Soud se sestrou Věrou M. ONLINE: Draslík musela píchnout ženě přímo do žíly, tvrdil doktor

Výslech zdravotní sestry Iny Bakovcové skončil a končí i náš dnešní online přenos. Děkujeme za pozornost, pokračovat budeme v dalším průběhu líčení, kdy by měli být předvoláni další svědci. Sestra Věra M. je obžalována z vraždy 6 lidí a hrozí jí za to až doživotí.

Obhájkyně Věry M. se dál vyptává na události z loňského 5. června, které odstartovaly jeden z nejsledovanějších případů na severu Čech v poslední době. Obhájkyni zajímá, proč věc nebyla oznámena na policii. „Byla to taková zcela výjimečná záležitost,“ odpověděla na to svědkyně. Podle ní nikdo nepředpokládal, že by mělo jít o něco jiného než o chybné podání léků.

Obhájkyně Věry M. se ptá svědkyně, zdravotní sestry Iny Bakovecké na přístup na oddělení. „Máme vždycky přehled, jestli někdo přijde,“ uvedla zdravotní sestra Ina.

Věra M. mezitím poslouchá svědectví své bývalé kolegyně s deskami složenými na klíně. Emoce najevo nedává.

„Vrchní sestra mě pak v pondělí požádala, abych průběh té noci sepsala, pak proběhlo interní šetření, myslím, že to bylo ve středu. Nikdo po mně nechtěl, abych něco sepsala jinak, abych něco zamlčela nebo nějak upravila, ani nikdo z vedení, ani nikdo z kolegů nebo lékařů,“ uvedla sestra Ina. Potvrdila také, že úpravu těla Jany K. dělala sestra Věra M.

Na dotaz soudce zdravotní sestra Ina řekla, že si myslela, že se větší množství kalia (draslíku) dostalo do vaku nebo přímo do žíly omylem. „Pro mě osobně je to ale nepředstavitelné, nevím, jak by se to mohlo stát,“ uvedla svědkyně.

Zdravotní sestra Ina popsala to samé, co před ní doktor Vondráček. Že se lékaři nezdála zástava srdce, že odebral krev a poslal ji se vzorkem do laboratoře. A že provedla odběr z infuzního vaku, který ještě nezačal kapat. Laborantku pak požádala o osobní nahlášení výsledků. „Řekla mi pak obě hodnoty,“ uvedla svědkyně. „Hodnota 10,5 je neslučitelná se životem,“ řekla sestra k výsledkům prvního vzorku. „Druhá hodnota vypovídá, že to, co je napsané na vaku, nesouhlasí s obsahem,“ doplnila zdravotní sestra.

Poté se svědkyně – sestra, která s Věrou M. sloužila – vrátila k noci, kdy zemřela pacientka Jana K. Když se jí přitížilo, chtěla sestra zahájit resuscitaci. Věra M. to odmítla, prý kvůli tomu, že pacientka měla označení DNR (z angl. Do not resuscitate, tedy v případě, že by došlo k srdeční zástavě, neresuscitovat). „Na to jsem jí důrazně řekla, ať mě neštve a jde zavolat lékaře. Šla pro doktora, nepřinesla ale defibrilátor. Byla jsem na ni naštvaná, že ho nepřinesla, běžela jsem pro něj sama,“ uvedla sestřička Ina.

Svědkyně vypověděla, že už v minulosti se stal případ, kdy chtěl pacient od Věry M. pomoci, ale obžalovaná s tím nesouhlasila. „Centrální monitor alarmoval asystolii (srdce nevykazuje žádnou aktivitu), vyběhla jsem k lůžku, kde stála Věra M.,“ popsala. „Nad postelí byla světla vypnutá. Když jsem tam přišla, tak nad čelem postele je monitor, vedle je infuzní stojan, vedle něho stála kolegyně, která podle všeho vyměňovala infuze,“ tvrdí sestřička Ina.

Dle vzpomínek sestry Iny byla pacientka Jana K. v ošetřování obžalované Věry M. Pacientka byla ležící, přijali ji s jaterním selháním. Byla hodně oteklá, prosakovaly jí končetiny, často potřebovala přebalit, vzpomínala sestra Ina. "Paní M. trvala na tom, že veškerou práci bude zvládat sama," uvedla Bakovecká. Pacientka podle ní chtěla přebalit kolem deváté hodiny večer. "Šla jsem za Věrou, ta ale odpověděla, že se bude přebalovat v jedenáct. Nemohla jsem si dovolit se s ní na pracovišti, kde byli ostatní pacienti při vědomí, nějak dohadovat," uvedla sestra Ina.

