Recenze: Habermannův mlýn - čeští »vlastenci« se mstili na ženách a dětech
Konec 30. a první polovina 40. let minulého století. Období před 2. světovou válkou, během ní i těsně po ní, kdy už podle všech očekávání měly válečné hrůzy skončit. To je doba, ve které se odehrává děj Urbanovy novely Habermannův mlýn. Je obrazem českých Sudet a »řešení německé otázky«, ze kterého vám nebude dobře.
Ještě před 2. světovou válkou žili v pohraničí Němci i česká menšina vedle sebe. Osídlování hornatého území od Ostravy až po Aš zdaleka nebylo záležitostí 30. let a nesouviselo s německým nacionalismem. Německé rodiny v oblasti žily po desítky generací, německé vesnice i města měly historii, sahající často i osm set let do minulosti. Právě nacionalismus a vzápětí i válka ale učinil poklidnému soužití dvou sousedních národů definitivní konec.
Urban popisuje, jak válečné období prožíval majitel mlýna a pily August Habermann. Sudetský Němec, který měl na severní Moravě tradiční živnost i rodinu, zaměstnával Čechy, měl mezi nimi přátele, česky mluvil a Čechům se během války snažil také pomáhat. Přesto se okolí mlýna těsně po válce stalo dějištěm jedné z mnoha tragédií, spojených s uplatněním kolektivní viny na Němcích – i na těch, již s nacismem a válkou neměli nic společného.
Urbanovo vyprávění je dost znepokojivé. Zcela totiž popírá námi často oblíbené zjednodušené dělení národů na historicky dobré (Češi) a historicky špatné (Němci). V jeho knize mohou být i Němci slušní lidé a Češi, dokonce i ti, hlásící se k odboji, mohou být zbabělí, zlí a kvůli majetku se neštítí vůbec ničeho. Autor se knihou trefil do citlivého místa českých dějin. Zatímco jeho vyprávění je založeno jen na zvěstech vyprávěných v sudetských horách, mnoho poválečných zločinů na Němcích jsou historicky ověřená fakta. Obětí řádění »vlasteneckých« gard byly stovky, často pohřbeny v neoznačených hromadných hrobech.
Stojí kniha za přečtení? Rozhodně. Vytknout se jí dá snad jen to, že není delší. A pokud by snad i Urbanovo vyprávění (nebo stejnojmenný film Juraje Herze) někomu připadaly málo naturalistické, je zde snadná pomoc. Stačí si udělat výlet na Šumpersko, Bruntálsko, Ústecko, Liberecko, Chebsko nebo Šumavu... Tyto i mnoho dalších lokalit dodnes zchátralými a vybydlenými ruinami kdysi udržovaných domů připomínají, jak na odsunu Němců Česko »vydělalo« a jaká sorta obyvatelstva je často nahradila.
Josef Urban
Habermannův mlýn
nakladatelství Fragment, 2016
164 stran
Hodnocení: 100 %
