Ransdorfův náhradník: Bránil jsem ho před kritiky, kteří mu nesahali po kotníky

Autor: Jaroslav Šimáček - 
26. 2. 2016
19:50

Jako náhradník za zesnulého Miloslava Ransdorfa strávil Jaromír Kohlíček (63, KSČM) první týden v Bruselu. Do Česka poslal selfie z pléna a na svého kolegu z komunistické strany zavzpomínal v rozhovoru pro Blesk.cz. Podělil se také o pocity z návratu do europarlamentních lavic, kde byli v minulosti s Ransdorfem kolegy.  

Teplický politik Jaromír Kohlíček byl europoslancem už v minulosti. Ani on nechyběl na strašnickém pohřbu Miloslava Ransdorfa a na svůj profil na sociální síti si vyvěsil krátký, jasný vzkaz: „Děkujeme. Nezapomeneme.“

Do europarlamentu se Kohlíček vrátil jako Ransdorfův náhradník. „Již po cestě do Bruselu mne zdravili ‚staří‘ kolegové a i mezi našimi asistenty je řada ‚pamětníků‘ z doby minulého mandátu,“ říká pro Blesk.cz Kohlíček, který ve středu znovu složil slib europoslance, kterým byl i v letech 2004 až 2014.

Při Ransdorfově pohřbu přitom Kohlíček Blesku řekl: „Budu na něj vždy vzpomínat jako na centrální mozek galaxie, jak jsme mu někdy říkali. Jako na člověka, kterého těžko bude možné nahradit, protože při mých skromných znalostech dvacet jazyků rozhodně nedosáhnu, i kdybych se hodně snažil.“

Jak probíhal váš návrat do Bruselu a jaký je váš první týden zpátky v europarlamentu?

Přiznám se, že mne Brusel ničím nepřekvapil. Řidič z Parlamentu mne sám našel u východu z odbavovacího prostoru letiště a rozhovor s tímto mladým mužem mne ujistil v tom, že zde nejsou žádné velké změny. Stále se staví nové budovy a dopravní situace je o poznání lepší než v Praze. Průjezd k EP naznačil, že hlavní vjezd je v rekonstrukci, podobně i vchod na náměstí Lucemburk (Place Luxemburg). Kontrola je trochu zdlouhavější a vyřízení formalit zabralo půl dne. Kanceláře se opět posunuly, ale někteří úředníci si na mne pamatovali, takže hovory byly příjemné.

Jaké to je stát se náhradníkem po zesnulém panu europoslanci Ransdorfovi?

Je to obrovský závazek. Kdykoliv jsem někde ve světě přijel do míst, kde organizátoři pamatovali Miloslava Ransdorfa, vždy byla jejich reakce jednoznačná. Ty jsi Čech? To je výborné. Pomůžeš nám i s překladem. Bohužel 20 jazyků neznám, ba ani encyklopedii v hlavě nenosím. Znám jen pár jazyků starého kontinentu a stále se snažím něco studovat. Snad to půjde. Uvidíme.

Ptal se vás na pana Ransdorfa někdo z vašich kolegů, třeba i zahraničních?

Dotazů na Mílu jsem v posledním měsíci zažil hodně. Koneckonců byli jsme spolu už v Poslanecké sněmovně od roku 1998 a potom deset let v Evropském parlamentu. Často jsem jej bránil před kritiky, kteří mu nesahali ani po kotníky. Zpravidla byli hlasití v jeho nepřítomnosti. Dráždily je jeho znalosti a pozornost, která místo na ně se soustřeďovala na Mílu (a to v dobrém i ve zlém). Negativní reakce od kolegů jsem zatím neslyšel, a pokud se vyskytnou, budu asi velmi nerudně oponovat.

A co vaše osobní vzpomínky na Miloslava Ransdorfa? 

V roce 2004, po prvních volbách do EP v České republice, jsme objevovali různé kouty budov v Bruselu. Nejdříve ve dvou, potom individuálně. Právě jsem procházel jeden tajemný zákrut. Z vedlejší chodby vyrazila dívčina – docela mladá (jako moje starší děti) a optala se francouzsky: ‚Pane, vy jste Čech? A znáte toho pana Ransdorfa?‘ Po ujištění pokračovala otázka: ‚A opravdu mluví 14 jazyky?‘ Moje odpověď NE ji znejistila a tázavý pohled vyžadoval vysvětlení. ‚Mluví 16 jazyky!‘ Zvedla ruce nad hlavu, usmála se a zmizela v chodbě. Míla byl – ať chceme, nebo ne – naší ‚výstavní skříní‘. Někým, kdo je široce uznáván pro své znalosti.

Video Jaromír Kohlíček na pohřbu Miloslava Ransdorfa - Zuzana Štichová

Jak na vás působí současný Brusel a bezpečnostní opatření, která tam panují? Jak se město a europarlament změnily od doby, kdy jste tam před pár lety zasedal?

Vstup do Parlamentu je nyní přestavován. Jsou tam navíc dvoje turnikety, které značně zpomalují vstup, odbavení návštěv je ve zvláštní oddělené prostoře a před vchodem stojí dva vojáci se samopalem. V neprůstřelné vestě. Podobné je to i před jinými veřejnými budovami. Jiná opatření jsem při první návštěvě Bruselu po více než 18 měsících nezaznamenal. A to ani na letišti.

A co říkáte na debaty o czexitu?

Pokud jde o czexit, pak samotné heslo a výsledky průzkumu veřejného mínění nestačí. Jestliže máme dosáhnout nějakého posunu, nesmíme jednat osamoceně (blokační menšina jsou čtyři státy) a hlavně musíme jasně formulovat, co je naším zájmem. Tedy českým národním zájmem. Jinak opět hora porodí myš, jako v případě vyjednávání Velké Británie o změně podmínek členství. A to není nijak jednoduché. Nemůžeme to nechat na tradičním amatérském krčení čela a rozpačitém přešlapování kolem horké kaše. Pojďme tedy debatovat k věci. Stanovme jasně, co chceme. A získejme pro to spojence. Pak má celá debata smysl.

Komunista a někdejší pracovník Prognostického ústavu Akademie věd Miloslav Ransdorf zemřel 22. ledna 2016. Už krátce po jeho smrti bylo jasné, že ho nahradí právě Kohlíček, kterého Ransdorf původně přeskočil díky preferenčním hlasům.

Původní profesí ředitel sklářského podniku či ocelárny a otec čtyř dětí Kohlíček byl, co se stranické příslušnosti týče, členem KSČ od roku 1974 (Ransdorf do ní vstoupil v roce 1972). V KSČM je Kohlíček od roku 1990. V eurovolbách v roce 2014 se ze třetího místa na komunistické kandidátce do Bruselu dostat nedokázal.

Kohlíček bude nyní pracovat ve výboru pro průmysl, podle svých slov by se rád nyní také seznámil s novými členy a jejich názory ze své poslanecké skupiny, jako je například španělský levicový Podemos.

Kohlíček je také členem skupiny pro spolupráci EU-Ukrajina a coby člen zahraničního výboru říká, že zkusí „zjistit, jestli se dá najít alespoň trochu racionální jádro toho, co někteří nazývají zahraniční politika EU“. Vedle toho Blesk.cz přiznal, že vzhledem ke shánění ubytování v Bruselu poměrně na rychlo, vyšel jeho pobyt tento týden v belgické metropoli na 300 eur (8100 korun) za noc.

Vše o Miloslavu Ransdorfovi čtěte zde.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

villi ( 9. dubna 2016 20:20 )

Vážení kritici minulého režimu, ukažte mi jediný národ na světě naší velikosti, který před rokem 1989 dokázal vyvíjet a vyrábět trysková letadla,dopravní letadla, atomové reaktory, lokomotivy, trolejbusy, autobusy, traktory, radary, motocykly, osobní automobily, špičkové zbraně, tkalcovské stavy, zemědělské stroje, turbíny, nákladní automobily, námořní lodě, tanky,špičkové sklářské a porcelánové výrobky,podílet se na výzkumu vesmíru, vyrábět kvalitní ocel a hutní výrobky vyvážet do celého světa, národ, který by byl naprosto soběstačný v zemědělské a potravinářské výrobě, bez jediné koruny dluhů, naopak se značnými pohledávkami v zahraničí ...atd.atd. Dnes nevyvíjeme a nevyrábíme NIC. NIC. Nepatří nám v naší zemičce ani rezavý hřebík ve zdi. BYLI JSME VELMI SCHOPNÝ NÁROD to však vy nechcete slyšet jen si trváte na svých nesmyslech. O potřebě provázanosti s "vyspělým západem", který si nás ochočil jako levnou pracovní sílu a odbytiště na jejich "kšuntvýrobky".P.S. Pro ty, kteří s výše uvedeným souhlasí prosím, aby dle vlastního uvážení tuto informaci šířili dále.=

flesch2z ( 27. února 2016 11:30 )

KSČM nemá v naší společnosti místo, měla by se sama zrušit, reagují političtí vězni na výroky strany. Já se přidávám k politickým vězňům za mého otce. Pryč s komouši, Burešem a všemi bývalými StBáky ve vládě, jsou to zločinci!!

Helehelenka ( 27. února 2016 09:37 )

Komunistický režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. KSČ byla (stejně jako podobné organizace založené na její ideologii) organizací zločinnou a zavrženíhodnou. Ransdorf byl členem KSČ. Proto i on byl osobou zločinnou, nelegitimní a zavrženíhodnou.

Samo ( 27. února 2016 07:29 )

Kdyby Ransdorf mluvil 20 jazyky, tak to nic nemění na skutečnosti, že se nebyl schopný domluvit téměř s nikým a napálil ho kdejaký hloupý chytrák, protože to byl člověk pro praktický život nepoužitelný. Tomu musela zakonitě odpovídat i diskuse s Ransdorfem. Byl to člověk, který byl schopen o ničem diskutovat několik hodin ale nic praktického nedovedl vyřešit a tím pádem byl prototypem dnešních politiků.

flesch2z ( 26. února 2016 21:41 )

Zvláštní je, že tam není Huňka-ová ani Husák-ová. No, ono to zas tak zvláštní není, že.

Zobrazit celou diskusi
Další videa