Magie pod topoly: Headlineři Besedy u Bigbítu zůstali na festivalu celý víkend. Není divu

Přesně tak to na festivalu v Tasově u Veselí nad Moravou vypadalo. Za rozhodnutí nenafukovat dvoudenní přehlídku do rozměrů větších až megalomanských (jak v poslední době vypadá čím dál více festivalů) může asi 2000 návštěvníků pořadatelům jenom děkovat. Pro ty, kteří si lístek nestihli koupit včas v předprodeji, to budiž ponaučení do příštích let.

Díky tomu je atmosféra na festivalu téměř rodinná, line-up vystupujících, kapel i řečníků, je sestaven přesně tak akorát, abyste se stihli přesunout mezi scénami, popřípadě se přitom občerstvit ve smysluplně vybraných a namixovaných stáncích, kde si vybrali všichni. Ne náhodou se v hodnotících žebříčcích redaktorů hudebního magazínu Full Moon několikrát v TOP5 účinkujících objevilo vinařství z Krásné Hory, které krom skvělého vína přivezlo také výtečný cider. Betonová budka v areálu s lowcost občerstvením, čajem za 10 korun, tuzemákem a zelenou byl protipól, aby universum zůstalo vyváženo. Nutno říct, že spolu s bufetem u hřiště, kde se stanovalo, s povděkem kvitovaný nejedním hipsterem.

Mlhavá magie topolového hájku | Blesk.cz

Takové jsou, roky téměř neměnné, jsou kulisy festivalu, jehož hudební dramaturgie s každým rokem sklízí zasloužené ovace. A u vytržení jsou z tohoto místa sami vystupující. Headliner pátečního večera, multižárnoví američtí Algiers, do Tasova zamířili rovnou z Glastonbury. A protože měli mezi další štací, megafestem Sziget volno, zůstali rovnou přes celý víkend. Jejich vystoupení bylo rozhodně top záležitostí, což publikum ocenilo potleskem tak naléhavým, že „ač to hvězdy z Atlanty obvykle nedělají“, k nadšení všech se uvolili k přídavku.

Hvězdy, vedro, bizarní oblečky a nové kelímky: Legendární Glastonbury je v plném proudu

Jelikož se jednotlivé položky na programu vykrývají a stage jsou od sebe vzdáleny jen pár příjemných kroků, festivalem po oba dny víceméně proplujete. S péčí hospodáře sestavený program zaručuje nejedno překvapení, a i když tu či onu kapelu neznáte, v Tasově si můžete být jisti, že to, co se právě chystá na první či druhé stagi, bude mít grády. A nemusíte být zrovna fanouškem rapu, nebo si to aspoň myslíte, a pak vás odstřelí přísný set českého dua P/\ST, nemusí vám zrovna v žilách kolovat popová krev a z britských International Teachers of Pop jste u vytržení.

Že škatulkování v Tasově (naštěstí) nefunguje, dokázali australští The Kill Devil Hills, kteří zde zakončili své evropské turné. Prý že country? Banjo nemají, lahodně špinavý zvuk ovšem ano a vrchovatě. K tomu tu přimíchají psychedelické kapky, tu gospel, prý memento, až ráno po fesťáku půjdete do kostela, „my tedy rozhodně ne,“ uvedli na pravou míru. V temných polohách s rozevlátým smyčcem nezapřeli rodnou hroudu, jež mají společnou s Nickem Cavem a démonem Warrenem Ellisem. Zase jeden z koncertů, po kterém je člověk zralý na tetanovku. Nebo raději ne, nechat doznít. Nechat ještě chvíli pod kůží a za nehty...

Moment iniciace z nově poznaného ansáblu každý z návštěvníků zažil během festivalu několikrát. Sobotní odpolední krojované zpívání s Horňáckou cimbálovou muzikou majstra Martina Hrbáče ovšem přilákalo všechny bez ohledu na žánrové vyznání. 

Legenda folkloru Martin Hrbáč (80): Hudba je radost, ale randál mi trhá uši

Sečteno podtrženo, hudební nabídka a nadílka byla vskutku pestrá, zážitky z ní ještě pestřejší, nepřenosné. To musíte zažít. Tož zase za rok. Zapište si do diářů a pamatujte na včasný nákup lístků...