„Samým blahem, jedním tahem...“ Šíleně smutné princezně je 55 let!

„Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva. Má vrátka na pět západů a mně se o ní zdává...“ zní slova první písničky z filmu, který využil popularitu Heleny Vondráčkové (75), Václava Neckáře (79) i dalších hvězd a premiéru měl 7. června 1968. Stále v divácích vyvolává smích, nadšení i dojetí. Šíleně smutnou princeznu natočil režisér Bořivoj Zeman (†79), odborník na pohádky, jenž stvořil i Pyšnou princeznu (1952) či vyprávění Byl jednou jeden král (1954).

Helena Vondráčková zazářila díky pohádce ve filmu poprvé a upevnila svůj statut hvězdy. | Bontonfilm, NFA

Příběh princezny Heleny a prince Václava, potomků králů Dobromysla (Bohuš Záhorský, †74) a Jindřicha (Jaroslav Marvan, †72), kteří se chvíli nechtějí a pak milují, se stal hitem právem. Velkou měrou se o to zasloužil tehdy teprve 17letý muzikant Jan Hammer (75), když složil hudbu pro písně z filmu – Slza z tváře padá, Miluju a maluju a další. „Svoji první skutečnou nahrávací smlouvu jsem přitom dostal až v roce 1974 v Americe,“ řekl autor, díky němuž si i po více než půlstoletí rádi zanotujeme: „Kujme pikle, kujme pikle, obvyklé i neobvyklé...“

Pusťte si jednu z nezapomenutelných písní filmu:

Králova smrt a šaty pro Kemra

Snímek od počátku provázela řada zajímavostí, ale i smutek, když zemřel Rudolf Deyl ml. (†55), původně obsazený do role krále Dobromysla. Vše se muselo přetočit, zůstal v jediném záběru zdálky na nádvoří zámku, kam přijeli nápadníci princezny. Mezi unikáty pak patří černé šaty Heleny, tedy vlastně rádce Iks (Josef Kemr, †72). Neoblékal totiž kostým Vondráčkové, jedna ku jedné mu švadleny ušily vlastní, které jsou dodnes raritou fundusu Barrandov Studia.

Víte, že... – ...střihači filmu se nadřeli? Třeba, když Neckář stojí na větvi nad jezírkem, záběr je ze slovenských Bojnic. Do vody spadl v české Blatné, ale z vody vylezl opět v Bojnicích.