Pondělí 17. června 2024
Svátek slaví Adolf, zítra Milan
Oblačno 25°C

Podcast: Opakují se lidské dějiny? Vítěz Magnesie Litery Martin Rychlík na to našel odpověď

Video se připravuje ...
Autor: pdc, bp, jim - 
14. dubna 2023
05:00

Letošním vítězem Magnesie Litery v kategorii publicistika se stal etnolog a novinář Martin Rychlík, který v nakladatelství Academia vydal objemné Dějiny lidí. Na 640 stranách postihuje 73 fenoménů, které jsou univerzální pro společnosti napříč dějinami nebo geografickou polohou. "Lidé stále řeší balík stejných věcí," prohlásil o svém bádání Martin Rychlík. Co nás spojuje a odlišuje s/ od Inků, amazonských Indiánů nebo Kapuaků z Nové Guineje? 

Vybrat 73 kategorií, jež by mohly být univerzální pro pravěké lidi stejně jako pro starověké Egypťany nebo Pygmeje z kmene Aka ze střední Afriky a dle nich psát knihu, nebylo nic snadného. Přesto to Martin Rychlík famózně zvládl! Inspiroval se u antropologa George Petera Murdocka, který v roce 1949 založil Kartotéku lidských vztahů. Rozsáhlou knihovnu vytvořil na základě vlastních bádání a posloužily i Martinovi Rychlíkovi, aby popsal, jak k jednomu jevu přistupují a přistupovaly společnosti odlišně.

Ukazuje se, že ti lidé opravdu řeší základní balík stejných věcí. Rodí se nám děti, tak k tomu patří poporodní péče, různé přestupové rituály, postřižiny, vyrážení zubů, tetování, odstavení od kojení,“ jmenoval nejrůznější společné jevy. Zároveň ale připomíná, že knihu psal z pohledu Evropana a některé věci se nám mohou zdát nepochopitelné, ale v dané kultuře dávají absolutní smysl. Kupříkladu počítání.

Počtáři z hor

Podle Martina Rychlíka vyrůstáme v kultuře počítání. „Jdeme na adresu Komunardů 42, máme rodné číslo a prostě čísla jsou kolem nás. Počítače, všechno je založené na číslech. V časopise Nature nebo Science byla studie lingvistů, kteří byli nedávno u jednoho amazonského kmene a zjišťovali, že tam počítají třeba do pěti a pak všechno už jenom aproximují. To znamená, že říkají jakoby zhruba pět a více,“ popisoval Rychlík, jak si kmen vystačí jen s počítáním do pěti.

Naopak kmen Kapauků z Nové Guinee, s nimiž krátce žil i český vědec Leopold Jaroslav Pospíšil, jsou fantastičtí počtáři. „Vymysleli si svůj numerický systém založený na šedesátkové soustavě a někde v horách počítají úplně všechno,“ a dle vzpomínek Pospíšila jsou matematikou natolik pohlcení, že když jim ukazoval fotografii s americkou celebritou a mrakodrapem, počítali všechna okna budovy a dokonce zuby slavné hvězdy. „ Z toho je vidět, jak se ve všech společnostech může vyvinout nějakým jiným způsobem kategorizace světa, konceptualizace světa, jak ho vnímáme, jak ho vnímají lidé,“ dodal držitel prestižní ceny.

O pestrosti lidí proto napsal knihu Dějiny lidí. V publikaci s 1200 fotkami a obrázky neinterpretuje, nesoudí, ale na různých příkladech z dějin a všech koutů ukazuje, jak si jsou a byli lidé odlišní a zároveň, jak k různým problémům přistupovali stejně. Kupříkladu hned v první kapitole se věnuje sportu a kupříkladu popisuje, jak Aztékové hráli tlachtli na hřištích ve tvaru I, v jehož prostředku byl koš. Do něj se snažily oba týmy pomocí loktů, boků a nohou dotlačit tvrdý pryžový míč. Připomíná vám to ragby zkřížené s fotbalem? 

Jak to bylo ve skutečnosti s historickými knihami o kanibalech, proč některé společnosti neznaly umění, a z jakého důvodu Martin Rychlík nevnímá vymírání jedinečných společenských zvyků tak katastroficky, prozradil host v Blesk Podcast: 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi