Matka únosce Daniela a Jany prožívá peklo: Měla jsi syna zabít, píšou jí lidé
Zlomená, zostuzená, zoufalá a sama! Tak se cítí matka únosce Zdeňka H. (36), který v garáži věznil Janu (13) a Daniela (16). Život s problematickým synem, okamžiky, kdy zjistila, že únoscem je on a vyhlídky do budoucna otevřeně popsala reportérům Nedělnímu Blesku. „Všichni už mě odsoudili,“ říká žena, kterou vlastní syn znovu přinutil k těžké zkoušce mateřské lásky.
Jak jste se o činu svého syna dozvěděla?
„Přišli ke mně policajti a udělali u mě domovní prohlídku. Sebrali úplně veškerou elektroniku. I auto, myslela jsem, že je kradený, ale oni mi řekli: 'Ne, tohle to není.'“
Na synovi jste nic zvláštního nepozorovala?
„Doma se choval úplně normálně. Až poslední tři čtyři dny si stěžoval na hlavu. Říkal mi, buď zticha, bolí mě hlava. Začal jen držet dietu, pak už doma nejedl vůbec. Já nechápu, co se mu v tý hlavě zrodilo. Proč nepřišel, hele mámo, mám problém, skočíme k doktorovi. Chodil normálně do práce i výplatu míval pravidelně.“
I v noci býval doma?
„Ano, chodil pravidleně spát tak maximálně v půl desáté. Jen poslední dvě noci přišel domů v noci.“
Proč to Zdeněk podle vás udělal?
„To by mě také zajímalo. Ne, tohle by mě v životě nenapadlo. Vždyť já jsem byla v tu neděli, jak psali, že se to stalo, doma! Kdybych to věděla, snažila bych se ho zastavit.“
Váš syn ale se zákonem už potíže měl dřív...
„Měl už jednou problém s únosem. Ale nikdy nikomu neublížil. Potom spáchal nějakou krádež.“
Přesto jste mu stále pomáhala?
„On chtěl vždycky velkou rodinu, ale měl smůlu. Jak seděl a měl velkej trestní rejstřík, tak ho nikde nechtěli zaměstnat. Já jsem se ho snažila podržet. Všechno, co bylo třeba, jsme koupili, šetřili. No, teď si zkazil život úplně, teď už si neškrtne ani u ženskejch, ani u nikoho.“
Myslíte, že děti unášel proto, že chtěl velkou rodinu?
„Nevím, jestli sháněl nějaké kamarády… Strašně lituju ty rodiče a ty děti. Vím, jaký to je, sama jsem přeci máma. Vím, co to je pro mě za bolest, když mi tohle dítě udělá, když vím, že dělá něco druhým. Jediný dobrý, co na tom špatným bylo, že jim neubližoval.“
Jak budete fungovat dál?
„Nevim, co bude. Syn má velký úvěr a všechny platby teď padnou na mě. Je to ale moje dítě, i když udělal, co udělal, tak ho podržím. Jsem máma, nemůžu vlastní dítě zadupat.“
Znáte rodiny unesených dětí?
„Já maminku Dana vůbec neznám. S jeho babičkou jsem se bavila. Ale syn je neznal, byl pořád se mnou.“
Jak reagují lidé z vašeho okolí?
„Lidé ve vsi už mě odsoudili. Píšou mi sms, že jsem měla syna zaškrtit, zadupat do země… Já to ale nevzdám, neodstěhuju se. Nic jsem neprovedla.“
Zkrátím to : Jsi debil. A tvoji rodiče za to nemůžou !