9°C
Fórum k inkluzi: Zástupci Valachové šli za učiteli, nastala mela, náměstek utekl
Začalo to jako věcná diskuse, skončilo jako telenovela. Na fórum k inkluzi, které pořádalo Učitelské profesní sdružení, v sobotu ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) nedorazila. Poslala ale své lidi. Ti sklidili bouři nevole a náměstek dokonce prásknul dveřmi.
Pedagogové a ředitelé škol vůbec netuší, co s inkluzí a jak zvládat situaci, kdy budou v jedné třídě žáci takzvaně normální a žáci mentálně postižení. Jana Zapletalová, náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání argumentovala, že společné vzdělávání už dávno funguje. „Více než 60 tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je dnes v základních školách, z toho 26 procent mentálně postižených,” řekla učitelům.
Ti jen kroutili hlavami a Zapletalové i náměstkovi ministryně Stanislavu Štechovi začali vypočítávat nároky, které jim na ramena klade novela školského zákona. Atmosféra zhoustla poté, co náměstkyně prohlásila, že mají učitelé nepřesné informace.
„Nemluvte s námi jako se spratky,“ zlobil se ředitel
„Informování očekáváme od ministerstva a přidružených úřadů,“ volali učitelé. „Buďte tak laskavá, i pan náměstek, nemluvte s námi jako se spratky. My máme ve školách děti, my s nimi pracujeme a vy pracujete pro nás!” zvýšil hlas Zdeněk Bělecký, ředitel ZŠ Meteorologická, kde se debata konala.
Štech rozčileně opustil třídu a prásknul dveřmi. Na rozdíl od ministerského náměstka vyhrocenou debatu Zapletalová dokončila. Dokonce připustila některé problémy, třeba když se ozvaly obavy, že postižené děti budou poradnami tlačeny do běžných škol.
„Paní ministryně vytváří metodiku, jak se bude postupovat,” snažila se uklidnit obavy Zapletalová. To ale přítomným, z nichž půlka odešla a zbytek s cynickým výrazem poslouchal, nestačilo. Od listopadu totiž na fórum zvali samotnou ministryni, aby jim vše vysvětlila, a ona do „války” poslala pěšáky…
Co ještě zaznělo na debatě?
„Momentálně jsou na ministerstvu školství jenom dva tři lidi, kteří vědí, o co jde.” (Jiří Pilař, Asociace speciálních pedagogů)
„Více než šikana hrozí těm dětem (po inkluzi, pozn. red.), že budou neviditelní pro svůj kolektiv.” (Jana Karvaiová, speciální pedagožka)
„Mám pocit jako řidič autobusu, kterému zaměstnavatel řekl, že ode dneška firma provozuje aerotaxi… tady si Karle přečti tuhle brožuru o pilotování a na letišti ti pomůže personál. Já jsem na tom hůř než Karel, protože jeho zaměstnavatel na rozdíl od mého aspoň pochopil, že Karel nemůže řídit autobus a aerotaxi zároveň.” (Hana Jančová, učitelka Praha 9)
Témata:
Související
