9°C
Pokoš má v sobě pořád kulku z Kajínkovy střelby! Lékař obětí jeho vražd promluvil
Jeden měl vystřelené oko a díru v hlavě, druhý ránu v blízkosti srdce! Bratry Juliána a Vojtěcha Pokoše přivezli po střelbě, za niž byl odsouzen Jiří Kajínek, na pokraji smrti. Přežil jen jeden, mluvili ale oba. Lékař Marcel Hájek, který je tehdy ošetřoval, přinesl velmi zajímavé svědectví.
V červnu 1993, kdy k vraždám došlo, pracoval Hájek v plzeňské nemocnici teprve dva roky. Když bratry Pokoše večer přivezli, měl zrovna službu. „Lítali jsme po ambulanci a snažili se dělat, co bylo v našich silách,“ vzpomíná.
Oba muži měli velmi vážná zranění, byli ale při vědomí. „Na Juliána se přišel podívat neurochirurg, protože Julián to koupil do hlavy – a opravdu ošklivě. Střela ho zasáhla dozadu do hlavy, prolétla jí a vylétla vepředu okem ven – s tím, že to oko si vzala s sebou, vyrvala ho. Tunel do hlavy. Lidé si obvykle myslí, že takové zranění znamená okamžitou smrt, ale tak to nemusí vždycky hned být. Julián, když ho přivezli, žil, byl při vědomí, dostal opiáty, takže necítil bolest a netrpěl,“ řekl.
Zraněním Pokoš podlehl až druhý den. Předtím byl ale vyslechnut policií a mluvil i s lékaři. „Já se ho – spolu s druhým kolegou, který tam sloužil – zeptal, kdo mu to udělal. A on odpovídal »Hoši, to si musím vyřídit já. To je moje věc. To nemůžu říct.« A trval na tom. Když jsme naléhali, dál říkal, že si to vyřeší sám. A mně i mému kolegovi bylo opravdu blbý říct: »Hele, už si asi nic nevyřídíš...«,“ řekl.
Velmi vážná zranění měl i Juliánův bratr. „U Vojtěcha jsme nejdřív nevěděli, kde je ta kulka, co mu vlétla do zad. Nepamatuju si už přesně, jestli měl v sobě čtyři, nebo pět ran. Dvě nebyly život ohrožující. Jedna rána šla do paže nad loket. Druhý vstřel byla dolní končetina – tam prošla střela stehnem. Třetí byla zezadu na pánevní kost, čtvrtá šla nahoru do zad. Tam jsme nechápali, že přežil – střela mířila přímo na srdce. Ale vlétla do lopatky. A na lopatce je vystouplý hřeben ze silné kosti. Po něm to sjelo a střela se odchýlila. Sama lopatka je jako papundekl, slabá a křehká. Kdyby střela do lopatky narazila jinam než na ten hřeben, tak by Vojtěch nepřežil,“ vysvětlil Hájek.
A prozradil věc, kterou ví málokdo. „Jedna střela – myslím, že právě tahle – se od té lopatky odrazila a šla do krku. Do páteře, do krčního obratle. A tu tam Vojtěch ještě pořád má. Nevyndavala se, protože by se mu tam mohla poškodit spousta struktur. Ona se zapouzdří a nezlobí to. Měl obrovskou kliku, že to nešlo ani do srdce, ani do míchy,“ řekl.
Proč je Marcel Hájek přesvědčený o Kajínkově vině? Jak vyvrací množství záhad kolem vražd? Celý rozhovor čtěte v časopisu Reflex.
k villi: on se nebojí, že by Kájínek své dílo dokonal, ale spíš že ho za tu lež, která mu vzala 23 roků života, potrestá.Nějak, to se uvidí.