Čtvrtek 24. září 2020
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Oblačno, déšť 22°C

Melodie, které jsou vidět, Čechy baví! Objevují světová jména i tuzemské mistry

Melodie, které jsou vidět, Čechy baví! Objevují světová jména i tuzemské mistry. „Filmová hudba u nás vždy měla dobrý zvuk,“ říká oceňovaný skladatel Tomáš Kympl.  (Autor: Tonda Tran, archiv T. Kympla)
Autor: Ivan D. Hladík - 
21. června 2018
10:00

Nabité festivaly, plné sály koncertních síní i hlediště před velkými plátny s živým orchestrem dokazují, že obliba filmové hudby v Česku stoupá. Čím to je a jestli se dá filmový hit předem naplánovat, v exkluzivním rozhovoru prozradil světově uznávaný český skladatel Tomáš Kympl (43).

Tak schválně, kdybychom se vás zeptali, jaká česká filmová melodie se vám vybaví na první dobrou, která by to byla? Možná dramatický úvod seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989) Karla Svobody (†68) nebo znělka Návštěvníků (1983) téhož skladatele. Možná ústřední melodie večerníčku Krkonošské pohádky (1974) od Vadima Petrova (86), nezaměnitelný podkres titulků 30 případů majora Zemana (1974) Zdeňka Lišky (†61) či dojemné skladby Luboše Fišera (†63) jakými ozdobil dvoudílnou Babičku (1971). A jistě vás napadne velké množství dalších. „Filmová hudba u nás vždy měla dobrý zvuk,“ říká oceňovaný skladatel Tomáš Kympl. Mimo jiné držitel dvou nejvyšších ocenění v britské mezinárodní soutěži The UK Songwriting Contest (UKSC) je nejen autorem hudby pro české i světové hvězdy, ale také skladatelem melodií pro celovečerní filmy, dokumenty a řadu zahraničních reklam.

Melodie, které jsou vidět, Čechy baví! Objevují světová jména i tuzemské mistry. „Filmová hudba u nás vždy měla dobrý zvuk,“ říká oceňovaný skladatel Tomáš Kympl.Melodie, které jsou vidět, Čechy baví! Objevují světová jména i tuzemské mistry. „Filmová hudba u nás vždy měla dobrý zvuk,“ říká oceňovaný skladatel Tomáš Kympl. | Tonda Tran, archiv T. Kympla

Fakt, že si Češi zvykli mít na dosah mistrovská díla světových hvězd z oblasti filmové hudby, už vnímáme vcelku samozřejmě. Koncertovali u nás Hans Zimmer (60), Ennio Morricone (89), James Newton Howard (67) a další, letos vystoupí například Eric Serra (58). Navštěvované jsou také filmové projekce s živým orchestrem, mezi nejlepší patřily letošní Harry Potter a Tajemná komnata nebo nedávní Piráti z Karibiku. K 20. výročí od filmové premiéry se na letošní září chystá v Praze MATRIX LIVE – Film in Concert a v únoru příštího roku dorazí i hollywoodský skladatel John Powell (54). Na poděbradském festivalu v závěru letošních prázdnin pak zazní od 30. srpna do 2. září hudba nejen zmíněného Erica Serry, ale i české „trvalky“ z Kolji či pohádky S čerty nejsou žerty.

Připomeňte si Krkonošské pohádky se skladbou Vadima Petrova:

Filmová hudba je nejen emotivnější, ale hlavně úplně jiný způsob skladatelské práce. Jak vzniká? „Většinou jako skladatel dostanu buď už hotový film nebo jeho části, tedy průběžný střih. Záleží také na tom, jak rychle má být práce hotová,“ prozradil Tomáš Kympl Blesku. „To ovlivňují další faktory – kolik má produkce prostředků, jak se spěchá na premiéru a podobně.“ Autor se však především zodpovídá režisérovi, protože ten má právo veta. „Dostane návrhy hudby, pokud je schválí, teprve se jde natáčet s orchestrem,“ pokračuje Kympl. Byť má skladatel svou představu, režisér je tím, kdo by měl vědět co chce, byť nemá hudební vzdělání. Jeho názor je zásadní.

Pusťte si skladbu Tomáše Kympla k filmu Pravidla lži:

Video Melancholica, skladba Tomáše Kympla z filmu Pravidla lži (2006, režie Robert Sedláček). - Tonda Tran, archiv T. Kympla

Dá se ale předem odhadnout, která melodie ve filmu zabere a stane se ikonickou? „To se vůbec nedá, byť určité trendy jsou. Dnes už nebývá filmová hudba tak výrazná, jakou třeba skládal Morricone, je spíš uhlazenější, víc doplňuje obraz,“ říká Kympl. „Možná se dokonce dá říct, že ‚velké‘ melodie mizejí, od hudby se už dnes nechce, aby ve filmu byla tak výrazná,“ věří Kympl. „Je řada filmů, kde je hudba spíš ‚sound designem‘, tedy kompozicí vytvořenou spojováním a mícháním zvuků.“ Jako všechno, i filmová hudba prochází vývojem, kterému se noví autoři musejí přizpůsobit. „Pracují se zvuky, které si sami vyrábějí.“ Tento způsob už v minulosti použil například Brad Fiedel (67), který v hlavním tématu soundtracku k filmu Terminator (1984) nemohl najít vhodný hudební nástroj a vypomohl si údery kladiva do pánve a kovové trubky. „Nicméně velké hudební motivy pořád fungují ve velkofilmech, tam je jejich prostor,“ uvádí Kympl.

Připomeňte si seriál Návštěvníci s hudbou Karla Svobody:

Podobně, s nejmodernějšími technologiemi, pracoval i hvězdný Karel Svoboda. On je také důkazem, že Česko své talenty na poli filmové hudby vždy mělo a stále má. Svoboda si své místo zasloužil desítkami filmových skladeb, ať už vzpomeneme díla jako Pohádka o Honzíkovi a Mařence (1980), Což takhle dát si špenát (1977), Noc na Karlštejně či Tři oříšky pro Popelku (1973) a mnoho dalších. „I pokud se ale podíváme do současnosti, objevují se slibná jména, jejichž práce dokonale film dotvářejí, v Česku je spousta talentů,“ věří Kympl. Mezi nimi je například David Boulter, autor hudby pro českou Pustinu (2016), Tadeáš Věrčák (47) napsal hudbu pro seriál Rapl (2016) nebo nejnověji Beata Hlavenková (40) rozezněla Duklu 61 (2018).

Na závěr – čím to, že Češi začali poslouchat filmovou hudbu jako samostatný žánr? „Když ten film znají, hned se jim vybaví,“ říká Kympl. „Zásadnější však je dle mého to, že lidé chtějí chodit za sofistikovanější a trochu odlišnou kulturou. Filmová hudba v podání symfonického orchestru je pro ně cesta, takový mezikrok, do vážné hudby. Ale přijatelnější a příjemnější, než kdyby šli do Rudolfina třeba na Leoše Janáčka,“ dodává Kympl.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud