Gerloch pro Blesk o sporu Babiše s Pavlem: Nestandardní postup prezidenta. Hrozí ústavní krize?
O tom, zda Andrej Babiš řeší, či neřeší svůj střet zájmů, má v první řadě rozhodovat Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědná, řekl Blesku ústavní právník Aleš Gerloch z Univerzity Karlovy. Prezident by prý jmenování mohl bránit jedině v případě, že by Andrej Babiš tvrdil, že střet neexistuje, nebo ho řešit odmítal. Babiš si však na druhé straně nemůže jmenování vynutit. Pokud by obě strany odmítaly ustoupit, hrozila by podle Gerlocha i ústavní krize.
Blesk: Má podle vás prezident Petr Pavel právo na ten postup, který teď volí, tedy že dává Andreji Babišovi podmínky, za jakých okolností a kdy ho jmenuje premiérem?
Gerloch: „Domnívám se, že je to dosti nestandardní postup, měl by na to asi právo tehdy, pokud by pan Babiš výslovně řekl, že žádný střet zájmů nemá nebo že ho řešit nebude. Pokud ale uvedl, že ho vyřeší, je třeba postupovat podle zákona o střetu zájmů. Článek 70 ústavy, který se o tom zmiňuje, je obecný a odkazuje na podrobnou úpravu v zákoně. V něm se stanoví, že každý, na koho dopadá ta úprava, což zdaleka není jenom předseda vlády, je povinen bez zbytečného odkladu řešit střet zájmů nejpozději do 30 dnů, a dokonce je tam ustanovení, o kterém se moc nemluví, že stačí, pokud by tam byly objektivní důvody, aby uvedl, jakým způsobem to řeší, a prokázal, že učinil kroky k vyřešení. Obojí se týká až člena vlády, to znamená i předsedy vlády, nikoliv kandidáta nebo uchazeče o tento post.“
Prezident argumentuje tím, že by se mohl spolupodílet na vytvoření protiprávního stavu. To tedy neplatí?
„Tam je třeba říci, že se odvolává na nález Ústavního soudu z roku 2020, ale ten je velmi podrobný. Je tam jeden odstavec, který se skutečně týká této problematiky, a dochází k tomu, že zákon o střetu zájmů, který byl napaden jako neústavní, je ústavní, takže z toho plyne, že se má postupovat podle něj.“
Ale současně uvádí, že by to prezident měl zohlednit...
„Je tam skutečně jedna věta, která uvádí, že prezident republiky se může zajímat o to, jestli předseda vlády, kterého bude jmenovat, není ve střetu zájmů. Zdůraznil bych ale to slovo zajímat. Ústavní soud to označuje jako obiter dictum, to znamená, že to je řečeno mimochodem. Není to součást té nosné věty, která by byla závazná. Dává do určité úvahy, aby se prezident republiky na to zeptal, to jistě má právo se ptát na různé okolnosti, než předsedu vlády jmenuje. A také potom, když mu jsou dávány návrhy na ministry.“
Pokud by tedy nešlo o kandidáta na předsedu vlády, ale na ministra, už by teoreticky mohl prezident zasáhnout?
„Tam k tomu zase Ústavní soud uvádí, že předseda vlády má dbát toho, aby se členové vlády při výkonu funkce nedostali do střetu zájmů.“
Jenže předsedu nové vlády nemáme...
„Tady jsme u situace, kdy zvažovaný dosud nebyl jmenován. Dejme tomu byl pověřen, ale to není ústavní pravidlo. Takže stále jen zvažovaný předseda vlády a nepopírá, že je ve střetu zájmů. Kdyby to popíral, vytvořilo by to nějakou překážku jmenování. On ale naopak říká, že to vyřeší. Vláda zodpovídá Poslanecké sněmovně, takže v té politické rovině by potom to mělo být předmětem diskuze, eventuálně při projednávání důvěry vládě a hlasování o vyslovení důvěry. To musí vláda udělat po jmenování do 30 dnů, takže mezitím vlastně předseda vlády bude mít čas, který stanoví zákon, aby vyřešil ten střet.“
Co může Babiš dělat, kdyby ho prezident jmenovat zkrátka nechtěl. Má nějaké možnosti, pokud by chtěl jít do sporu?
„Já bych nešel cestou kompetenční žaloby, o které se mluví, nebo sporu kompetenčního. Tam není spor o tom, že prezident republiky jmenuje předsedu vlády. My nemáme tuto úpravu nějak nejasnou, naopak článek 68 (ústavy – pozn. red.) to stanoví jasně. Složitější je to trošku u otázky potom těch dalších členů vlády, za jakých podmínek je může prezident odmítat.
To se řešilo už za předchozích prezidentů. Může tedy?
„Pokud jsou tam nějaké ústavní či zákonné důvody, ano. Ale základ je v tom článku 68. Výslovně se to uvádí: vláda odpovídá Poslanecké sněmovně. To znamená, že to klíčové je, že jmenovaná vláda samozřejmě v čele s předsedou vlády musí předstoupit před Sněmovnou a požádat o důvěru. Takže já vidím i problematické, aby byla nějaká mimořádná schůze (ke střetu zájmů Andreje Babiše, pozn. red.), tedy je to samozřejmě věc Sněmovny, ale je to věc, která by se měla řešit při hlasování před nebo při vyslovení důvěry vládě.“
Jak by mohli prezident nebo tedy Sněmovna, které je vláda odpovědná, zasáhnout, pokud by Babiš po jmenování střet zájmů neřešil?
„Ani prezident republiky, ale ani Poslanecká sněmovna nemají vlastně nějaká kritéria, podle kterých by to hodnotili, jestli ten střet zájmů byl vyřešen nebo ne. To je věc dosti problematická a určitě by byla hodnocena spíše z politického hlediska. Žádná taková pravomoc tady není svěřena ani prezidentu republiky, ani Poslanecké sněmovně. Tady musíme vidět, že zákon, který byl označen za ústavně konformní Ústavním soudem, počítá s tím, že by se mohlo jednat o správní delikt.
Co by pak Babišovi hrozilo?
„Potom se provádí správní řízení, může být uložena uvedená pokuta podle druhu provinění a může to být přezkoumáváno v odvolacím řízení a následně správním soudem. Takže tady je prostě jiný režim, než že by to prezident republiky nebo Sněmovna předem přezkoumávali.“
Pojďme si zauvažovat. Co by přišlo na řadu, pokud by prezident dál odmítal Babiše jmenovat a hnutí ANO by současně odmítalo představit jiného kandidáta. Dá se ten spor ještě nějak řešit?
„Samozřejmě se to dá řešit třeba tím, že skutečně koalice navrhne někoho jiného jako kandidáta. Vždycky je možné jít i touto cestou. Nebo naopak na tom nominantovi může trvat, což se zdá, zatím, že bude, a za této situace se potom prezident republiky může ocitnout v protiústavním stavu. Ten by mohl zapříčinit právě tím, že bude neodůvodněně dlouho udržovat vládu v demisi.“
Jak dlouho vlastně může kabinet Petra Fialy vládnout v demisi?
„V ústavě není žádná lhůta stanovena, ale vždy se uvádělo a platí to, myslím, obecně, že pokud není uvedena lhůta v zákoně, včetně ústavy, rozhoduje se bez zbytečného odkladu. Takže pokud by to prezident měsíce odmítal, dostal by i tu vládu do nepříjemné situace, protože si musíme uvědomit, že zatím pořád vládne nynější vláda (Petra Fialy v demisi, pozn. red.) a ta odpovídá za výkon činnosti, včetně návrhu státního rozpočtu. A přitom nebude pravděpodobně schopna řadu svých návrhů prosadit ve Sněmovně. Takže ta situace z hlediska ústavního by dobrá nebyla.“
Říkal jste, že by ANO mohlo navrhnout jiné kandidáta. Jak by ještě jinak mohl konat prezident?
„Druhá možnost je, že prezident republiky by jmenoval úplně jinou osobu s odůvodněním, že tedy není splněna jeho podmínka. Ale potom je otázka, jestli to tato osoba přijala a jak by dopadla ta vláda. Pokud by byla sestavena a dostala by důvěru, bude to ústavně v pořádku. Pokud ne, tak si myslím, že by to vlastně bylo vyvolání ústavní krize, které asi není žádoucí. Myslím, že prezident republiky do takového rizika nepůjde.“
Nemohl by pak přece jen Andrej Babiš sáhnout ke kompetenční žalobě? Přeci jen vyhrál jako lídr hnutí ANO volby...
„Jak už jsem uvedl, není vlastně spor o to, kdo má jmenovat, ale jestli může klást podmínky, nebo ne. To je věc, kterou nemá řešit Ústavní soud. To je věc skutečně na posouzení Poslaneckou sněmovnou z hlediska důvěry vládě. Když nebude vyslovena důvěra, má prezident republiky druhou možnost jmenovat jiného premiéra. Takže mechanismus, jak to řešit, je nastaven.“
jajas 👍 👍 👍 👍 👍