Landovský o ruském dronovém útoku na Polsko: Putin NATO testuje. Jsme v ohrožení i my?
Válka je kousek od českých hranic. Polský vzdušný prostor narušilo ve středu ráno velké množství ruských dronů. Jde o vážnou eskalaci válečného konfliktu? Co to znamená pro Českou republiku? Šlo o cílený útok, nebo náhodu? Jak moc jsme v ohrožení a co lze vyčíst z výroku premiéra Petra Fialy, že Česko stojí při Polsku v první linii? Nejen na to v Epicentru odpovídal politolog a bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu zhruba 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Podle polské veřejnoprávní televize nejméně 19 dronů mířilo také na Polsko. A není to poprvé, co přilétly na území Severoatlantické aliance. Dříve dopadly například také na území Rumunska či Lotyšska. Ve středu byly vůbec poprvé sestřeleny.
„Já jsem přesvědčený a není to poprvé, co v této situaci došlo, že Rusko vždycky bude testovat schopnosti naší protivzdušné obrany a jsem přesvědčený o tom, že to Rusko dělá záměrně,“ řekl hned v úvodu Epicentra Jakub Landovský s tím, že si je jistý, že to Rusko nikdy veřejně nepřizná.
O co Putinovi jde?
O tom, zda šlo o cílený útok na Rusko, nebo náhodné dopady dronů se zatím vedou jen rozsáhlé diskuze. Cílený útok na členský stát NATO zatím potvrzen nebyl, i když tomu podle expertů vše nasvědčuje. Podle Landovského Putin zájem o zatažení členského státu NATO do války nemá.
„To je úplně proti jeho zájmům, on v tuto chvíli není schopen dosáhnout vojenských cílů na Ukrajině, těžko si může kdokoliv přát, ať na ruské straně nebo na straně Severoatlantické aliance, aby došlo k nějaké těžko řiditelné eskalaci, a proto právě všechny reakce Severoatlantické aliance na ty průniky do aliančního prostoru kopírují stejný scénář. Řekne se, je to neakceptovatelné, je to porušení suverenity, ale chybí tam ten úmysl,“ dodal Landovský s tím, že podle něj nejde o rozsáhlý útok na člena aliance, a proto aliance nebude vojensky reagovat přímo vůči tomu útočníkovi, ale postupně zvyšuje svoji asertivitu a schopnost reagovat na území alianční.
„Rusko podle mého názoru nemá zájem v tuto chvíli rozpoutat větší konflikt a zatáhnout do konfliktu na Ukrajině další zemí,“ dodal bývalý velvyslanec ČR při NATO.
Česko na straně Polska
Noční dronový útok na Polsko odsoudili státníci a politické špičky napříč celou Evropou. Premiér Petr Fiala /ODS/ po dnešním zasedání vlády uvedl, že Česko pevně stojí na straně svých polských přátel a v případě naléhavé potřeby je připraveno pomoci chránit hranice Evropy před ruskými provokacemi. Otázkou zůstává, jak moc je v současné chvíli Česká republika v ohrožení?
„Pokud nám někam přepadne balistická raketa, což vzhledem k tomu, jak se používají, není až tak úplně pravděpodobné, naše schopnost bránit se je nulová. Pokud jde o drony Shahed, tak jsme v tuto chvíli někde ne v první linii, ale za Slovenskem a Polskem, takže pokud by nedošlo k tomu, že zachytí ten Shahed tyto dvě protivzdušné obrany, tak by ho zachytila česká PVO a ta asi má nějaké základní prostředky, ale to je otázka na ministerstvo obrany,“ vysvětlil Landovský.
Článek č. 4
Polsko dnes oznámilo, že požádalo o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí. V odpoledních hodinách NATO žádosti Polska vyhovělo, článek aktivovalo. Polský prezident Karol Nawrocki situaci označil za bezprecedentní okamžik v historii Polska i NATO. Jakub Landovský v Epicentru vysvětlil, v čem přesně aktivace článku 4 smlouvy o NATO spočívá.
„Velvyslanec požádá generálního tajemníka o sjednání co nejbližšího termínu Severoatlantické rady. Vystoupí jako první po tom, co generální tajemník uvede situaci a přednese spojencům, jaká je situace a toho ohroženého člena,“ uvedl Landovský a podotkl, že v případě Polska je to na místě.
To není útok, to je test
„Je to úplně legitimní a je to i praktická věc, protože aliance bude seznámena s posledními událostmi a zároveň umožní tzv. spojeneckou solidaritu. Spojenci sami nabízejí aktivně, co mohou udělat a pak se také domluví nějaká společná reakce v tom mediálně politickém prostředku, který je nedílnou součástí odstrašení a tam je důležité, aby všichni měli stejnou komunikační linii,“ vysvětlil Landovský a dodal, že podle něj zatím žádná z těch současných komunikačních linií nesměřuje ke konfrontaci s Ruskem.
„Vždycky je to zaměřené na obranu suverenity, na ochranu občanů a nemá to ten agresivní komponent. Tedy pachatelé těchto činů budou pohnáni k zodpovědnosti a podobně. Tahle ta rétorika tam chybí a já se tomu vlastně jako nedivím v tuto chvíli, protože skutečně to je test, to není útok. Útok Ruska vypadá tak, jak to vidíme přes 3,5 roku na Ukrajině, to je úplně jiná záležitost. Tohle to je test,“ uzavřel Landovský.
Odpoledne ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. S Varšavou je připravené jednat.
Sestřelený dron a je skoro celý, nebo, že by spadl z 300. metrové výšky jen trochu zmačkaný, nebo mají taky střelivo jako ua z peří