Zeman u památníku českého misionáře: Měřil čínskou kulturní revoluci s ISIS
Prezident Miloš Zeman během prvního dne své velké cesty do říše středu navštívil i hřbitov zahraničních misionářů, kde odpočívají také tři čeští. Jejich náhrobky neměly lehkou historii, Zeman ji porovnával s barbarským ničením památek Islámským státem.
Ve středu, den před kontroverzní vojenskou přehlídkou na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, přijel prezident Zeman položit věnce Karlu Slavíčkovi a dalším dvěma českým misionářům. Když si prohlížel doposud zachovaný kamenný pomník, dostal od svého průvodce legendu, že v minulosti měl náhrobek už dvakrát namále.
„Ten areál byl dvakrát zničen, jednou za vůdcovského povstání v roce 1900, kdy byly náhrobky povaleny. A posléze opraveny. Podruhé byl poničen během kulturní revoluce, kdy tyto náhrobky zahrabali,” vysvětloval prezidentovi průvodce. Pro Miloše Zemana to byla nahrávka, jak dostat do hry znovu kritiku Islámského státu a jeho barbarství. „Včera jsem se dozvěděl, že Islámský stát zničil sloupořadí v Palmýře, kéž by ho taky zahrabali do země, ale to by byla velmi těžká práce,” řekl Zeman.
Čínští správci areálu po těchto slovech Zemana uklidňovali. „Buďte klidný, pane prezidente, my se o toto místo postaráme,” slíbili. Hlava státu pak ještě neopomněla připomenout, že čínská kulturní revoluce nebyla „moc kulturní“.
Plným pojmenováním šlo o Velkou proletářskou kulturní revoluci, kdy mezi lety 1966 a 1969 Mao CeTung vedl politickou kampaň, při které rudé gardy zavraždily stovky tisíc lidí, a rozvrátil ekonomiku. Dodnes je tento čas považován na nejneštastnější v dějinách Číny.
Článek tu trčí 2 hodiny a zatím tu kydáš jen ty.