Američané se kají za plánování radaru v Brdech: „České přátele jsme zaskočili“

Žádné jiné téma tehdy nepolarizovalo českou společnost víc než právě předpokládaná výstavba amerického radaru v Brdech. Spolu s raketovou základnou v Polsku měl představovat klíčovou část štítu bránícího zejména před íránskými střelami. Ze záměru ale v roce 2009 po letech plánování ze dne na den sešlo a veřejnost se to neoficiálními kanály dozvěděla ještě dřív, než americká administrativa informovala představitele státu.

Dodnes si tento vroubek zámořská diplomacie dobře pamatuje a není na něj pyšná. Vyplynulo to ze slov Roberta Bella, zástupce amerického ministerstva zahraničí v Evropské unii a bezpečnostního poradce pro NATO.

Robert Bell, zástupce amerického ministerstva obrany, v Evropské unii promluvil v úterý k novinářům v Bruselu a prostřednictvím telemostu také v Haagu. | Václav Lang, Blesk.cz

„Třetí strana (zamýšlená protiraketová obrana v Česku a Polsku, pozn. red.) byla tedy zrušena. Oznámení pravděpodobně nebylo to nejlepší z americké diplomacie, díky čemuž jsme naše polské a české přátele a spojence poněkud zaskočili,“ prohlásil v úterý před novináři v Bruselu. „To, že oznámení přišlo v den výročí vpádu Sovětského svazu do Polska, nebylo právě nejchytřejší načasování,“ dodal.

Plán na vybudování radaru v Brdech vznikl za prezidentského období George Bushe. Obamova administrativa ale od nápadu ustoupila. V polovině září 2009 rozhodla, že radar v Česku stavět nebude. Stávající americký prezident to tehdy v noci na 17. září telefonoval tehdejšímu předsedovi české (úřednické) vlády Janu Fischerovi. Již ráno stejného dne o tom ale informoval americký list The Wall Street Journal.

Podívejte se na reportáž z nizozemské radarové lodi Tromp:

Američané posléze přišli s jinou představou protiraketového štítu, která je právě v polovině své realizace. Počítá s rozmístěním radarů na válečných lodích kolem Evropy – nizozemskou loď Tromp navštívil Blesk v pondělí – a také s radarovou základnou v Turecku. Antiraketová základna v rumunském Deveselu, kterou špičky NATO slavnostně otevřou ve čtvrtek, bude vybavená interceptory, antiraketami schopnými zavčasu zničit nepřátelské rakety. V budoucnu by taková základna měla vzniknout i v Polsku. Může se stát, že se přece jen Česká republika nějakým konkrétním způsobem zapojí do protiraketové obrany? O žádných takových plánech NATO nemluví. Egbert Vonk, specialista nizozemské armády na protiraketový štít, na dotaz Blesku odpověděl: „Dvě součásti už na pevnině máme – jedna je již hotová (základna v Deveselu) a jedna se staví (základna v Polsku). Pokud by si jiné národy myslely – a my tady v NATO také – že je potřeba se přidat, mohlo by to být možné,“ odvětil neurčitě.

Robert Bell se nicméně odkazuje na summit NATO v Lisabonu v roce 2010, kde se členské státy dohodly, že jejich případné zapojení do protiraketové obrany bude dobrovolné. Třebaže NATO podle něj takovou podporu vítá.

Podívejte se, jak to vypadá na nizozemské radarové lodi Tromp: