Recenze: Vteřinu nebo Hodinu poté? Nadvakrát láká postapokalyptický epos

Fotografie
 (Autor: internal)
Autor: Ivan D. Hladík - 
4. listopadu 2018
14:00

Výbuch bomby vyřadil veškeré elektrické přístroje a lidé zůstali napospas světu bez proudu. To je však jen začátek úpadku společnosti, na kterou jsme zvyklí.

Ve skvěle napsaných příbězích s bývalým armádním důstojníkem Johnem Mathersonem děsivé chvíle odhaluje William R. Forstchen. V první knize série Poté se Matherson stěhuje s rodinou do Black Mountain v Severní Karolíně. Nedávno ovdovělý John a jeho dvě dcery pak žijí v přívětivé maloměstské rutině. Jednoho dne ji však něco naruší – najednou přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. Že by rozsáhlý výpadek? Pravda je však krutější, než by se zdálo – za vším je výbuch EMP, elektromagnetické bomby. A výpadek zdaleka nebude jen dočasný… Kdo přežije v zemi, která se z blahobytu rychle propadá do archaické společnosti?

Docházejí léčiva, násilní vykradači se začínají organizovat do tlup, objevují se první fámy a domněnky o původcích útoku. Den za dnem ubíhá od propadu do temných časů, až se uzavře rok. Rok Johnova boje o zachování rodiny, života, budoucnosti. V pokračování s názvem Rok poté pak autor rozehrává další osudy lidí přicházejících o vše, co dlouho považovali za samozřejmé a málem bezvýznamné. Navíc se místní samospráva brzy dostává do konfliktu se znovu se rodící centralizační vládou, která kvůli prosazení svých představ o obnovení státní identity neváhá použít nejeden donucovací prostředek. A disponuje armádními zbraněmi.

Už ze samotné synopse připomíná loňský hit Blackout spisovatele Marca Elsberga. Série Poté jej však v mnohé předčí! Čtenáře čeká strhující akce, perfektně propracovaný děj i jeho postavy jsou natolik realistické, že na mnoha místech obou knih má čtenář husí kůži. Mínusem, ovšem jen pro tuzemské čtenáře, je místy až přílišná dávka „pravého amerického“ patosu a vlastenectví. Byť jsme na stejnou rekvizitu zvyklí z řady děl „made in USA“.

Naopak zásadním plusem je fakt, že oba příběhy si užije jak zásadní fanoušek postapo žánru, tak náhodný objevitel Forstchenovy knihy. Přestože v druhém díle se více soustředí na souboj moci, tempo vyprávění zeslábne jen místy. Každopádně – po přečtení dvou prvních dílů, Vteřinu poté a Rok poté dostane čtenář chuť i na třetí, jehož vydání se očekává.

Hodnocení: 90 %

William R. Forstchen

Vteřinu poté

Počet stran: 416

Rok poté

Počet stran: 352

Vydavatel: Laser-books (Laser), 2018

Zobrazit celou diskusi