Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží skoro 60 let, důlní patra zasahují až 1,2 kilometru pod zemský povrch. Letošek bude posledním rokem s aktivní těžbou.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) bude mít uzavření dolu zřejmě menší dopad na zaměstnanost, než se předpokládalo. Ministerstvo přesto chystá opatření na pomoc regionu, materiál by měla vláda projednat příští středu. "Ve Sněmovně leží vládní návrh na předčasné odchody do důchodu o pět let pro ty, kteří odpracovali v podzemí příslušný počet směn," doplnil ministr. V Rožné by mohlo jít až o 174 horníků.

Další nejméně desítky lidí se budou starat o provoz podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jehož ražbu horníci zjara dokončí v části dolu. Vědci tam budou pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dělat experimenty spojené s chystanou stavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva v ČR. Zahlazování hornické činnosti podle Rychtaříka zaměstná 350 lidí.

"V letošním roce bude ještě činnost shodná s rokem minulým," uvedl Rychtařík k dokončování těžby uranu. Závod by měl vyprodukovat podobné množství kovu jako loni. Příští rok už ale začnou pracovníci dělat technická opatření, aby bylo možné uzavřít nejhlubší část dolu, tedy prostory od 12. po 24. důlní patro. Ty by se měly v roce 2018 začít řízeně zaplavovat vodou.

Tento předpoklad by neplatil v případě, kdyby Diamo sehnalo investory na ražbu velkého zásobníku na zemní plyn nebo na vybudování energetického vzduchového zásobníku. Pokud by některý z těchto projektů vyšel, mohla by být dalších až deset let zachována místa hlubinných pracovníků, jichž je kolem 400, a závod by možná ještě lidi přibíral.

Průzkum pro plynový zásobník se už v dole dělal na základě objednávky soukromého investora, jímž byla firma GSCeP se sídlem v Praze. Protože ale přestala platit faktury, Diamo na ni loni v prosinci podalo návrh na zahájení insolvenčního řízení. Podle návrhu zveřejněného v insolvenčním rejstříku firma Diamu dluží 97 milionů Kč. "Ale to není jediný investor, který existuje. Takže jednáme s dalšími investory," řekl Rychtařík.

Možnosti pro vybudování zásobníku na stlačený vzduch v dole Rožná prověřuje Diamo v posledních měsících s firmou ČEZ. Taková zařízení zatím jsou jen v zahraničí. Fungují na podobném principu jako vodní přečerpávací elektrárny. "Za doby přebytku energie se vzduch stláčí, za doby nedostatku energie se jím roztáčejí turbíny," vysvětlil ředitel.

Žulový masiv v Rožné je podle Rychtaříka kvalitní a díky letité těžbě dobře prozkoumaný a přístupný. "Bylo by vyloženě škoda, pokud to půjde dál využít, to zavřít a všechny jámy zlikvidovat," míní. Rozhodnutí o těchto investicích by ale muselo padnout v nejbližší době.