"Vztahy mezi námi byly normální, pracovní, soukromě jsme se nestýkaly, jen když měl někdo narozeniny, šly jsme všechny na společnou večeři, konflikty jsme neměly," uvedla sestra Ina. "U žádného konfliktu jsem nebyla, jen jsem slyšela, že s někým vycházela víc a s někým míň," dodala.

Po přestávce vypodívá sestra Ina Bakovecká, která s Věrou M. v osudnou noc sloužila. "Lékař se díval na monitor, viděl, že tam nebylá žádná arytmie, ptal se sestry M., jestli je ve vaku draslík. Pak pacientce odebral krev a do laboratoře mě poslal i se vzorky z vaku," popsala zdravotní sestřička z JIPky.

"V politice se pohybuji 16 let, o žádnou kariéru jsem neustiloval, tuhle kauzu nesu velmi špatně. Mám dost újmu z toho, co se stalo," řekl Vondráček u soudu. "Chci zůstat lékařem, nikdy jsem politickou kariéru dělat nechtěl," uvedl doktor. Blesk.cz pak během přestávky dodal: "Jsem z toho nešťastný a poznamenaný na celý život."

"Když jste přiběhl z vaší pracovny na jednotku, můžete mi zopakovat, jak to tam vypadalo," ptá se obžalovaná Věra M. "Pacientka měla křeče," uvedl Vondráček, podle kterého navíc u lůžka chyběl defibrilátor.

Po obhájkyni se ptá svědka Vondráčka přímo obžalovaná Věra M.!

U soudu se nadále řeší loňský případ úmrtí Jany K. Obhájkyně se doktora Vondráčka ptá, zda ho nenapadlo, že smrt 73leté pacientky mohl způsobit někdo jiný. „Ne,“ odpověděl stručně lékař. Mezi sestrami byly ty, kterým důvěřoval, i ty, kterým nevěřil. Věra M. patřila do druhé skupiny. „Nikdy jsem to ale žádné sestře nenaznačil,“ uvedl Vondráček.

„Já chci, ať to někdo prošetří, já chci jen vědět, kam se ztratilo to kalium (draslík) z vaku, který připravila sestra M. Kam zmizelo, když ve vaku nebylo?“ ptal se u soudu doktor Vondráček. Na dotaz, proč to neřešil hned v noci, odpověděl: „Nechtěl jsem to řešit hned, nechtěl jsem dělat scénu a humbuk uprostřed noci.“ Vondráček přiznal chybu, když nechal rozepsaný úmrtní list. Zopakoval, že nevěděl, co do něj napsat, a čekal na pokyn primáře.

Na řadě je s dotazy obhájkyně Věry M. Ptá se na stav pacientky Jany K. a poté na infuze a léky, které obsahují kalium (draslík). Také na to, jak často se monitoruje kalium v těle pacienta.

Zástupce poškozených Jiří Císař se ptá na evidenci draslíku. „Evidence draslíku se neprováděla,“ uvedl Vondráček. Draslík byl uložen v ledničce, kam si pro něj sestry chodily. Způsob evidence se podle něj změnil po podezřelém úmrtí pacientky loni v červnu. Zástupce Císař se také ptal, zda Věra M. reagovala později nějak na zjištění, že v infuzním vaku nebylo kalium (draslík). „Řekla mi, že ho tam dala, o výsledku rozboru jsem ji pak už neinformoval,“ uvedl Vondráček.

Státní zástupce se ptá na chování Věry M. na pracovišti. „Byla to profesionální sestra. Jediné bylo to, že mluvila nahlas,“ uvedl Vondráček. Podle něj se na oddělení mluvilo o podávání utišujících léků pacientům. „Něco jsem slyšel, říkalo se, že se řešilo, že dávala více hypnotik,“ uvedl Vondráček.

Po přestávce se doktora Vondráčka táže státní zástupce. Žalobce se ptá na podání draslíku údajně zavražděné pacientce. „Muselo to být stříkačkou do žíly,“ řekl svědek. „Pacientka si stěžovala na to, že se jí hůř dýchá,“ uvedl Vondráček k jejímu stavu.

