9°C
Srdcervoucí pohled na mrtvolky posečených srnčat: Pomoci proti masakru můžete před senosečí i vy
Květen a červen, to jsou měsíce, které jsou pro srnčata nejkritičtější. Matky je schovávají do vysoké trávy, tu ale v těchto měsících sekají zemědělci! Ročně tak zemře až 60 tisíc srnčat. Zachraňovat se je snaží dobrovolníci ze Stop sečení srnčat!
Pouze dva měsíce v roce jsou tragické. V květnu a červnu srny rodí svá mláďata, ta potom ukrývají ve vysokých trávách, snaží se je tak uchránit před predátory. Matka se od srnčat nikdy nevzdaluje na velkou vzdálenost, často je musí kojit.
I přesto, že se je snaží uchránit před liškami, divočáky či jezevci, před něčím je uchránit nedokáže. A to před mohutnými traktory se sekačkami. Řidič traktoru ve vysoké trávě často mládě přehlédne a dojde tak k masakru.
„Dnešní způsob sečení je však pro takto schovaná mláďata zničující. Záběr sekaček může být v rozmezí od tří do dvanácti metrů a rychlost traktoru se pohybuje od 5 do 20 km za hodinu,“ píše organizace Stop sečení srnčat. Mláďata před nebezpečím neutečou, v trávě se přikrčí. Čímž si život nezachrání.
Masakr na poli
Sekačky srnčata přesekají, často i zmrzačí. K úmrtí mnohdy nedochází hned, často až poté, co mládě vykrvácí. „Dle hrubého odhadu jen v ČR zemře ročně následkem sečení na 60 000 srnčat!“ píše organizace.
„Při výrobě senáže je posekaná tráva vzápětí sbírána do balíků, často i s nasekanými mrtvolkami srnčat. Vyplašená matka srna se pak s večerem vrací na louku své mládě hledat. Je skutečně nesmírně srdcervoucím zážitkem pozorovat plačící srnu, která se ještě několik dní vrací na louku a mládě zoufale hledá,“ popisují dál mrazivé okamžiky.
Na řadu přichází dobrovolníci
Srnčata před brutální smrtí se snaží zachraňovat dobrovolníci Stop sečení srnčat. Díky Facebookové skupině se často domlouvají, kde se bude sekat a poté se snaží v poli vyhledávat srnčata, která poté odnáší do bezpečí.
Používají k tomu i cvičené psy. „Plašení zvěře víc jak den před sečením nemá žádný význam. Zvěř je jen zbytečně stresována. V den před sečením se louka prochází křížem krážem, pokud se psem, tak jedině na vodítku,“ píšou dobrovolníci.
Podle nich se osvědčilo i to, že na louce zanechávají pachové stopy. Když srnče naleznou, samozřejmostí je se ho nedotýkat! „Při nálezu jakéhokoliv mláděte se ho nesmíte dotýkat holýma rukama a pokud se nejedná o dobu bezprostředně před sečí, ani ho kamkoliv přemisťovat. Mládě poznamenané lidským pachem můžete odsoudit k smrti, neboť ho jeho matka už nemusí přijmout,“ varují.
Velmi užitečným pomocníkem je i dron s termovizí. „Zalehlá mláďata zaznamená, ovšem jen v ranních hodinách, než se prohřeje celá plocha,“ upřesňují s tím, že pokud se někdo vydá na záchranu mláďat, musí počítat s tím, že tráva bude mokrá a vysoká.
Je řešitelný stačí pole, louku projít, za přejetá srnčata můžou jezédáci sekači jsou to bezcitní vrazi, je jim jedno co a koho přejedou hlavně že mají posečeno co nejdříve a můžou jed dál at se korunky sypou, chudáci matky srnčat jak trpí nad krvácejícím srnčetem bez nožiček, je to otřesné se na to podívat, všichni senoseči by měli mít dron at prohlédnou louku než vyjedou a pokud to neudělají peněžité tresty narůstající počtem srnčat, přírodu, zvířata máme chránit ne ničit a zabíjet