Před několika dny mu tleskalo na stadionu ve Velké nad Veličkou přes pět tisíc lidí. Tedy stejně, jako v průměru chodí na prvoligová utkání ve fotbalu. Mnozí měli v očích slzy štěstí. A pak že lidová muzika u nás netáhne.
Blesk.cz: Majstře, kdo a kdy vás vlastně přivedl k houslím?
„Starší bratr. V osmé třídě měl doma housle a učil se na ně u soukromého učitele. Já si na ně občas zavrzal. On jich pak samozřejmě nechal a já jsem pokračoval.“
Blesk.cz: Co vás jako kluka na hraní lákalo? Nebylo přirozenější lézt po stromech?
„Učarovala mně atmosféra naší Hrubé Vrbky. Jožena Kubík, Pešek, Miškeříci, to byli všechno velcí muzikanti. A já jsem jako kluk lašoval (procházel – pozn. red.). Vrbkou sem a tam. Poslouchal jsem Joženu Kubíka, když hrával pod lípama. Shromáždilo se tam vždycky půl Vrbky. Nádhera!“
Blesk.cz: Začínal jste hrát ve 14 letech, kde jste se učil noty?
„Já jsem hlavně sluchař. Noty jsem se naučil, až když jsem uměl hrát. Pak jsem našel v Malé Vrbce paní učitelku z konzervatoře, která byla v důchodu. Takže je ovládám, ale ne jako profík. Písničku rozepsat pro kapelu umím.“
Blesk.cz: Máte v obrovském množství písniček tu svoji nejmilejší? Srdcovku?
„Jejda! Oblíbených písniček mám víc. Záleží na situaci a podle toho, jakou mám náladu, tak je hraju. Když bych musel vybrat, tak asi Pěkné zkázáníčko, ale stejně oblíbenou mám třeba Není tvá nebo Místo domu mého.“
Blesk.cz: Posloucháte doma i jinou muziku než lidovou nebo cimbály?
„Nevadí mně jiné žánry. Ani dechovka. Jako mladý kluk jsem chodil na zábavy a tam většinou tehdy hrávala. Mám rád Čechomor. Hrají tak trošku lidovky a mají ty své skladby hezky udělané. Nemiluji ale moc velký hukot a randál. To není na moje uši.“
Blesk.cz: Měli by se lidé v dnešní uspěchané době věnovat muzice? I jinde než na moravském Slovácku…
„Muzika a krásná písnička jsou něco nádherného. Učte se hrát na jakýkoliv hudební nástroj. Protože přes hudbu a zpěv získáte radost, potěšení a mnoho dobrých přátel.“
Začínal v »cigánské kolonii«
Martin Hrbáč se hrdě hlásí k svým učitelům. Především k Joženovi Kubíkovi, který bydlel v tzv. cigánské kolonii na horním konci Hrubé Vrbky. Nedaleko Hrbáčů. Před domem se tam v neděli odpoledne scházela ke zpěvu a k muzicírování mládež. Tam malý Martin originální Kubíkův styl »kradéł očima«. S Kubíkama začínal Martin Hrbáč hrát už jako čtrnáctiletý!
Jako Rolling Stones
V roce 1966 tehdejší vedení Jihomoravských trubkáren a tažíren ve Veselí nad Moravou potřebovalo muzikanty, kteří by jim zahráli ve vinném sklepě v Blatnici při podepisování kontraktu s německou firmou. Martinu Hrbáčovi bylo tehdy 26 let. Jeho hudci zahráli, a vznikla kapela. Dnes jsou legendou mezi lidovými muzikami Moravy. Hrají jen o čtyři roky méně než Rolling Stones.
Překonal mozkovou příhodu
„Být primášem je rizikový úděl. Před lety měl mozkovou příhodu, částečně ochrnul. Za dva měsíce už ale zase stál na pódiu. Za mohutného aplausu tisíců diváků se ke své celoživotní lásce vrátil,“ řekl Aha! režisér Břetislav Rychlík, který s Martinem Hrbáčem připravil řadu folklorních pořadů.
VIDEO: Ve Svatováclavské vinici nechyběla cimbálovka.
Ve Svatováclavské vinici nechyběla cimbálovka Jan Jakubec
