Platím na syna, ale není můj...

Rodinu Hoťků z Nejdku u Karlových Varů rozbila Lenčina nevěra. Petr, její manžel, se až po dlouhém trápení a zvažování rozhodl, že náznaky a narážky kamarádů o tom, že jeho syn, malý Oliver (2), není jeho, rozetne jednou provždy. Anonymní testy DNA jeho otcovství vyloučily! Manželství se rozpadlo. Ovšem i po rozvodu platí Petr výživné na dítě, které prokazatelně není jeho. Umožňují to zákony, kterými se české právo řídí už od roku 1963! Petr Hotěk a Lenka spolu prožili celkem šest let. Ona byla už jednou vdaná, Petr za sebou měl pár známostí. Díky společné práci v jedné nejdecké společnosti - on vedoucí projektu pro zlepšovací návrhy, ona kontrolorka kvality - měli společnou pracovní dobu a také hodně zájmů. Svého prvního synka Kryštofa (7), který se jim narodil před svatbou, nechtěli odsoudit k životu jedináčka, a tak se dlouho snažili o jeho sourozence. Nedařilo se. "Na radu lékařů jsme proto na čas přestali žít jako muž a žena. Říkali nám, že se časem všechno upraví, že jsme zdraví, ale že by nám při dalších pokusech prospěl mořský vzduch. A tak jsme se rozjeli na dovolenou do Itálie, k moři. A tam se nám to povedlo. Druhý syn, Oliver, přišel na svět 21. února 2005," vzpomíná na tu dobu Petr. Když padají šupiny z očí Oba kluci rostli a dělali rodičům radost. Petrovi nebylo divného vůbec nic. "Já jsem byl na oba kluky neskutečně pyšný," říká s dojetím ještě dnes. "Komu se povedou dva kluci po sobě," chlubil se kamarádům.První narážky odbýval máváním rukou. Jenomže poznámky kamarádů a neurčité invektivy kolegů z práce byly časem přesnější. A tak si Petr začal dávat dohromady věci i události, kterým předtím vůbec nevěnoval pozornost. "Ať jsem dělal co jsem dělal a svoji bývalou manželku v duchu i ospravedlňoval, začal se přede mnou rýsovat klasický manželský trojúhelník - já, moje Lenka a jistý Zdeněk Korous. Ten pracoval ve stejné společnosti jako já." Respektovaný vedoucí pracovník, ženatý a otec tří dětí. Firma ho nasazovala i na takzvané "zákaznické večeře" a vůbec jednání s klienty. Milence znal dobře Petr a Zdeněk se znali, jak by také ne, a proto Petrovi nepřišlo svého času vůbec divné, že ho Zdeněk občas požádal, aby mu jeho Lenka mohla dělat doprovod na akcích, organizovaných fi rmou pro zákazníky. "Ještě jsem si tehdy lichotil, že krása mé ženy ozdobí ty večírky a pomůže fi rmě se prosadit," krčí Petr Hotěk rameny. Než se ale odhodlal říci Zdeňkovi, aby se ve společnosti konečně objevil se svojí ženou, bylo pozdě. Když začal Petr počítat, vyšlo mu, že v době italské dovolené, kdy prý počali Olivera, byla Lenka už měsíc a půl těhotná. Geneze nevěry "Když se narodil Kryštof, tak jsme se s Lenkou dohodli, že budeme pracovat každý v jiné směně. Tak, abychom se při péči o syna mohli střídat," vzpomíná. Podle jeho slov se Lenka se svým milencem Korousem scházeli, když on měl směnu nebo byl na rybách. "Všechno se to odehrávalo u nás v bytě," říká s hořkostí. "Moc pozdě jsem si uvědomil, že i sousedé v domě leccos naznačovali a že ani kamarádi mě nevarovali ze škodolibosti." A tak se Petr v září 2006 rozhodl pro anonymní test otcovství. Kdyždostal výsledky, zhroutil se. "Jako biologický otec Olivera jste na 99,999999 procent vyloučen!" stálo v něm. Manželka nic nepřiznala, a tak nakonec Petr z bytu odešel v listopadu 2005. Říká, že letos v červnu se k ní Korous nastěhoval. Nechal svou ženu i tři děti... Teď spolu prý bydlí v Karlových Varech. Petr ještě před rozvodem sepsal žádost o popření otcovství. "Propásl jsem ale lhůtu, kterou v podobných případech dává zákon - do půl roku po narození dítětě. Jenomže já opravdu nic netušil." Podle zákona měl Petr Hotěk jen jednu možnost - obrátit se k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně. A začal neuvěřitelný kolotoč. Otec matriční a biologický V prosinci 2006 si Petra pozvali k podání vysvětlení na Okresní státní zastupitelství v Karlových Varech. "Tam jsem se dozvěděl, že bývalá manželka přiznala náhodný intimní styk s jistým mužem, aby prý otěhotněla. Kdo to ale byl, to prozradit odmítla," vybavuje si pan Hotěk v paměti. Spis byl postoupen na Krajské státní zastupitelství do Plzně. Protože Lenka a Korous stále tvrdili, že se neznají a jako matriční otec je stále veden Hotěk, musel sehnat dva svědky, kteří by potvrdili, že se ti dva znali a scházeli se u něho doma. "Já ty svědky našel a nemusel jsem nikoho přemlouvat. Vždyť toho byl plný Nejdek," říká Petr. Odpověď Nejvyššího státního zastupitelství byla nečekaná: "V současné době není splněna zákonná podmínka zájmu nezletilého Olivera Hoťka na popření otcovství. Záležitost se odkládá." V praxi to znamená, že Petr Hotěk bude nadále platit výživné 1800 korun měsíčně na cizí dítě. Aby se to mohlo změnit, museli by všichni zúčastnění - tj. Hotěk, Dvořáková, Korous i malý Oliver - dobrovolně podstoupit testy na DNA a podělit se o jejich zaplacení. Tak to stojí ve zprávě Nejvyššího státního zastupitelství z 11. dubna letošního roku, kterou podepsala JUDr. Zuzana Sýkorová. Přesně v duchu platného zákona o rodině z roku 1963! Ovšem ani Korous, ani Dvořáková nikam dobrovolně jít nechtějí. "Moje bývalá i on mi řekli, že jim ten stav vyhovuje," konstatoval Hotěk. Státní zástupkyně z Plzně Radomíra Anderlová, která se opakovanou stížností Petra Hoťka zabývá i nadále,se chystá vyslechnout další svědky a pak postoupí celou věc znovu do Brna. Zatím čas utíká, Petr Hotěk platí výživné a jeho bývalá žena s milencem žijí svůj nový život. Lenka Dvořáková, přestože to přislíbila, se nakonec opakovaně odmítla k celé záležitosti vyjádřit. K zastižení - ani v práci - není a mobilní telefon nebere ani Zdeněk Korous. "Já bych řekl, že malému Oliverovi jsou všechny ty tahanice určitě lhostejné. Ale až vyroste, určitě bude chtít vědět, kdo je jeho skutečným, biologickým otcem. Ale to už bude asi pozdě. Pro nás pro všechny," říká pan Hotěk.