Šlechtová vs. „havrani“: Šlápla jsem do vosího hnízda, říká ministryně

Za 26 let od vzniku soukromého podnikání v pohřebnictví se podle Jaroslava Mangla, předsedy asociace, rozdělily firmy na poctivé a na ty, které okrádají stát nebo rodiny pozůstalých. Přestože ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Karlou Šlechtovou nedávno představilo novelu, která má nekalým praktikám zamezit, pohřebníci ji odmítají a rozčilují se, že ministerstvo nevzalo v potaz jejich připomínky.

Šlechtová ale v reakci pro Blesk.cz tvrdí, že se jedná o subjektivní hodnocení novely člověkem, který byl navíc řádným členem pracovní skupiny, která zákon připravovala, a měl tak možnost své názory uplatnit. „Vůbec mě nepřekvapuje, že obdobný dopis vznikl. Mezi jednotlivými aktéry není soulad a já se svou novelou – a změnami – jsem šlápla do vosího hnízda. Dotáhnu to,“ napsala v SMS zprávě.

Jak pracují pohřební šmejdi

Pohřebníci v dopise mimo jiné upozorňují ministryni na to, jak pracují tzv. „pohřební šmejdi“, kteří využívají citlivé situace a špatného duševního stavu pozůstalých. Podle nich existuje důvodné podezření na okrádání státu (kvůli machinacím s fakturami) a okrádání objednatelů pohřbů.

Ministryně Karla Šlechtová s miniaturou rakve | Blesk - Ladislav Křivan

Jednou z běžných praktik je podle nich výměna dřevěné rakve, která stojí několik tisíc, po obřadu za rakev kartonovou v hodnotě cca 500 korun, ve které je nebožtík odvezen ke kremaci. „Celodřevěná rakev jde zpět do skladu a čeká na dalšího zákazníka. Což se s touto rakví děje do té doby, dokud je upotřebitelná, tedy opakovaně. Zisk ‚pohřebního šmejda‘ činí cca 3000 až 4000 korun v jednom případě,“ tvrdí v dopise Mangl.

K podobné „recyklaci“ podle něj dochází v případě květinové výzdoby. „Po smutečním rozloučení se pohřební šmejd vrátí do obřadní síně nebo kostela pro dodané květinové dary, které se zde dosud nacházejí po již skončeném smutečním obřadu, s tím, že je odveze na skládku nebo ke zkompostování. Ve skutečnosti je však odveze do své chladírny, aby je znovu prodal dalšímu zákazníkovi na další pohřeb.“ Zisk prý v takovém případě může činit až deset tisíc korun.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová před smuteční síní v Horažďovicích | Zbyněk Schnapka/CNC

Údajně dochází i k jevu, kdy v případě pohřbu bez obřadu naúčtuje pohřební služba objednateli obléknutí a úpravu nebožtíka, ale u toho končí. „Při namátkových kontrolách zjišťujeme, že zesnulý je ve skutečnosti v igelitovém vaku mnohdy nahý, což současně znamená, že není a nemůže být ani upraven v rakvi, za což však zákazník zaplatil při sjednání pohřbu,“ tvrdí Mangl.

Šlechtová: Ať se obrátí na policii

Návrh, který ministerstvo předložilo, podle něj „nepočítá s kritickou infrastrukturou státu a svým rozvolněním povinností pohřebních služeb“ je v přímém protikladu s návrhem novely, který představila právě asociace spolu se Sdružením pohřebnictví v ČR.

Šlechtová ale kontruje: „V otevřeném dopisu pisatelé rozdělují podnikatele v pohřebnictví na poctivé a nepoctivé. K tomu mohu pouze dodat, že pokud mají pisatelé informace o konkrétních případech z činnosti skupiny druhé, pak je jejich povinností obrátit se na orgány činné v trestním řízení. Z dopisu je jasné, že jde o spory mezi samotnými profesními organizacemi, které se ve svém nepřímém důsledku promítají do naší společné práce, kterou jsme odvedli na pracovní skupině se všemi dotčenými rezorty.“

Autoři dopisu ale práci komise zpochybňují. „Předložené ministerské teze neobsahovaly žádná řešení problémů, které trápí poctivou část odborné pohřební veřejnosti a občany, ač na všech komisních setkáních jsme na absenci řešení problémů odborné veřejnosti ze strany ministerstva upozorňovali. Nic se nestalo.“

Šlechtová představila novelu zákona o pohřebnictví před několika týdny. Klade si za cíl právě zkvalitnění oblasti pohřebnictví a odstranění nekalých praktik. Obsahuje mimo jiné i zpřísnění trestů, například za hanobení mrtvých mají být dva roky vězení.