Příchod obžalované sestry Věry M. zpět do soudní síně.

Soudce vyhlásil přestávku. Obhájkyně opět hovoří s obžalovanou Věrou M.

Soudce Vondráčkovi předložil listiny ze spisu a chce, aby mu lékař popsal, co na nich je – jde o lékařské zprávy, úmrtní list apod. Vondráček popisuje, co vyplývá ze zápisu v chorobopisu. Předložen je list o prohlídce zemřelé a propouštěcí zpráva. „To jsem nechal rozepsané na monitoru,“ uvedl Vondráček. Na listině je uvedeno jméno lékaře. „To jsem nepodepisoval,“ uvedl.

Soudce se Vondráčka ptá, zda by ke smrti pacientky mohlo vést i něco jiného než podání draslíku. Lékař to vyloučil. Po podezřelém úmrtí pacientky loni v červnu už lékař s Věrou M. podle svých slov nemluvil. „Potkali jsme se jednou u vyšetřovací interní komise,“ uvedl.

Vondráček tvrdí, že v takové situaci není doktor každý den, nevěděl proto, jak ji řešit. Chtěl vše napřed prokonzultovat se zástupcem primáře, ten mu prý ale řekl, že to bude řešit až primář. "Měl jsem zavolat policii, domníval jsem se, že jde o chybné podání léku," uvedl Vondráček.

Soudce se ptal, proč lékař nezapsal mimořádnou událost. "Chtěl jsem, aby se k tomu postavil vedoucí oddělení," zdůvodnil. "To Vaše řešení je takové, já nic, já muzikant," reagoval soudce. "Nic jsem nechtěl přikrýt," zdůraznil lékař.

Neúspěšná resuscitace pacientky probíhala 15–20 minut, soudce se ptal, kdo všechno se vzorkem krve, kterou pacientce lékař odebral, manipuloval. Vondráček vzorek předal sestře Ině Bakovecké a ta ho nesla do laboratoře. Po půlnoci mu sdělila výsledek ústně. Zdůraznil však, že v první chvíli neuvažoval o žádném úmyslu. „Nechtěl jsem nikoho obvinit,“ uvedl Vondráček.

„Výsledky ukazovaly, že v infuzi bylo 0,03 mililitru draslíku, nikoliv 40 mililitrů, jak mělo být,“ uvedl Vondráček. „Závěr byl takový, že došlo k chybnému podání kalia (draslíku), že to bylo přímo do žíly,“ pokračoval doktor s tím, že k tomu došel poté, co se dozvěděl výsledek kontroly infuze. "Předchozí dny byla hladina kalia stabilní," dodal na vysvětlenou.

Z náhlé arytmie Vondráček usoudil, že draslík mohl být podán přímo. „V duchu mě nejvíc ranilo, že v infuzi není to, co má být,“ řekl lékař.

Vondráček zopakoval, že před dnem úmrtí pacientky u ní žádná arytmie nebyla. „Chtěl jsem ověřit, zda arytmie nebyla způsobena chybným podáním draslíku,“ řekl. „Úvaha byla taková, kam zmizel ten draslík, který měl být v infuzi,“ vysvětlil. 

Po zhoršení stavu pacientky přistoupil Vondráček spolu s dvojicí sester k resuscitaci - Věrou M. a Inou Bakoveckou. "Do resuscitace se zapojovala i obžalovaná, myslím, že poskytovala srdeční masáž," uvedl lékař. Vondráček popsal u soudu moment, kdy chtěl pacientce dát ještě jeden lék na obnovu srdeční akce, ale neměla již zavedenou kanylu do centrální žíly - byla vytažená, Vondráček se nad tím pozastavil. Není schopen říci, jak se kanyla dostala ven - zda si ji pacientka sama vytrhla, nebo zda ji vyndal někdo z personálu. Lékařský důvod pro to, aby kanyla chyběla, nebyl, uvedl Vondráček. 

Soudce přešel opět k poslednímu případu úmrtí 73leté pacientky Jany K. Vondráček popisoval komplikace, které u ní nastaly. "Pacientka měla selhávání ledvin, jater," vypověděl lékař.

Zároveň popsal, co se děje při takto náhlých stavech. Vondráček sledoval, aby hladina draslíku byla vyrovnaná - pokud se však pacient nelepší, poklesává tlak, zhoršuje se funkce ledvin a pacient umírá tím, že se srdce pomalu zastavuje. Ten den však byly podle Vondráčka náznaky zlepšování stavu pacientky, bylo to patrné i z laboratorních výsledků. Její stav rozhodně nebyl zhoršený, zlepšený však byl jen velmi lehce, uvedl Vondráček s tím, že pacienti v takovém stavu mají většinou špatnou prognózu.

Soudce se ptá na vztahy mezi sestrami navzájem – na to, zda Věra M. zapadala do kolektivu, byla oblíbená, či nikoli. Vondráček se o to prý nezajímal. Zmínil však, že sestry měnily infuze, když přebíraly službu. „Vyměňovaly i infuze, které nebyly dokapané,“ řekl. Podle něj to byla známka toho, že každá chtěla být zodpovědná za to, co pacientovi dává.

Vztahy se sestrou Věrou M. popsal Vondráček jako nekonfliktní. „Žádné spory jsme spolu neměli,“ uvedl. Do styku přicházeli poměrně často, byla doba, kdy se potkávali během služeb tři- až čtyřikrát do týdne. „Nedůvěra tam ale trochu byla,“ přiznal Vondráček u soudu. Mimopracovně se nestýkali. „Znám ji od dětství. S jejím bratrem jsem studoval gymnázium,“ uvedl Vondráček.

Vondráček oznámil úmrtí primáři rumburské nemocnice, úmrtní list nechal otevřený na obrazovce počítače, protože prý nevěděl, co tam napsat. Později mu však sestra řekla, že už je všechno napsané. Sháněl se také, kde je infuze. „Bylo mi řečeno, že je v koši. Tak jsem poslal sestru, aby ji vyndala,“ řekl lékař.

Lékař Vondráček odeslal vzorek do laboratoře k určení hladiny draslíku. Sestru Věru M. o tom neinformoval, nechtěl prý v noci vyvolávat stres na jednotce a podezříval sestru z chybného podání draslíku. Výsledky sice nezapsal do dokumentace, v nemocničním systému ale prý všechny byly. Sestru o šetření informoval až ráno.

Vondráčkovi bylo divné, že pacientka neměla celou dobu arytmii, nevyskytly se ani žádné srdeční problémy. Měl proto podezření, zda nedošlo k chybnému podání draslíku – odebral proto krev z centrální žíly a nechal udělat rozbor draslíku v krvi.

Vypovídat začal lékař Vondráček. Popisuje případ pacientky Jany K., údajné poslední oběti sestry Věry M. Pacientka byla v nemocnici delší dobu, její stav se zhoršoval, proto byla přeložena na jednotku intenzivní péče, kde sestra Věra M. pracovala.

Po převzetí služby dostal Vondráček reference o stavu pacientky – měla otoky, srdeční rytmus však měla normální. Kolem 23. hodiny byl volán, že se její stav zhoršil. Nastala komorová arytmie, Vondráček to řešil výbojem – masáž trvala asi 15 až 20 minut, následovala bohužel zástava srdečního rytmu a životní funkce již nešly obnovit.

Sestra Věra M. dnes přišla k soudu na první pohled více zničená než včera. Sebevědomí je pryč, odložila brýle, je také jinak oblečená – má svetr a halenku. Chybí její dcera Agáta.

Prvním svědkem bude očekávaně lékař Petr Vondráček. Ten před zahájením nechtěl před soudní síní mluvit, řekl, že je nervózní a že ta nervozita z toho, co se stalo, z něj už nikdy neopadne.

Soudní líčení bylo zahájeno, obhájkyně Věry M. žádala soud o zákaz online přenosů a chtěla vyloučit z části řízení média. Státní zástupce se k tomu nevyjádřil, právní zástupce poškozených prohlásil, že současná právní úprava online přenosy dovoluje. Soudce následně rozhodl, že veřejnost nevyloučí – návrh obhájkyně zamítl. Není zákonný důvod vyloučit veřejnost, uvedl.

