Mach a Šebestová smutní. Zemřel výtvarník Adolf Born (†85)

Ve světě filmu je Born známý také seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku.

V kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Born byl také autor divadelních scén a kostýmů.

Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, aby později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru profesora Antonína Pelce a na Akademii výtvarných umění v Praze, kde u profesora Pelce absolvoval.

Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová, nyní uznávaná malířka a sochařka.

Adolf Born na vernisáži s Markem Ebenem | Blesk - Jiří Hadač

Žofka, Boříkovy lapálie i Tři mušketýři

Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Born je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU - opera V studni Viléma Blodka.

„Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat ... Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného,“ řekl Born před několika lety.

Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni - cestování. Zážitky z cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.

Adolf Born a Jiří Kodet na Pražském hradě | Blesk - Michal Protivanský

Born cestovatel a turkofil

Za druhou náplň svého života považoval cestování. Miloval Řecko a především Turecko. Sám se označil za turkofila. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí...,“ řekl. Nerad také hovořil s lidmi opačných názorů: „Co jsem dříve ztratil času diskusemi s těmi, co měli opačný názor! Teď je pozdravím a jdu dál... Kdysi by to bylo faux pas, teď se můžu chovat, jak chci.“

Z dojmů z cest Born často čerpal náměty pro svou práci. Inspirovaly ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Zašlé časy někdejšího mocnářství byly také jeho láskou. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ říkal. Sbíral starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.

Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky Born se pokládal za Středoevropana a netajil se kritikou svých spoluobčanů: „Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.“

Držitel mediale Za zásluhy

Milovník vína, psů a lyžování Born byl držitelem četných ocenění, mimo jiné české medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu předal Václav Klaus, a francouzského řádu Rytíř umění a literatury. Jeho jméno nese jeden z asteroidů objevený astronomy v Ondřejově.

Loni například získal ocenění filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Letos mu udělila svou cenu pražská pobočka Společnosti pro vědy a umění. Výtvarně se podílel i na šestém pokračování úspěšné filmové série o „básnících“, které mělo premiéru letos v dubnu pod názvem Jak básníci čekají na zázrak.