Válka Hradu s vládou nekončí: Pavel se v Estonsku pustil do Babiše
Český prezident Petr Pavel je na dvoudenní státní návštěvě Estonska. Dnes se sešel se svým estonským protějškem Alarem Karisem. Na programá též schůzku s premiérem Kristenem Michalem. Jednat s nimi bude o bezpečnostní situaci v Evropě, zejména s ohledem na Rusko. Prezident také v Tallinnu vystoupí na konferenci pořádané aliančním Centrem excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE) nebo na podnikatelském fóru.
„Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Nejde o to učinit někoho v Bruselu šťastným, jde o bezpečnost našich občanů,“ řekl Pavel po setkání se svým estonským protějškem Alarem Karisem.
Estonsko letos vydá na svoji obranu 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a patří tak v tomto ohledu k premiantům aliance. Česko na obranu podle hodnocení NATO vynaloží 1,78 procenta HDP, což nesplňuje dvouprocentní závazek vyplývající ze členství v alianci.
Tallinn se předloni navíc zavázal vyčleňovat na vojenskou pomoc Ukrajině 0,25 procenta HDP. Pomoc v takovém objemu navrhl před dvěma týdny zemím Severoatlantické aliance generální tajemník NATO Mark Rutte. Pokud by všichni členové vyčlenili pro Ukrajinu 0,25 procenta svého HDP, zmírnilo by to podle Rutteho rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli nerovnoměrné pomoci Kyjevu. Rutte opakovaně upozorňuje, že některé státy přispívají na ukrajinskou obranu výrazně více než jiné země.
Velké země jako Francie, Británie, Itálie či Španělsko ale takové příspěvky podle informací The Daily Telegraph odmítají. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika. Před týdnem se konalo ve Švédsku zasedání aliančních ministrů zahraničí a Rutte novinářům řekl, že kvůli velkému odporu nečeká, že by jeho návrh na 0,25 procenta HDP ve prospěch Ukrajiny byl přijat. Podle zdroje Telegraphu podpořilo Rutteho plán nejméně sedm členů NATO, kteří už na vojenskou podporu Ukrajiny údajně vynakládají přes 0,25 procenta HDP.
Estonsko i další země na východním křídle NATO dlouhodobě varují před hrozbou ze strany Ruska. Před rokem 1991 Litva, Lotyšsko a Estonsko byly součástí Sovětského svazu. Pavel i Karis připomněli, že Česko a Estonsko sdílí z minulosti zkušenosti s Ruskem
Pobaltské země v posledních letech zažívají hybridní útoky a provokace ze strany Moskvy, jako jsou kyberútoky nebo narušení vzdušného prostoru. Nedávno stíhačka NATO sestřelila nad estonským územím dron, který přiletěl z Ukrajiny. Ta se pátým rokem brání ruské invazi.
Oba prezidenti dnes napadené zemi znovu vyjádřili podporu. „Výsledek této války bude vytvářet podobu Evropy po desítky let,“ podotkl Karis. Podle Pavla je cílem dostat Ukrajinu do co nejlepší pozice, než s podporou evropských zemí bude vyjednávat s Ruskem o míru.
Kromě estonského prezidenta se dnes Pavel sejde také s premiérem Kristenem Michalem. Jednat bude o bezpečnostní situaci v Evropě, zejména s ohledem na Rusko. Vystoupil rovněž na konferenci pořádané aliančním Centrem excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE) nebo na podnikatelském fóru.
Pavel se v Estonsku „pustil“ do Babišovy vlády, a to ohledně muniční iniciativy. Varoval totiž, že slábnoucí podpora projektu vysílá špatný signál. „Nová česká vláda přestala iniciativu finančně podporovat. Nevysílá to dobrý signál,“ řekl podle webu Seznam zprávy prezident na adresu kabinetu Andreje Babiše.
„Když země vidí neochotu ostatních přispívat, jejich vlastní ochota postupně slábne,“ sdělil podle webu Pavel. Den před návštěvou Estonska Pavla citoval list Financial Times, s tím, že se na muniční iniciativě letos podílí jen devět států, loni jich bylo 18.
Kohoutková, pokud jsi "slušně vychovaná" pak bys možná měla přehodnotit zapojení se do diskuzí na Blesku, nebo diskusí vůbec, neboť jsou anonymní a to většinou lidi nijak nijak nenutí si brát servítky.
Každopádně urážet mohou i inteligenti.