A zpátky k případu Jany K., která zemřela loni v červnu. Tak vysoké množství kalia (draslíku), jako měla tato pacientka, prý přitom sestra Ina nezažila. Věra M. to prý nijak nekomentovala, jen měla poznamenat, že je to „divné“. Obhájkyně Věry M. se sestry Iny ptala i na to, zda pacientce nevstříkla draslík ona. „Rozhodně ne,“ odpověděla sestra Ina. Obhájkyně se svědkyně ptá, jestli zná příbuzné zemřelé pacientky. Uvedla, že nikoliv. Na dotaz, zda ji před událostí kontaktovali, odpověděla, že „v žádném případě“. 

Podle sestry Iny po nahlédnutí zdravotní dokumentace byla pacientka Ida K. přivezena do nemocnice v bezvědomí, její stav byl vážný. Když se jí soudce ptal na odběry, dodala: „Je tam také zvýšená hladina kalia (draslíku).“

Soudce svědkyni požádal, aby promluvila ještě o pacientce Idě K., která zemřela v dubnu 2012. Sestra si ji ale nepamatuje, vybavuje si jen její jméno. Soudce jí proto umožnil, aby nahlédla do dokumentace. Aby se mohla vyjádřit k péči o tuto pacientku.

Řeč se stočila i na sestru Inu, která společně s doktorem Vondráčkem a sestrou Věrou M. sloužila během služby, kdy za podezřelých okolností zemřela pacientka Jana K. Obhájkyně Věry M. požadovala, aby doktor osvětlil svůj vztah se sestrou Inou a s další sestrou, která sloužila během předchozí dopolední služby. Vondráček vysvětluje, že zatímco sestra Ina je jeho nájemkyně a vykají si, druhá sestřička je jeho přítelkyně a žijí spolu.

Společně s Bakoveckou již dříve Vondráček vydal prohlášení, ve kterém tvrdí, že sestra obviněná z vraždy musela podat draslík pacientce přímo do žíly.

Obžalovaná sestra se doktora ptá na to, zda ho nenapadlo, že infuzní vak, který kontrolovali, byl skutečně ten její, či zda neodebrali vzorek z jiného, třeba omylem. Věra M. se ptá, zda kontrolovali i jiné vaky, zda brali i další vzorky. Zástupce poškozených vznáší námitku. Soudce upozorňuje Věru M., jak má pokládat otázky. "Musíte předkládat otázky, nikoliv tvrzení k polemice," upozornil soudce sestru.

Obhájkyně Věry M. se doktora Vondráčka ptala i na to, zda mu případ nějak pomohl v politické kariéře. Jako muž, který odhalil "sestru smrt", se dostal v komunálkách do městské rady v Rumburku. Vondráček označil otázku za nedůvodnou. 

„Já jsem nechtěl načapat sestru, nechtěl jsem to zastřít, chtěl jsem zjistit, kam zmizel draslík,“ dodal lékař, který se při své výpovědi poněkud rozohnil. Obhájkyně se ho ostatně ptala i na to, zda jeho úvahy mohly být ovlivněny tím, že vak s infuzí ráno plnila sestra, která je Vondráčkovou přítelkyní. „Na to jsem vůbec nemyslel. Já jsem jen uvažoval tak, kam se ztratil draslík, který měl být ve vaku,“ řekl lékař.

Obhájkyně se ptá, zda nemohlo v případu úmrtí 73leté ženy jít o přání synů. „Ne,“ odpověděl Vondráček.

Závěrečnou lékařskou zprávu měl Vondráček dopsat odpoledne, úmrtní list nechal rozepsaný a čekal na to, co řekne primář. „Nevěděl jsem, co tam napsat,“ zopakoval Vondráček. Odpoledne se dozvěděl, že jsou zprávy již vyplněné. Divil se tomu, považoval to za nestandardní. V závěrečné zprávě, kterou napsal primář, prý nic o tom, co Vondráček ohledně draslíku zjistil, nebylo. Informoval proto vedení nemocnice.

„Kvalitní sestra, pracující, vztah k pacientům čistě profesní,“ popsal Vondráček obžalovanou Věru M. „Trošku jiný přístup než čistě profesní jsem nezaregistroval,“ dodal s tím, že chyběl lidský přístup k pacientům. Takových sester je však podle něj více, což je dáno i tím, že mají hodně služeb. Věra M. podle něj nebyla výjimkou, z profesního hlediska nevybočovala. Žádný konflikt s pacientem ani nevhodné chování nezaznamenal.