Moskva zareagovala na středeční požadavek Wasczykowského na přehodnocení takzvaného Ustavujícího aktu NATO-Rusko z roku 1997, podle něhož nemají být na území nových členských států aliance - jímž se Polsko stejně jako ČR stalo v roce 1999 - jaderné zbraně. Moskva tuto smlouvu vztahuje i na budování vojenských základen NATO ve východních zemích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila Waszczykowského slova za "velmi nebezpečná a extrémně provokativní".
Ministrův mluvčí v reakci na tuto kritiku ve čtvrtek uvedl, že Waszczykowski nemluvil o zrušení smlouvy jako celku, ale o umisťování "početných vojenských jednotek ve střední Evropě", což prý Zacharovová nepochopila.
NATO podle nového šéfa polské diplomacie uplatňuje dvě úrovně bezpečnosti, tu vyšší pro západní Evropu a nižší pro země ve středu a na východě kontinentu. "Tohle chceme narovnat," řekl ministr polské agentuře.
Waszczykowski před nástupem do úřadu, kam se dostal po jasném volebním vítězství konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), zaujal média ostrým postojem na adresu syrských uprchlíků, které by podle jeho slov měla Varšava vycvičit a poslat zpět bojovat za jejich zemi.
Ve čtvrtek agentuře PAP řekl, že změny v polské zahraniční politice budou probíhat pozvolna, neboť "diplomacie nemá ráda revoluce". Mezi hlavní změny má vedle snahy o posilování role NATO v zemi patřit intenzivnější regionální spolupráce v rámci skupiny V4, ale i s pobaltskými státy. Hodlá se rovněž zasadit o prosazení demokratického řešení situace na Ukrajině.
