Recenze: Číst dětem Helenku a princeznu? Připravte se, že budete hodně vysvětlovat…
Dětská knížka Helenka a princezna na jednoduchém příběhu ukazuje, jak se za jedinou generaci změnil svět a přístup k dětem. Otázka zní: budou jí dnešní děti ještě vůbec rozumět?
Novela Helenka a princezna vyšla poprvé v roce 1977, tedy zhruba v době, kdy přicházeli na svět rodiče dnešních předškoláčků. Přestože v knížce panuje zvláštní bezčasí a rozhodně se v ní nijak neodráží politická situace z časů jejího vzniku, když ji budete číst dnešním dětem, připravte se, že budete muset ledacos vysvětlovat…
Nejde jen o atributy doby, jako jsou gramofonové desky, případně sklep činžáku plný uhlí. Podstatnější změnou prošel přístup k dětem. Šestiletá Helenka chodí sama do školy i ze školy, maminka ji posílá nakupovat a děvčátko se dokonce toulá po městě a honí kočku Princeznu. A právě na takovém výletě potká Helenka starou paní bydlící v chátrající vilce a spřátelí se s ní. Dnešní prvňáčci ovšem rozhodně nepožívají takové volnosti pohybu a představa, že by se tajně přátelili s cizím dospělým člověkem, jistě vzbuzuje v jejich rodičích nefalšovanou hrůzu.
Knížka dýchá díky charakteristickému jazyku Eduarda Petišky a dnes již ikonickým ilustracím Heleny Zmatlíkové nostalgií. V tom je její největší kouzlo. Obávám se ale, že zaujme spíš rodiče než děti.
Eduard Petiška
Helenka a princezna
Knižní klub, 2014
88 stran
Hodnocení: 60 %
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.