Nová úprava systému státního zastupitelství, kterou navrhuje ministerstvo spravedlnosti, není podle unie nutná. "Předkladatel řadu tvrzení o nutnosti nové právní úpravy nedokládá odpovídajícími argumenty, není s to odůvodnit nutnost změny oproti stávající úpravě. Za takové situace nelze návrh podpořit," uvedla unie. Pozastavila se také nad tím, proč návrh označuje státní zastupitelství za justiční orgán, když je podle Ústavy součástí moci výkonné.

Z konkrétních ustanovení se unii nelíbí rušení vrchních státních zastupitelství, které bude podle ní znamenat přílišné soustředění moci na Nejvyšším státním zastupitelství a v rukou nejvyššího státního zástupce. Kritizuje také navrhovaný "speciál", a to pro příliš široké vymezení jeho působnosti i pro možnost libovolně si pod sebe stáhnout určitý případ či se ho naopak libovolně zbavit.

Unie je zklamaná také tím, že návrh prý přes proklamované zvýšení odpovědnosti státních zástupců v tomto ohledu nepřináší žádné zásadní změny. "Státní zástupci zůstanou nadále neodpovědní za podávání zcela zjevně nesmyslných obžalob, za postupy, který jsou v rozporu s právními předpisy, a za újmu způsobenou nezákonnými trestními stíháními," tvrdí stanovisko.

Kritici upozornili také na to, že připravovaný nový trestní řád počítá s přesunutím těžiště trestního řízení před soud a zároveň s novým pojetím úlohy státního zástupce. "Za této situace se nezdá být rozumné konstruovat celý systém státního zastupitelství," napsala unie, podle níž by bylo vhodné počkat na konečnou podobu trestního řádu.

Unie obhájců je spolek, který před rokem založilo sedm advokátů, přičemž většina z nich byla zainteresována v kauzách kolem Jany Nagyové. Kritizovali postupy státního zastupitelství ohledně trestního stíhání exposlanců ODS za údajné "trafiky", obvinění někdejšího policejního prezidenta Petra Lessyho či bývalého šéfa Vězeňské služby Luďka Kuly. Prezident unie Tomáš Sokol už dříve prohlásil, že státní zástupci ztratili sebereflexi.