ty informace nemám. Já si v zásadě jen přeji, abychom využili situace, která dnes je - tedy i změny veřejného mínění dané výraznou agresivitou putinovského Ruska - k tomu, abychom se pokusili tu tehdejší chybu napravit.

Máte konkrétní nápad, čím by se Česko mohlo do protiraketové obrany zapojit?

To jsou otázky víceméně technického charakteru, na které vždycky najdete odpověď, když se začnete s těmi partnery bavit.

Takže jde spíš o gesto?

Spíš jde o to gesto. Ale nebylo by to asi jen gesto, z naší strany by musela být v tuhle chvíli i iniciativa. Pak to ale nemá jen prázdnou formu gesta, bylo by to fruktifikováno nějakou konkrétní aktivitou, konkrétní přítomností.

Minimálně psychologický efekt, kdy víte, že přítomnost našich spojenců na našem území zvyšuje jejich zájem toto území bránit v případě napadení - tedy já stále věřím v článek 5 Washingtonské dohody, stále věřím, že Aliance je největší záruka naší bezpečnosti - ale ten psychologický efekt, ta konkrétní přítomnost jednotek na místě a jejich akceschopnost bránit, by mohla přispět k pocitu jistoty a sebevědomí.

Vojenský újezd Brdy se počátkem letošního roku otevřel veřejnosti.Vojenský újezd Brdy se počátkem letošního roku otevřel veřejnosti. | ČTK

Když mluvíte o psychologickém efektu, jak velkou roli v něm hrají názory pana prezidenta, jelikož vy ho za některé postoje kritizujete. Zhoršují jeho názory vztahy s NATO?

Já se k tomu snažím pokud možno nevyjadřovat, protože posedlost Zemanem je bohužel daná tím, jak se profiluje, kam nás tlačí, kterým směrem. On sice mluví o politice mnoha azimutů, ale mám pocit, že ten východní magnetismus je na můj vkus nějaký moc silný. Ano, obávám se, že jeho vystupování nás poškozuje v očích našich spojenců v Alianci. Naštěstí jsou to většinou profesionálové, ať už vojáci nebo politici, kteří vědí, jaký máme ústavní pořádek a že výroky prezidenta nevypovídají o tom, jakou koncepci zahraniční a bezpečnostní a obranné politiky tento stát má a jak vnímáme své spojenectví.

Za pár dní projede českem další americký konvoj, který bude směřovat na cvičení v Pobaltí. Vy jste byl velvyslancem v Rusku i USA, můžete říct, jak tato událost ovlivní vztahy s Ruskem nebo Spojenými státy?

Já si myslím, že je to úplně normální, standardní situace. Za normálních okolností bychom si toho ani neměli všimnout, možná kdybychom jeli autem a narazili na konvoj, tak si toho všimneme, protože budeme muset zpomalit, ale v zásadě nejde o to, jestli to působí nebo nepůsobí nějaký diskomfort našim řidičům. Je potřeba si uvědomit, že to je svým způsobem náš konvoj, my jsme NATO, je to o naší obranyschopnosti. A jestli to někoho irituje nebo někoho potěší, to je irelevantní.

Jestli se tím cítí Rusko ohroženo a iritováno, držel bych se českého přísloví, že potrefená husa nejvíc kejhá. To je jejich problém, my prostě zajišťujeme obranyschopnost našich občanů a naší aliance, a to je naše povinnost. Když navíc vidíme, co se dneska na východě děje, tak na to nemůžeme nereagovat.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

mmdick ( 19. dubna 2017 16:23 )

Po téměř roce? Kdo tě platí za ty bolševický kidy? Ty blbe? Sám si zjisti rok ty bolševickej kreténe!

yarda ( 25. března 2017 21:09 )

A k čemu radar, když máme mocnou tajnou zbraň - brdskou pěnici. Když se jednalo o tom, jestli tady ten radar mít, tak se postavila samotnému americkému prezidentovi, zapěla bojový chorál a Američané couvli.

karelxx ( 25. března 2017 21:04 )

to je ale hlupák ....

dr.shapiro ( 25. března 2017 19:23 )

 Radar ANO! Ale jedině kdyby se tam točil místo antény ten debil uvázáný za koule!

mmdick ( 2. července 2016 20:20 )

jak vy na mě, tak já na vás, 1:1, vše musí být v rovnováze a pravdu a spravedlnost za každou cenu, dnes to bohužel nejde jinak.....

Zobrazit celou diskusi
Další videa