Podcast: Opakují se lidské dějiny? Vítěz Magnesie Litery Martin Rychlík na to našel odpověď

Vybrat 73 kategorií, jež by mohly být univerzální pro pravěké lidi stejně jako pro starověké Egypťany nebo Pygmeje z kmene Aka ze střední Afriky a dle nich psát knihu, nebylo nic snadného. Přesto to Martin Rychlík famózně zvládl! Inspiroval se u antropologa George Petera Murdocka, který v roce 1949 založil Kartotéku lidských vztahů. Rozsáhlou knihovnu vytvořil na základě vlastních bádání a posloužily i Martinovi Rychlíkovi, aby popsal, jak k jednomu jevu přistupují a přistupovaly společnosti odlišně.

Podcast: Petra v 10 letech unesli v Angole. Stovky kilometrů dlouhý pochod smrti šel ve cvičkách

„Ukazuje se, že ti lidé opravdu řeší základní balík stejných věcí. Rodí se nám děti, tak k tomu patří poporodní péče, různé přestupové rituály, postřižiny, vyrážení zubů, tetování, odstavení od kojení,“ jmenoval nejrůznější společné jevy. Zároveň ale připomíná, že knihu psal z pohledu Evropana a některé věci se nám mohou zdát nepochopitelné, ale v dané kultuře dávají absolutní smysl. Kupříkladu počítání.

Počtáři z hor

Podle Martina Rychlíka vyrůstáme v kultuře počítání. „Jdeme na adresu Komunardů 42, máme rodné číslo a prostě čísla jsou kolem nás. Počítače, všechno je založené na číslech. V časopise Nature nebo Science byla studie lingvistů, kteří byli nedávno u jednoho amazonského kmene a zjišťovali, že tam počítají třeba do pěti a pak všechno už jenom aproximují. To znamená, že říkají jakoby zhruba pět a více,“ popisoval Rychlík, jak si kmen vystačí jen s počítáním do pěti.

Podcast: Koronavirus je vztyčený prst Země, říká člen indiánských kmenů Mnislav Zelený Atapana

Naopak kmen Kapauků z Nové Guinee, s nimiž krátce žil i český vědec Leopold Jaroslav Pospíšil, jsou fantastičtí počtáři. „Vymysleli si svůj numerický systém založený na šedesátkové soustavě a někde v horách počítají úplně všechno,“ a dle vzpomínek Pospíšila jsou matematikou natolik pohlcení, že když jim ukazoval fotografii s americkou celebritou a mrakodrapem, počítali všechna okna budovy a dokonce zuby slavné hvězdy. „ Z toho je vidět, jak se ve všech společnostech může vyvinout nějakým jiným způsobem kategorizace světa, konceptualizace světa, jak ho vnímáme, jak ho vnímají lidé,“ dodal držitel prestižní ceny.

O pestrosti lidí proto napsal knihu Dějiny lidí. V publikaci s 1200 fotkami a obrázky neinterpretuje, nesoudí, ale na různých příkladech z dějin a všech koutů ukazuje, jak si jsou a byli lidé odlišní a zároveň, jak k různým problémům přistupovali stejně. Kupříkladu hned v první kapitole se věnuje sportu a kupříkladu popisuje, jak Aztékové hráli tlachtli na hřištích ve tvaru I, v jehož prostředku byl koš. Do něj se snažily oba týmy pomocí loktů, boků a nohou dotlačit tvrdý pryžový míč. Připomíná vám to ragby zkřížené s fotbalem? 

Jak to bylo ve skutečnosti s historickými knihami o kanibalech, proč některé společnosti neznaly umění, a z jakého důvodu Martin Rychlík nevnímá vymírání jedinečných společenských zvyků tak katastroficky, prozradil host v Blesk Podcast: