Inteligent Husák a jeho opak Biľak: Jak soudruh Štrougal vzpomíná na muže, který pozval Sověty
Zesnulý komunistický pohlavár Vasil Biľak (†96) se do dějin zapsal především podpisem zvacího dopisu pro Leonida Brežněva, kterým zradil zemi a do Československa pozval sovětské okupanty. Na vypjatý rok 1968, kdy k nám přijely tanky Varšavské smlouvy a také přímo na Biľaka zavzpomínal ve svých pamětech i Lubomír Štrougal.
Říká se, že o mrtvých jen dobře. Ale znáte tenhle? Českoslovenští papaláši se chystají na stranický výlet do Francie. V tom Husák podá návrh: Dáme si každý před příjmení předponu de! Abychom tam lépe zapadli. Já budu de Hus, Štrougal de Štroug... Když v tom vyskočí Biľak a povídá: Já nikam nejedu!
Zatvrzelý komunista Biľak se netěšil nejlepší pověsti. Tenhle s obtížemi vyučený krejčí se zhlédl v Sovětském svazu a jeho ideologii. Podepsal se pod konec snu o pražském jaru a politickém uvolnění v roce 1968, ale také pod dopis, kterým do Československa pozval okupanty.
Jedna z nejhorších záporných postav
"Vážený Leonide Iljiči, s vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením... Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat," hlásili ve zvacím dopisu Biľak, Alois Indra a další signatáři sovětskému diktátoru Brežněvovi a prosili o "poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky."
Z Biľaka se tak stal zrádce a kolaborant. Za normalizace však jeho vliv na českou politiku vzrostl. Sověti mu věřili. Po revoluci byl vyšetřován, což ale vyšumělo. "Od roku 1956 najdete málo tak záporných postav, které působily v československém veřejném životě, jako právě Vasil Biľak," upozorňuje historik Oldřich Tůma. "Miloval Rusy jako bratry a ještě více miloval marxismus-leninismus a jeho režim, který z podprůměrného krejčího dokázal udělat bohatého prominenta. Pravověrným komunistou zůstal až do smrti," napsaly o Biľakovi Hospodárske noviny.
Jak vzpomíná Štrougal na Biľaka
Na Biľaka přitom ve svých pamětech zavzpomínal i československý premiér z let 1970 až 1988 Lubomír Štrougal, člen nejužšího vedení KSČ, který okupaci zpočátku odmítal, aby se pak také stal společně s prezidentem Husákem jednou z čelních postav období normalizace. "V něčem jsme se shodovali, ale v zásadních otázkách jsme byli rozdílných názorů," řekl po Biľakově smrti MF Dnes.
Štrougal přitom srovnával Biľaka právě s Husákem. "Odlišní byli skoro ve všem. Ve vzdělání, životní zkušenosti, znalosti světa a jazyků, v profesionální kariéře. Husák byl v nejlepším slova smyslu rozený politik, slovenský intelektuál s velkým rozhledem, letitý politický vězeň stalinského režimu, řeklo by se, že se mu v životě nevyhnulo nic hezkého ani ošklivého. Biľak byl z chudé rodiny, vlastně celý život ve stranickém aparátě, jakoby závislý na neviditelných strukturách moci. Dva lidé naprosto rozdílní a s naprosto jinými životními cíli. Ovšem historie je svedla a léta držela u sebe," napsal "soudruh" Štrougal ve svých pamětech.
Přesně tak. Sověti se snažili tu mít vojska už od roku 1948. Gottwald udělal převrat bez Stalinovi vojenské pomoci a ten mu to nikdy nezapomněl. Zanevřel a na něj a Gottwald se strachy úplně sesypal, začal chlastat, protože se hrozně bál, kdy Stalin pošle na šibenici i jeho.