Zelenskyj mezi mlýnskými kameny: Co se mu honí v hlavě? Ustoupí tlaku Trumpa?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (47) čelí enormnímu tlaku. Z jedné strany šéf Kremlu Vladimir Putin (73), z druhé pán Bílého domu Donald Trump (79) a jeho snaha válku za každou cenu ukončit. A to za podmínek, které jsou pro Moskvu výhodné, pro Kyjev mnohem méně… Jak to vidí znalci mezinárodních vztahů a také psychologie?
„Plán je pro Ukrajinu složitý k přijetí, ale vzhledem k tomu, že nikdo žádný jiný plán nemá, tak o tom Ukrajina bude podle mého názoru vážně jednat,“ řekl Blesku bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Ukrajina se podle něj bude snažit zejména zabránit vynucenému stažení z části Donbasu, které americko– ruský návrh přepokládá, ač ji nadále ovládá Kyjev. Na tom se ostatně v pátek Zelenskyj dohodl i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským premiérem Keirem Starmerem a prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Základem pro jednání má být podle nich současná frontová linie.
Podle psychologa Jana Kulhánka z centra Psychoterapie Anděl je Zelenskyj pod enormním tlakem po celou dobu války. „Je vystavený několika tlakům, které jdou proti sobě. Strašně záleží na jeho zkušenostech, na povaze, na osobnosti toho člověka a na tom, jak si vybudoval schopnost s takovými tlaky zacházet ,“ vysvětlil Blesku.
Také může po letech pracovat únava. „Je těžké se rozhodovat, když nemáme vyloženě dobré nebo špatné řešení, ale volíme menší zlo,“ vysvětlil s tím, že právě v takové situaci se podle něj prezident může nacházet v momentě, kdy stojí mezi pokračující válkou bez podpory USA a nevýhodnou mírovou dohodou.
Podle Landovského je celkem pravděpodobné, že by taková dohoda znamenala konec Zelenského politické kariéry. „Dokonce si myslím, že to je velká součást toho jednání,“ soudí vzhledem k podmínce Kremlu, aby se na Ukrajině do 100 dní od ukončení války konaly volby. K těm by sice stejně došlo, protože v současnosti jsou odložené právě kvůli konfliktu, „ale tím, že to tam je jako ruská podmínka, tak to ukazuje i na snahu odstranit prezidenta Zelenského jako možnou překážku dalších kroků,“ řekl Landovský.
Diplomat však upozornil i na další bod Trumpova plánu. Ten totiž předpokládá i umístění evropských stíhaček na polském území u hranic s Ukrajinou. „To je přece suverénní věc Polska, jaká síla bude v Polsku dislokována,“ uvedl. Podle něj tak Rusko nadále usiluje o posílení vlivu ve všech zemích, které nebyly před rokem 1997 v NATO, tedy včetně Česka. „Pro Českou republiku by to znamenalo, že zde budou ruské snahy, aby spadala do ruské sféry vlivu,“ varoval.
„Západ čeká na mou odpověď, já jsem ji ale už pověděl, když jsem při inauguraci přísahal věrnost Ukrajině,“ řekl v pátek Zelenskyj v projevu k národu. Jeho země je připravená na diplomacii a spolupráci s USA, je ale podle něj důležité zajistit, aby konec války nebyl koncem Ukrajiny. Napadené zemi prý hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera. Podle agentury Reuters krátce před projevem hovořil s viceprezidentem USA J. D. Vancem. Washington ale tlačí na Kyjev, aby plán přijal. A to co nejrychleji!
