RE tak podle všeho těžila z velkých obav voličstva před sousedním Ruskem kvůli jeho agresivní politice vůči Ukrajině. Centristé, kteří usilují o blízké vztahy s Ruskem, byli s reformisty dosavadním favoritem voleb, dokonce s nadějemi na vítězství.
S 15,2 procenta hlasů jsou třetí vládní sociální demokraté (SDE) vedení současným ministrem obrany Svenem Mikserem a čtvrtá je konzervativní strana Res Publica a Vlast (IRL) s 13,7 procenta. V parlamentu o 101 místech bude RE mít 30 křesel a SDE 15, tedy dohromady 45, což už nestačí k vytvoření vládní koalice. Doposud obě strany měly spolu 52 mandátů.
Obě strany tak ještě potřebují jednoho koaličního partnera. IRL bude mít 14 křesel. Do parlamentu se dostávají ještě svobodní demokraté s 8,7 procenta hlasů a osmi poslanci a konzervativní lidovci s 8,1 procenta a sedmi mandáty.
Volební účast byla letos 63,7 procenta, tedy přes 580.000 lidí z 1,3 milionu obyvatel, což je o 0,2 procenta více než v předchozích volbách v roce 2011. Zvláštností voleb opět bylo internetové hlasování, kterého se zúčastnilo více než 177.000 voličů. Z nich reformisty volilo 37,5 procenta hlasujících, zatímco centristy jen 6,9 procenta lidí.
Před čtyřmi lety zvítězili ve volbách reformisté s 28,6 procenta hlasů a 33 mandáty, druzí centristé měli 23,3 procenta a 26 mandátů. Nyní si tak polepšili o jedno křeslo.
IRL byla před čtyřmi lety třetí s více než 20 procenty a sociální demokraté čtvrtí se 17 procenty hlasů.
Centristy vedené starostou metropole Talinnu Edgarem Savisaarem podporuje většina etnických Rusů, jichž v Estonsku žije 330.000. Na 80.000 z nich ale nemá estonský pas, a hlasovat proto nemůžou.
