Děti mi pořád píšou...

Autor: Alena Sobotková - 
8. dubna 2005
05:01

Bývalý sbormistr Bambini di Praga Bohumil Kulínský (45), který má na krku 42 obvinění z pohlavního zneužívání sboristek, se svěřil Blesku, jaké to je vyměnit slávu za celu.

Naděje sbormistra Bambini di Praga Bohumila Kulínského (45), že by mohl v červnu opustit vazební věznici, se včera rozplynula. Městský soud mu totiž přidal další vazební důvod, bojí se, že by mohl v trestné činnosti pokračovat! V pankrácké cele tak může zůstat až do listopadu a navíc není vyloučené, že jeho stíhání bude ještě rozšířeno! Sbormistr zasvětil celý život dětem, většinou holčičkám, s andělskými hlásky a to se mu stalo osudným. Už čtyři měsíce sedí ve vazbě a na krku má 42 obvinění z pohlavního zneužívání sboristek. Hrozí mu až 10 let vězení, stále ale tvrdí, že je nevinný. Popsat své vztahy se sboristkami, dokud nebude soud, nesmí. Blesku se ale svěřil, jaké to je vyměnit slávu za zamřížovanou celu... Co s člověkem udělá, když se poprvé v životě ocitne za mřížemi? Pocity jsou nepopsatelné. Šok, beznaděj, zoufalství. Všechno odevzdat, sprcha, erární červené tepláky. Jen ponožky, boty a kapesník jsem si mohl nechat. Hned mě napadlo - tady nepřežiju ani dva dny. Ale žijete... V cele byl už "zabydlený" Jarda z Prahy. Díky němu jsem nepropadl naprostému zoufalství. Dostal jsem kafe, cigaretu a balíček polomáčených sušenek. Přísahám, že jsem nikdy v životě nic lepšího nejedl! Ten první den, ten mu nikdy nezapomenu. Jak vypadá takový den ve vazbě? Budíček v šest, jídlo v 6.30, 11.30 a v 16.00, v devět večer se zhasíná. Dvakrát týdně sprcha na tři minuty. Jednou denně vycházka do kotce. Z cely se dá odejít jen k rozhovoru s advokátem, k lékaři a výjimečně, tak jednou za dva týdny, na půl hodiny na ping-pong. A vaše cela? Asi 4,5x2,5 metru, betonová podlaha, u stropu úzké okno, dvě železné postele, záchod, umyvadlo se studenou vodou, stoleček, skříňka a dvě židličky. Celé dny tady čtu knížky, luštím křížovky, píšu dopisy... A taky mám nového koníčka - kvantovou fyziku. Co vás nejvíc deptá? Neustálé čekání. To bych nepřál dokonce ani těm, kteří mne systematicky veřejně zostouzejí. Prý vám při nástupu do vězení našli v moči pervitin. Já mám k drogám dost velký odpor. K té informaci mám jediné vysvětlení - záměna vzorků. Zda chtěná nebo nechtěná, to nevím. Navíc se ta prohlídka konala až pátý den po zatčení. Já se o tom dozvěděl ze zpráv z rozhlasu a byl jsem naprosto šokován. Co vás "drží nad vodou"? Manželka Linda, maminka, nejbližší kamarádi. Dopisů dostávám poměrně dost - od rodiny, přátel, od dětí ze sboru jich také několik přišlo. Vězení, to asi není místo zrovna k zasmání... Humor? Ten je tady jen černý. Ale jednou týdně se opravdu upřímně směju. Při talk-show Jana Krause na České televizi. Litujete něčeho? V životě jsem udělal dvě zásadní chyby. Jedna byla moje první svatba před dvanácti lety, druhá to, že jsem celý život upřednostňoval Bambini před vlastní dirigentskou kariérou. Co si nejvíc přejete? Jen jedno. Jít domů!

Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání