Falšoval peníze pro Hitlera: Musel!

Největší padělatelská dílna světa. Bývalý vězeň koncentráku vypovídá. Málem zruinoval Británii Padělal možná nejvíce peněz v historii. Přibližně 131 milionů britských liber. Bankovky prošly pod jeho rukama tiskařským strojem. Dokonalá práce. Při jejich rozšiřování po Evropě nikdo nic nepoznal. Kdyby to udělal ze své vůle, asi by nevyšel z kriminálu. Adolfa Burgera (89) však přinutili k penězokazectví fašisté. Jako židovský vězeň koncentračního tábora neměl na vybranou. Druhá možnost: Skočit do drátěného oplocení a nechat se zabít. I tak věděl, že jde na smrt. Nacisté přece nezanechají svědky přísně tajné akce, která měla narušit ekonomiku protivníků. "Alespoň jsme dostávali víc chleba a esesáci nás nemlátili, dokonce s námi hráli stolní tenis," komentuje dnes. Přežil náhodou. A skamarádil se tam s jedním z nejlepších padělatelů všech dob, ruským malířem jménem Salomon Smoljanoff. Tiskařské řemeslo se Adolfu Burgerovi stalo osudem. (Mimochodem, za to, že se v koncentráku ohlásil jménem Adolf, mu dozorce vymlátil zuby, protože to považoval za provokaci.) "Otec umřel v mých čtyřech letech. Byli jsme chudí. Já strašně rád četl, tak jsem se šel vyučit do tiskárny, protože jsem myslel, že tam dostanu knížky zadarmo," vzpomíná rodák ze slovenské Veľké Lomnice u Popradu. Zatkli ho v srpnu roku 1942 v Bratislavě, protože vyráběl falešné křestní listy (prezident Tiso vydal ojedinělý zákon: Žid, jenž byl pokřtěný před rokem 1938, se považoval za árijce). Zachránil tak před deportací desítky židovských rodin. Sám do té doby koncentráku unikal, neboť měl jako typografický odborník výjimku podobně jako lékaři a další nedostatkoví specialisté. "Sebrali i mou ženu Gizelu, po příjezdu do Osvětimi jsem ji viděl naposledy. Týden před Vánoci šla do plynu." Každou chvíli mohla přijít řada i na něj. "Nechávali nás nahé nastoupit a prostě ukazovali ten, ten. Kdo se jim nezdál, byl za pár hodin mrtvý." Převezli ho do vyhlazovacího tábora Birkenau. Pověstná poslední štace, kde živořilo přes sto tisíc vězňů ve stájích bez oken s přídělem 300 gramů chleba na den. Vážil 36 kilo, vykládal kufry dorazivších transportů a byl svědkem selekce příchozích prováděné jistým doktorem Mengelem. Pak opět v životě Adolfa Burgera zaúřadovala jeho typografi cká profese. Na nástupu vyvolali jeho označení 64 401 s tím, že se má hlásit u velitele tábora. "On mě najednou místo čísla začal oslovovat pane Burgere, připadalo mi to neskutečné." Propíchli královnu Vybrali ho do stočtyřicetičlenné skupiny židovských tiskařů, retušérů, bankovních úředníků či výtvarných umělců, kteří měli za úkol pro německou říši padělat peníze, známky a dokumenty. "Převezli mě normálním rychlíkem (!) do tábora Sachsenhausen, kde v nenápadném baráku stála perfektně vybavená tiskárna." Byla tak tajná, že dovnitř nesměl ani velitel koncentráku. Vězení ve vězení, ale s dobrou péčí, protože nacisté potřebovali uskutečnit neuvěřitelný plán odsouhlasený samotným Hitlerem: vyrobit miliony falešných liber a dolarů a prostřednictvím špionů je dát do oběhu. U liber se jim to podařilo. "Nacisté napodobili ručně dělaný papír a získali číselnou kombinaci, kdy ochranný vodotisk viditelný proti světlu musel korespondovat s číslem na bankovce," říká Adolf Burger. Většina falešných britských peněz prošla jeho strojem. Další vězni měli za úkol je "opotřebovat", aby nebudily pozornost svou novotou. Angličané si tehdy velké bankovky spínali špendlíkem. "Kolegové je proto museli propichovat, tak nás napadlo, že žádný Brit nikdy nepropíchne portrét královny a dělali jsme to." Jen tak se padělané peníze daly později poznat. Sám se po válce nabídl naší policii, která ho okamžitě chtěla dát za mříže. Teprve když vysvětlil okolnosti své padělatelské minulosti, přivezli z Československé národní banky kufr peněz. Odhalil, že přibližně čtvrtina její zásoby liber pochází z koncentráku Sachsenhausen. Británie hned po roce 1945 vydala nové bankovky... Génius Smoljanoff S americkými dolary se tak nedařilo. Až jednoho dne přivezli esesáci jistého Salomona Smoljanoffa. "Nikdo se s ním nebavil, protože my jsme byli političtí vězni, on měl označení kriminálníka," povídá Adolf Burger. "Dal jsem s ním řeč a skamarádili jsme se." Vynikající ruský malíř Smoljanoff emigroval po první světové válce do Německa, ale jeho obrazy nešly na odbyt. Začal se tedy živit paděláním liber. Potřeboval prachy na jídlo, návštěvy nevěstinců a na hazardní hry. Jenže neznal onen zmíněný kód, tak ho odhalili. Do vězení šel už v roce 1937. Po odsezení trestu ho rovnou šoupli do koncentráku, kde si ho vyhlédli nacističtí šéfové padělatelského komanda. "Byl to machr. Chtěl se předvést, bylo mu jedno, jestli okouzlí zrovna esesáky. Jenže my jsme jeho práci nenápadně sabotovali, takže naprosto dokonalá kopie stodolarovky vnikla až v době, kdy byli Rusové a Američané u Berlína," popisuje Adolf Burger. "Říkal jsem mu Saly. Myslím, že by byl schopen padělat jakoukoliv dnešní bankovku. Ale když jsme se po osvobození loučili, podal mi ruku a slíbil, že už bude jen malovat obrazy." Od té doby o něm slyšel pouze jednou. Deset let po válce za ním přišli tajní agenti s perfektním padělkem stodolarovky a ptali se na Smoljanoffa. Jestli se s ním nevídá. Jen pokrčil rameny. Nestihli ho zabít Za celou dobu existence zřejmě největší padělatelské dílny v historii přišlo podle Burgera o život šest vězňů. Onemocněli a nacisté nechtěli riskovat prozrazení ani rozšíření chorob. Tak je zastřelili. Tiskárna byla připravena na výrobu milionu falešných dolarů denně, proto ji Němci i s osazenstvem evakuovali. Avšak postupu spojenců neunikli a v nastalém chaosu nestihli stroje včetně obsluhy vyhodit do povětří, jak plánovali. Po válce Adolf Burger zjistil, že v koncentračním táboře zahynula i jeho máma s nevlastním otcem. "Odvedli je hlinkovci, kluci, které jsem znal. Seděl jsem v prázdném bytě a říkal si, jestli je mám jít zabít. Raději jsem jel do Prahy." Tam mu už předtím nabídli místo šéfa tiskárny. Žil celkem poklidně, než v roce 1972 dostal od kamaráda ze západního Německa kopii letáku: 10 000 marek tomu, kdo prokáže jedinou vraždu v plynové komoře. Jeho autor byl později uvězněn za popírání holocaustu, ale Adolfa Burgera pěkně vytočil. Začal ze své pražské vilky jezdit po besedách, zaujatě ho poslouchalo, sečteno a podtrženo, na 90 tisíc mladých Němců. Přednáší dodnes. Od německého prezidenta dostal vysoké státní vyznamenání, napsal knihu Ďáblova dílna, podle které byl nedávno natočen německo-rakouský film Padělatelé. Jeho hlavním hrdinou je - Smoljanoff. A také jistý Adolf Burger, který se na rudém koberci při premiéře na posledním berlínském filmovém festivalu cítil poněkud nesvůj. Vždyť hostitelé měli v peněženkách pravé bankovky a v koncentráku chodil po udusané hlíně.