Trumpův mírový plán očima analytiků: Prohra Ukrajiny a zhoršení bezpečnosti v Česku!
Mírový plán, nebo totální kapitulace? Návrh pro mír na Ukrajině, který prý připravil Bílý dům ve spolupráci s Kremlem měl dát Ukrajině bezpečnostní záruky. Také od ní ale požaduje postoupení území, omezení armády a nepoužívání některých zbraní. Podle oslovených analytiků by to mohlo ohrozit nezávislost Ukrajiny i bezpečnost České republiky.
Návrh, který měli údajně předjednat americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev má 28 bodů. Mezi nimi i odstoupení celého Donbasu, nebo uznání ruské anexe Krymu, který je Moskvou okupován od roku 2014. Ukrajina by ale vedle území měla zmenšit i svojí armádu, podle agentury AFP o více než polovinu a nepoužívat některé typy zbraní.
Dle zdrojů serveru Politico z Bílého domu plánuje prezident Donald Trump tlačit na co nejrychlejší přijetí smlouvy Kyjevem. Jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj ale podle serveru Axios nechce o plánu vůbec diskutovat. Měl to být také důvod, proč zrušil původně plánovanou schůzku s Witkoffem ve středu v Ankaře. „Zelenskyj cestoval do Ankary s jiným plánem, který vypracoval s evropskými partnery a který Rusko nikdy nepřijme,“ měl se pak vyjádřit americký zdroj serveru.
„Pro Ukrajinu by to znamenalo neschopnost se nadále bránit případným novým ruským útokům,“ popsal pro Blesk situaci v případě přijetí návrhu bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Naděje na pokračování obranné války bez podpory Spojených států však také neposkytují dobré vyhlídky. „Ukrajinci mají možnost pokračovat v tom boji pouze za předpokladu, že najdou někoho jiného mimo Spojené státy, kdo je bude schopný podporovat v boji,“ dodal s tím, že by evropské země v takovém případě musely vynaložit mnohem větší úsilí v podpoře Ukrajiny než doposud. Nejen materiální, ale i v oblasti zpravodajských informací a sankcí na Rusko.
„Nápadně to připomíná situaci kapitulace země,“ řekl Blesku bez obalu analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Za takovéto situace by Ukrajina nebyla v pozici, aby mohla autonomně vystupovat, byla by v ještě větším podřízení jak vůči Rusku, tak i ke Spojeným státům,“ vysvětlil.
Oba oslovení experti také vyjádřili obavu z toho, co by případný konec války podle americko-ruského scénáře znamenal pro Česko. Mohl by totiž spustit novou migrační vlnu. „Velká část ukrajinské společnosti by takovou dohodu nepřijala… dalo by se předpokládat, že by právě s tímto, anebo s nějakou další agresí Ruské federace mohlo dojít k dalšímu odchodu Ukrajinců ze země,“ řekl Havlíček.
„Zdaleka ne všichni by byli bezpečnostní hrozbou, to zdůrazňuji, ale určitě by to znamenalo zhoršení bezpečnostního prostředí v České republice,“ doplnil Mikulecký. „V dlouhodobém horizontu by se určitě Rusko pokusilo dál obnovovat svoji sféru vlivu. Napřed v pobaltských zemích. I to by znamenalo zhoršení bezpečnostní situace České republiky, pokud jde o pokračování ruských pokusů vrátit se před rok 1997. Tedy do doby, kdy Česká republika byla mimo struktury NATO,“ dodal.
Slovensko je připraveno nabídnout logistické zabezpečení pro vojska, která by byla vyslána k monitorování případného příměří na Ukrajině, pokud by tito vojáci byli přijatelní pro Kyjev i Moskvu. Během své návštěvy Černé Hory to podle serveru Teraz řekl slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Zopakoval, že Bratislava nevyšle žádného slovenského vojáka na Ukrajinu.
Šéf slovenské diplomacie připomněl, že Rusko považuje nasazení západních vojáků na Ukrajině za nepřijatelné. „Jelikož musí obě strany dospět k dohodě, tak v tom nevidíme smysl, ale v každém případě monitorujeme, co se v koalici ochotných děje, protože je pro nás absolutně klíčové naše členství v NATO. To je naše bezpečnostní záruka,“ uvedl na tiskové konferenci šéf slovenské diplomacie.
Prezident Petr Pavel se zřejmě podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na rozdíl od některých ministrů zúčastní veřejného slyšení, které se v sídle horní parlamentní komory uskuteční za dva týdny. Měl by rovněž vystoupit na akci věnované bezpečnosti Evropy, Ukrajiny a obranyschopnosti ČR v odpoledním bloku, uvedl dnes Vystrčil. Slyšení se uskuteční v den čtvrtého výročí ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
„Podle posledních informací, které mám k dispozici, by 24. února na veřejném slyšení ve 14:30 měl také vystoupit prezident republiky Petr Pavel,“ řekl předseda Senátu. Podle něj na slyšení promluví rovněž náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
od r.900 až po současnost NEBYLO česko NIKDY napadeno z východu
vždy jen ze západu
cca 900: Vzniká české knížectví.
1198: České knížectví je povýšeno na České království, dědičný titul pro Přemysla Otakara I..
a r.1968? no moc o něm nevíš