Insolvenční správce Sazky: Nesázím, protože si nemůžu dovolit vyhrát

Aleš Hušák se teď vyjádřil, že by rád koupil O2 arenu. Je něco takového možné?

Podle zákona není. Osoba, která přivedla společnost ke krachu, nemůže nakupovat nic z její majetkové podstaty. Leda by to pan doktor Hušák provedl přes nějakou třetí osobu.

Kdy jste se s ním naposledy setkal?

To už je několik měsíců, teď už komunikujeme jen přes právníky a píšeme si. Pan doktor Hušák samozřejmě nezmizel, on rozhodně ještě nějaké nároky mít bude.

Jaký na něj máte názor?

Ten je jednoznačný. On nad sebou neměl žádnou kontrolu a absolutně využil toho, co se mu nabízelo. Takže klobouk dolů.

To zní skoro, jako byste to schvaloval.

No, schvaloval… Vemte si, že necháte firmu a odjedete třeba na 10 let a po návratu budete počítat s tím, že bude všechno fungovat jako předtím, než jste odešli. To je nesmysl. Pan Hušák si tam vytvořil svůj svět a z tohoto pohledu jde snad jenom závidět.

Co jeho odstupné 70 milionů, které měl ve smlouvě, to ještě nedostal?

Zatím ne. Kontaktoval mě písemně, dal najevo, že nějaké nároky mít bude. Asi to skončí u soudu.

Překvapila vás jeho smlouva?

Zarazily mě dvě věci. Za prvé detaily, které tam byly, a které šly opravdu do korunových částek. A za druhé, že ten zlatý padák byl tak nízký.

Nízký?

Vemte si, že to pan Hušák podepisoval v podstatě sám se sebou. Mohl si tam napsat třeba 6 miliard. Nebyl nikdo, kdo by řekl: ne, to ses zbláznil. To jen dokazuje, že on nikdy nepočítal s tím, že by svou pozici mohl opustit.

Co Sazku podle vás stáhlo ke dnu?

Neuměli tam hospodařit, prostě ty peníze prošustrovali. Navíc tam byla hrozná přezaměstnanost. Z 450 lidí jsme to zeštíhlili na 322. Reálně by ale stačilo tak 200. Měsíčně bylo potřeba 27 milionů na mzdy, po našem odchodu už jen 16.

Během doby, kdy jste stál v čele Sazky, jste zažil nepříjemnou autonehodu, která působila spíše jako úmysl. Vzbudilo to ve vás nějaké obavy?

Tak napůl. Jak to bylo doopravdy, se už asi nedozvíme. Samozřejmě tady šlo o velké peníze a známé lidi. A těm je vždycky nepříjemné, když přijde někdo, kdo jim chce sebrat hračku.

Nepřemýšlel jste třeba o ochrance?

To ne, i když byli tací, kteří mi to navrhovali.

Setkal jste se ještě s něčím podobným?

No, například nám vyhrožovali bombou na schůzi věřitelů. Ale vlastně to bylo spíš kamarádské. Anonym mi oznamoval, abych tam nechodil, že je tam bomba.

Vaše odměna 33 milionů korun se prý bude dělit mezi celý tým. Kolik z toho tedy zůstane vám?

To ještě sám nevím. Ty peníze ani nemám, konkurz ještě neskončil. Pokud se potáhne dalších 10 let, ta suma bude stále stejná.

Výše té částky hodně lidí zaskočila.

To je dáno ze zákona. Mluvíme tu o firmě, kde byly přihlášeny pohledávky za 41 miliard. To všechno jsme museli přezkoumat, dělalo na tom x lidí. Tehdy se nikdo neptal, z čeho platíme nájem, lidi, auta.

Takže jste celou dobu nepobíral žádný plat?

Ne. Správce má odměnu a může požádat o zálohu, což my jsme udělali. Chceme 60 %, tedy asi 20 milionů, ale musí to prvně schválit soud. Je potřeba si ale uvědomit, že já nejsem politik ani státní úředník. Jsem podnikatel.

Vy jste měl ve své kariéře štěstí na víc zajímavých podniků. Chemapol, ČKD a další.

Těch správců zase není tolik a podniků v konkurzu bylo hodně. Jsou to konkurzy, které jsem vedl za posledních 15 let, takže ano, některé byly zajímavé.

Podle jakého systému jsou správci k podnikům přidělováni?

Správců s oprávněním pro tak velké podniky, jako je Sazka, je jen 25. Určuje je soud a je to prostě kolečko – kdo je zrovna na řadě, ten je určen. Kdyby Sazka přišla o týden dřív nebo později, mohlo to být všechno jinak.

Jak se člověk dostane do skupiny těchto 25 vyvolených?

Dělají se zkoušky, které jsou docela náročné. Normálních správců je zhruba 360.

Vy jste si ty zkoušky udělal těsně před krachem Sazky.

Ano, udělal jsem si je v loni v prosinci a Sazka spadla v lednu. Ale těžko jsem mohl předpokládat, co s ní bude. Že bych se tři čtvrtě roku chystal na zkoušky, protože jsem věděl, že Sazka padne, to je absurdní.

Mluvilo se i o tom, že je na vás uvalena exekuce, protože jste zadržoval dokumenty jiného podniku.

Všechny dokumenty jsem předal 11. dubna, od té doby to leží na soudě. Nejde o peníze, nikomu nic nedlužím.

Sázíte?

Vůbec. Představte si, co by se strhlo, kdybych náhodou vyhrál.

Insolvenční správce

není státním zaměstnancem. Jedná se o soukromého advokáta, který má svou specializaci, podobně jako atestace u lékařů. Ocitne-li se podnik v insolvenci, je mu soudem některý ze správců přidělen. Pro větší podniky typu Sazky musí mít správce ještě jakousi "nástavbu" tedy speciální zkoušky. Takových správců je v ČR pouhých 25.

Odměna insolvenčního správce

je dána ze zákona. Počítá se procentuálně z majetkové podstaty podniku. To znamená, čím vyšší je suma, za kterou se firma v konkurzu prodá, tím vyšší je odměna správce