Trumpův mírový plán očima analytiků: Prohra Ukrajiny a zhoršení bezpečnosti v Česku!
Mírový plán, nebo totální kapitulace? Návrh pro mír na Ukrajině, který prý připravil Bílý dům ve spolupráci s Kremlem měl dát Ukrajině bezpečnostní záruky. Také od ní ale požaduje postoupení území, omezení armády a nepoužívání některých zbraní. Podle oslovených analytiků by to mohlo ohrozit nezávislost Ukrajiny i bezpečnost České republiky.
Návrh, který měli údajně předjednat americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev má 28 bodů. Mezi nimi i odstoupení celého Donbasu, nebo uznání ruské anexe Krymu, který je Moskvou okupován od roku 2014. Ukrajina by ale vedle území měla zmenšit i svojí armádu, podle agentury AFP o více než polovinu a nepoužívat některé typy zbraní.
Dle zdrojů serveru Politico z Bílého domu plánuje prezident Donald Trump tlačit na co nejrychlejší přijetí smlouvy Kyjevem. Jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj ale podle serveru Axios nechce o plánu vůbec diskutovat. Měl to být také důvod, proč zrušil původně plánovanou schůzku s Witkoffem ve středu v Ankaře. „Zelenskyj cestoval do Ankary s jiným plánem, který vypracoval s evropskými partnery a který Rusko nikdy nepřijme,“ měl se pak vyjádřit americký zdroj serveru.
„Pro Ukrajinu by to znamenalo neschopnost se nadále bránit případným novým ruským útokům,“ popsal pro Blesk situaci v případě přijetí návrhu bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Naděje na pokračování obranné války bez podpory Spojených států však také neposkytují dobré vyhlídky. „Ukrajinci mají možnost pokračovat v tom boji pouze za předpokladu, že najdou někoho jiného mimo Spojené státy, kdo je bude schopný podporovat v boji,“ dodal s tím, že by evropské země v takovém případě musely vynaložit mnohem větší úsilí v podpoře Ukrajiny než doposud. Nejen materiální, ale i v oblasti zpravodajských informací a sankcí na Rusko.
„Nápadně to připomíná situaci kapitulace země,“ řekl Blesku bez obalu analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Za takovéto situace by Ukrajina nebyla v pozici, aby mohla autonomně vystupovat, byla by v ještě větším podřízení jak vůči Rusku, tak i ke Spojeným státům,“ vysvětlil.
Oba oslovení experti také vyjádřili obavu z toho, co by případný konec války podle americko-ruského scénáře znamenal pro Česko. Mohl by totiž spustit novou migrační vlnu. „Velká část ukrajinské společnosti by takovou dohodu nepřijala… dalo by se předpokládat, že by právě s tímto, anebo s nějakou další agresí Ruské federace mohlo dojít k dalšímu odchodu Ukrajinců ze země,“ řekl Havlíček.
„Zdaleka ne všichni by byli bezpečnostní hrozbou, to zdůrazňuji, ale určitě by to znamenalo zhoršení bezpečnostního prostředí v České republice,“ doplnil Mikulecký. „V dlouhodobém horizontu by se určitě Rusko pokusilo dál obnovovat svoji sféru vlivu. Napřed v pobaltských zemích. I to by znamenalo zhoršení bezpečnostní situace České republiky, pokud jde o pokračování ruských pokusů vrátit se před rok 1997. Tedy do doby, kdy Česká republika byla mimo struktury NATO,“ dodal.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.
Polsko podezírá dva Ukrajince v ruských službách z několik dnů staré sabotážní akce na trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu bránící se ruské agresi.
Já se nebojím , Černochová vše zařídila