Expert o soudci Kafkovi zadrženém v Chorvatsku: Intenzivní problémy a řada útěků!
Příští rok by mohl soudce Roman Kafka oslavit dvacet let v justici. A mohla to být oslava vcelku úspěšné kariéry. Byť při bližším pohledu plná otázek, na které možná až nyní dostaneme odpověď. Kafka totiž působil dojmem člověka, který pořád před něčím někam utíkal, jak píše právní expert CNC Petr Dimun.
Kariéra Romana Kafky v justici byla docela rychlá, i když klikatá. Hned po studiích práv na Masarykově univerzitě v Brně se stal právním čekatelem, tedy připravoval se na funkci státního zástupce. Tím se stal v dubnu 2006 v rodné Kroměříži.
Tam ale dlouho nepobyl: hned v prosinci téhož roku totiž poprvé povýšil, když byl přidělen ke zlínské pobočce Krajského státního zastupitelství v Brně. Ve Zlíně vydržel – s krátkými přestávkami dočasného přidělení na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - zatím nejdéle ve své kariéře, deset let. A právě tady měl na starost případ, který ho „udělal“: Metanol.
Lidé, kteří s ním tehdy spolupracovali, ho popisují jako člověka, který aktivně druhé organizoval a řídil. Rád a často také prezentoval výsledky práce médiím, ale osobně prý moc pracovitý nebyl.
Na konci roku 2014 se Kafka sice stal šéfem celé zlínské pobočky brněnského krajského státního zastupitelství, ale záhy odchází na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Tady se má stát natrvalo členem týmu státních zástupců, kteří se věnují pod Petrem Šeredou závažné hospodářské a finanční kriminalitě.
Ani mezi lidmi, kteří dozorovali i případ, který stál za pádem vlády Petra Nečase, však Kafka dlouho nevydržel: po osmi měsících se vrací tam, kde začínal, tedy na Okresní státní zastupitelství v Kroměříži. Jako důvod pro návrat uváděl Kafka nemoc blízkého člověka, o kterého se musí starat. Mluví se ale i o tom, že jednoduše mezi nové kolegy prostě nezapadl.
Jmenování soudcem
Další změna v jeho životě nastala opět poměrně záhy. V roce 2018 byl jmenován soudcem. Nejdříve Okresního soudu v Kroměříži, aby zanedlouho přešel na Krajský soud v Brně. Tam si ho i přes nevůli tehdejšího předsedy soudu Milana Bořka měl prosadit vlivný trestní místopředseda soudu Aleš Flídr.
Soudcovský talár sice znamená vyšší společenskou prestiž, větší samostatnost a také o trochu vyšší plat, ale je to zároveň práce v relativní samotě. A oproti systému různých dohledů a aprobací státního zastupitelství také s vysokým nárokem na sebekázeň. Ztratíte také intenzivní kontakt s policejním prostředím plným zajímavých, barvitých informací. A sejdete, až na výjimky, i z očí veřejnosti.
O tom, že Kafku soudcovská práce tak úplně nebavila, nasvědčuje hned několik věcí. Když se v roce 2021 uvolnila rezignací Pavla Zemana funkce nejvyššího státního zástupce, Kafkovo jméno bylo mezi možnými kandidáty. Tehdejší ministryni spravedlnosti Marii Benešové ji sice nenavrhnul nikdo přímo, ale bylo jí doporučováno některými právníky z okolí Andreje Babiše a také poradci Miloše Zemana. A za rok se to opakovalo, když se tentokrát uvolnila funkce šéfa olomouckých vrchních žalobců a bylo vypsáno opakovaně výběrové řízení.
Pořád před něčím utíkal
O důvodech, proč se Kafka, který měl tehdy nikým veřejně nezpochybňovanou pověst justičního profesionála, o funkci nepřihlásil, můžeme dnes již jen spekulovat. Někteří aktéři dnes nicméně zmiňují, že již tehdy k nim doléhaly informace o ne zcela odpovídajícím životním stylu Kafky a jeho údajných nadstandardních znalostech zlínského podsvětí.
Když Kafkovi nevyšel návrat do vedoucích funkcí v řadách státního zastupitelství, usiloval alespoň o funkci místopředsedy krajského soudu pro trestní věci. To ovšem ztroskotalo na nesplnění formální podmínky potřebné délky praxe soudce. A pro Kafku to ještě více zahustilo již tak nedobrou atmosféru mezi kolegy soudci.
Jakoby v justici pořád před něčím někam utíkal, poznamenal jeden zkušený státní zástupce na Kafkovu adresu.
Těkavý neklid
Důvodem jeho těkavého neklidu mohla být, vedle již zmíněné nedobré atmosféry, právě i rutina soudcovské práce, se kterou začal mít Kafka v poslední době intenzivní problémy. Na rozsáhlé průtahy v jeho práci mu přišlo minulý rok vedení soudu, a podalo proto kárnou žalobu. Tu Kafka podle svědectví těžce nesl s tím, že je známá osoba a bude se o tom všude psát. Žádné problémy, které by průtahy omlouvaly, však na dotaz nadřízených neuvedl.
Zda měl Kafka strach z kárné žaloby jen z důvodu reputace, anebo i z obav ohledně možných nároků znepokojených věřitelů, to už se asi nedozvíme. Kafka ale ještě zvládl v prosinci s vedením soudu uzavřít dohodu, která byla podmíněna tím, že věci napraví. Nenapravil a ještě se mělo v únoru přijít na další problémy. Bylo mu tedy oznámeno, že dohoda neplatí a navíc bude podána druhá kárná žaloba. A zároveň naznačeno, zda není namístě raději čestně zvážit rezignaci. Což nakonec Kafka učinil. Tentokrát však následoval útěk opravdový, který jeho kariéru v justici uzavřel nadobro.
Autor je právním expertem Czech News Center.
Hlavně aby měli co nejvyšší platy aby byli nezávislí....