Trumpův mírový plán očima analytiků: Prohra Ukrajiny a zhoršení bezpečnosti v Česku!

Autor: Tomáš Černík, lig - 
21. listopadu 2025
•
08:08

Mírový plán, nebo totální kapitulace? Návrh pro mír na Ukrajině, který prý připravil Bílý dům ve spolupráci s Kremlem měl dát Ukrajině bezpečnostní záruky. Také od ní ale požaduje postoupení území, omezení armády a nepoužívání některých zbraní. Podle oslovených analytiků by to mohlo ohrozit nezávislost Ukrajiny i bezpečnost České republiky.

Návrh, který měli údajně předjednat americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev má 28 bodů. Mezi nimi i odstoupení celého Donbasu, nebo uznání ruské anexe Krymu, který je Moskvou okupován od roku 2014. Ukrajina by ale vedle území měla zmenšit i svojí armádu, podle agentury AFP o více než polovinu a nepoužívat některé typy zbraní.



Dle zdrojů serveru Politico z Bílého domu plánuje prezident Donald Trump tlačit na co nejrychlejší přijetí smlouvy Kyjevem. Jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj ale podle serveru Axios nechce o plánu vůbec diskutovat. Měl to být také důvod, proč zrušil původně plánovanou schůzku s Witkoffem ve středu v Ankaře. „Zelenskyj cestoval do Ankary s jiným plánem, který vypracoval s evropskými partnery a který Rusko nikdy nepřijme,“ měl se pak vyjádřit americký zdroj serveru.
Zelenskému se nelíbí nový americký plán.
Válka na Ukrajině Tlak na kapitulaci Ukrajiny: Trumpova vyslance Zelenskyj odmítl, v Kyjevě i špičky Pentagonu

„Pro Ukrajinu by to znamenalo neschopnost se nadále bránit případným novým ruským útokům,“ popsal pro Blesk situaci v případě přijetí návrhu bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Naděje na pokračování obranné války bez podpory Spojených států však také neposkytují dobré vyhlídky. „Ukrajinci mají možnost pokračovat v tom boji pouze za předpokladu, že najdou někoho jiného mimo Spojené státy, kdo je bude schopný podporovat v boji,“ dodal s tím, že by evropské země v takovém případě musely vynaložit mnohem větší úsilí v podpoře Ukrajiny než doposud. Nejen materiální, ale i v oblasti zpravodajských informací a sankcí na Rusko.

„Nápadně to připomíná situaci kapitulace země,“ řekl Blesku bez obalu analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Za takovéto situace by Ukrajina nebyla v pozici, aby mohla autonomně vystupovat, byla by v ještě větším podřízení jak vůči Rusku, tak i ke Spojeným státům,“ vysvětlil.

Trump podepsal zákon o zveřejnění spisů k sexuálnímu delikventovi Epsteinovi.
Svět Trump podlehl tlaku a podepsal nový zákon: Zveřejní Epsteinovy spisy!

Oba oslovení experti také vyjádřili obavu z toho, co by případný konec války podle americko-ruského scénáře znamenal pro Česko. Mohl by totiž spustit novou migrační vlnu. „Velká část ukrajinské společnosti by takovou dohodu nepřijala… dalo by se předpokládat, že by právě s tímto, anebo s nějakou další agresí Ruské federace mohlo dojít k dalšímu odchodu Ukrajinců ze země,“ řekl Havlíček.

„Zdaleka ne všichni by byli bezpečnostní hrozbou, to zdůrazňuji, ale určitě by to znamenalo zhoršení bezpečnostního prostředí v České republice,“ doplnil Mikulecký. „V dlouhodobém horizontu by se určitě Rusko pokusilo dál obnovovat svoji sféru vlivu. Napřed v pobaltských zemích. I to by znamenalo zhoršení bezpečnostní situace České republiky, pokud jde o pokračování ruských pokusů vrátit se před rok 1997. Tedy do doby, kdy Česká republika byla mimo struktury NATO,“ dodal.

15:18
Dnes

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

15:57
Dnes

Muniční iniciativa zajišťuje více než 60 procent dělostřelecké munice pro Ukrajinu, řekl dnes po jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu Jakub Landovský z českého ministerstva obrany. Dnes odpoledne budou podle něj v NATO oznámeny nové příspěvky některých zemí. Mělo by se jednat o Polsko a některé ze skandinávských států.

Jedním z hlavních témat dnešní schůzky unijních ministrů obrany byla situace na Ukrajině. Česká republika podle Landovského stále patří mezi země, které jsou spojenci uznávány. „Muniční iniciativa dál zajišťuje více jak 60 procent dělostřelecké munice a skenuje další možnosti,“ řekl šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Landovský, který se jednání účastnil místo ministra Jaromíra Zůny. Ten je nyní s českým premiérem na návštěvě Izraele.

Muniční iniciativa, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu, podle Landovského nadále funguje spolehlivě a pomáhá udržovat stabilitu fronty. Na odpoledním jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) mají být podle něj oznámeny nové příspěvky některých zemí.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Uživatel_5814834 ( 23. listopadu 2025 00:59 )

od r.900 až po současnost NEBYLO česko NIKDY napadeno z východu
vždy jen ze západu
cca 900: Vzniká české knížectví.
1198: České knížectví je povýšeno na České království, dědičný titul pro Přemysla Otakara I..

a r.1968? no moc o něm nevíš

Uživatel_5347357 ( 21. listopadu 2025 16:12 )

Doufejme, že to teď Trump myslí doopravdy a nenechá se zase zblbnout jak zeleným mužíkem, tak válku chtivou Evropou. Navrhované řešení vychází z historie, ale i z reality a hlavně, zajjišťuje mírovou budoucnost celého regionu. Evropští politici si musí uvědomit, že pokud nechtějí Evropu zcela zlikvidovat, je nejvyšší čas pro ni něco udělat. Výroba vojenského šrotu není určitě ta pravá komodita, na které bychom měli stavět budoucnost pro další generace.

Uživatel_5814834 ( 21. listopadu 2025 09:14 )

České země NIKDY nebyly napadeny z východu, vždy jen ze západu, koukněte se do historie

Zobrazit celou diskusi