Velikonoční volno má začít už na Velký pátek. Vláda odsouhlasila nový svátek

Vládní koalice má ve sněmovně většinu a hlasy jejích poslanců by měly na prosazení návrhu stačit. Zákon ale už dříve podpořili podpisem zákonodárci ze všech sněmovních stran s výjimkou komunistů.

Vláda schválila poslanecký návrh na zařazení Velkého pátku mezi státem uznaný svátek. Lidé si nebudou muset brát dovolenou

— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) June 24, 2015

Křesťanský svátek má pomoci i bezvěrcům

Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři návrhu v důvodové zprávě. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé taky podotkli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i bezvěrci.

Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas pohromadě, píší.

Návrh zákona podepsalo 90 zákonodárců ze všech klubů kromě KSČM. Podpis připojili i předsedové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala a rovněž šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch.

Dopad na ekonomiku? Minimální, tvrdí finance

Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.

Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy.

Ve sněmovně ležel návrh, jenž by den Kristova ukřižování stanovil svátkem, už v předminulém volebním období. Senátní úpravu tehdy poslanci nestihli do voleb projednat. Nyní předkladatelé navrhují, aby dolní komora schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.